< Žalmy 10 >
1 Proč, ó Hospodine, stojíš zdaleka, a skrýváš se v čas ssoužení?
ut quid Domine recessisti longe dispicis in oportunitatibus in tribulatione
2 Z pychu bezbožník protivenství činí chudému. Ó by jati byli v zlých radách, kteréž vymýšlejí.
dum superbit impius incenditur pauper conprehenduntur in consiliis quibus cogitant
3 Neboť se honosí bezbožník v líbostech života svého, a lakomý sobě pochlebuje, a Hospodina popouzí.
quoniam laudatur peccator in desideriis animae suae et iniquus benedicitur
4 Bezbožník pro pýchu, kterouž na sobě prokazuje, nedbá na nic; všecka myšlení jeho jsou, že není Boha.
exacerbavit Dominum peccator secundum multitudinem irae suae non quaeret
5 Dobře mu se daří na cestách jeho všelikého času, soudové tvoji vzdáleni jsou od něho, i na všecky nepřátely své fouká,
non est Deus in conspectu eius inquinatae sunt viae illius in omni tempore auferuntur iudicia tua a facie eius omnium inimicorum suorum dominabitur
6 Říkaje v srdci svém: Nepohnuť se od národu až do pronárodu, nebo nebojím se zlého.
dixit enim in corde suo non movebor a generatione in generationem sine malo
7 Ústa jeho plná jsou zlořečenství, i chytrosti a lsti; pod jazykem jeho trápení a starost.
cuius maledictione os plenum est et amaritudine et dolo sub lingua eius labor et dolor
8 Sedí v zálohách ve vsech a v skrýších, aby zamordoval nevinného; očima svýma po chudém špehuje.
sedet in insidiis cum divitibus in occultis ut interficiat innocentem
9 Èíhá v skrytě jako lev v jeskyni své, číhá, aby pochytil chudého, uchvacujeť jej, a táhne pod sítku svou.
oculi eius in pauperem respiciunt insidiatur in abscondito quasi leo in spelunca sua insidiatur ut rapiat pauperem rapere pauperem dum adtrahit eum
10 Připadá a stuluje se, dokudž by nevpadlo v silné pazoury jeho shromáždění chudých.
in laqueo suo humiliabit eum inclinabit se et cadet cum dominatus fuerit pauperum
11 Říká v srdci svém: Zapomenulť jest Bůh silný, skryl tvář svou, nepohledíť na věky.
dixit enim in corde suo oblitus est Deus avertit faciem suam ne videat in finem
12 Povstaniž, Hospodine Bože silný, vznes ruku svou, nezapomínejž se nad chudými.
exsurge Domine Deus exaltetur manus tua ne obliviscaris pauperum
13 Proč má bezbožník Boha popouzeti, říkaje v srdci svém, že toho vyhledávati nebudeš?
propter quid inritavit impius Deum dixit enim in corde suo non requiret
14 Díváš se do času, nebo ty nátisk a bolest spatřuješ, abys jim odplatil rukou svou; na tebeť se spouští chudý, sirotku ty jsi spomocník.
vides quoniam tu laborem et dolorem consideras ut tradas eos in manus tuas tibi derelictus est pauper orfano tu eras adiutor
15 Potři rámě bezbožného, a vyhledej nepravosti zlostného, tak aby neostál.
contere brachium peccatoris et maligni quaeretur peccatum illius et non invenietur
16 Hospodin jest králem věčných věků, národové z země své hynou.
Dominus regnabit in aeternum et in saeculum saeculi peribitis gentes de terra illius
17 Žádost ponížených vyslýcháš, Hospodine, utvrzuješ srdce jejich, ucha svého k nim nakloňuješ,
desiderium pauperum exaudivit Dominus praeparationem cordis eorum audivit auris tua
18 Abys soud činil sirotku a ssouženému, tak aby jich nessužoval více člověk bídný a zemský.
iudicare pupillo et humili ut non adponat ultra magnificare se homo super terram