< Žalmy 102 >

1 Modlitba chudého, když sevřín jsa, před Hospodinem vylévá žádosti své. Hospodine, slyš modlitbu mou, a volání mé přijdiž k tobě.
תפלה לעני כי-יעטף-- ולפני יהוה ישפך שיחו ב יהוה שמעה תפלתי ושועתי אליך תבוא
2 Neskrývej tváři své přede mnou, v den ssoužení mého nakloň ke mně ucha svého; když k tobě volám, rychle vyslyš mne.
אל-תסתר פניך ממני-- ביום צר-לי הטה-אלי אזנך ביום אקרא מהר ענני
3 Nebo mizejí jako dým dnové moji, a kosti mé jako ohniště vypáleny jsou.
כי-כלו בעשן ימי ועצמותי כמוקד נחרו
4 Poraženo jest jako bylina, a usvadlo srdce mé, tak že jsem chleba svého jísti zapomenul.
הוכה-כעשב ויבש לבי כי-שכחתי מאכל לחמי
5 Od hlasu lkání mého přilnuly kosti mé k kůži mé.
מקול אנחתי-- דבקה עצמי לבשרי
6 Podobný jsem učiněn pelikánu na poušti, jsem jako výr na pustinách.
דמיתי לקאת מדבר הייתי ככוס חרבות
7 Bdím, a jsem jako vrabec osamělý na střeše.
שקדתי ואהיה-- כצפור בודד על-גג
8 Každý den utrhají mi nepřátelé moji, a posměvači moji proklínají mnou.
כל-היום חרפוני אויבי מהוללי בי נשבעו
9 Nebo jídám popel jako chléb, a k nápoji svému slz přiměšuji,
כי-אפר כלחם אכלתי ושקוי בבכי מסכתי
10 Pro rozhněvání tvé a zažžený hněv tvůj; nebo zdvihna mne, hodils mnou.
מפני-זעמך וקצפך-- כי נשאתני ותשליכני
11 Dnové moji jsou jako stín nachýlený, a já jako tráva usvadl jsem.
ימי כצל נטוי ואני כעשב איבש
12 Ale ty, Hospodine, na věky zůstáváš, a památka tvá od národu až do pronárodu.
ואתה יהוה לעולם תשב וזכרך לדר ודר
13 Ty povstana, smiluješ se nad Sionem, nebo čas jest učiniti milost jemu, a čas uložený přišel.
אתה תקום תרחם ציון כי-עת לחננה כי-בא מועד
14 Nebo líbost mají služebníci tvoji v kamení jeho, a nad prachem jeho slitují se,
כי-רצו עבדיך את-אבניה ואת-עפרה יחננו
15 Aby se báli pohané jména Hospodinova, a všickni králové země slávy tvé,
וייראו גוים את-שם יהוה וכל-מלכי הארץ את-כבודך
16 Když by Hospodin vzdělal Sion, a ukázal se v slávě své,
כי-בנה יהוה ציון-- נראה בכבודו
17 Když by popatřil k modlitbě poníženého lidu, nepohrdaje modlitbou jejich.
פנה אל-תפלת הערער ולא-בזה את-תפלתם
18 Budeť to zapsáno pro budoucí potomky, a lid, kterýž má stvořen býti, chváliti bude Hospodina,
תכתב זאת לדור אחרון ועם נברא יהלל-יה
19 Že shlédl s výsosti svatosti své. Hospodin s nebe na zemi že popatřil,
כי-השקיף ממרום קדשו יהוה משמים אל-ארץ הביט
20 Aby vyslyšel vzdychání vězňů, a rozvázal ty, kteříž již k smrti oddání byli,
לשמע אנקת אסיר לפתח בני תמותה
21 Aby vypravovali na Sionu jméno Hospodinovo, a chválu jeho v Jeruzalémě,
לספר בציון שם יהוה ותהלתו בירושלם
22 Když se spolu shromáždí národové a království, aby sloužili Hospodinu.
בהקבץ עמים יחדו וממלכות לעבד את-יהוה
23 Ztrápilť jest na cestě sílu mou, ukrátil dnů mých,
ענה בדרך כחו (כחי) קצר ימי
24 Až jsem řekl: Můj Bože, nebeř mne u prostřed dnů mých; od národu zajisté až do pronárodu jsou léta tvá,
אמר--אלי אל תעלני בחצי ימי בדור דורים שנותיך
25 I prvé nežlis založil zemi, a dílo rukou svých, nebesa.
לפנים הארץ יסדת ומעשה ידיך שמים
26 Onať pominou, ty pak zůstáváš; všecky ty věci jako roucho zvetšejí, jako oděv změníš je, a změněny budou.
המה יאבדו-- ואתה תעמד וכלם כבגד יבלו כלבוש תחליפם ויחלפו
27 Ty pak jsi tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou.
ואתה-הוא ושנותיך לא יתמו
28 Synové služebníků tvých bydliti budou, a símě jejich zmocní se před tebou.
בני-עבדיך ישכונו וזרעם לפניך יכון

< Žalmy 102 >