Príslovia 9
1 Moudrost vystavěla dům svůj, vytesavši sloupů svých sedm.
Wisdom, hath builded her house, hath hewn out her seven pillars;
2 Zbila dobytek svůj, smísila víno své, stůl také svůj připravila.
hath slaughtered her beasts, hath mingled her wine, hath even set in order her table;
3 A poslavši děvečky své, volá na vrchu nejvyšších míst v městě:
hath sent forth her maidens, She crieth aloud, upon the tops of the heights of the city:
4 Kdožkoli jest hloupý, uchyl se sem. Až i bláznivým říká:
Whoso is simple, let him turn in hither, as for him that lacketh sense, she saith to him—
5 Poďte, jezte chléb můj, a píte víno, kteréž jsem smísila.
Come, feed on my food, and drink of the wine I have mingled;
6 Opusťte hloupost a živi buďte, a choďte cestou rozumnosti.
Forsake the simple ones, and live, and advance in the way of understanding.
7 Kdo tresce posměvače, dochází hanby, a kdo přimlouvá bezbožnému, pohanění.
He that rebuketh a scoffer, getteth to himself contempt, and, he that reproveth a lawless man, [getteth to himself] his shame.
8 Nedomlouvej posměvači, aby tě nevzal v nenávist; přimlouvej moudrému, a bude tě milovati.
Do not reprove a scoffer, lest he hate thee, Reprove a wise man, and he will love thee.
9 Učiň to moudrému, a bude moudřejší; pouč spravedlivého, a bude umělejší.
Give to a wise man, and he will be wiser still, Inform a righteous man, and he will increase learning.
10 Počátek moudrosti jest bázeň Hospodinova, a umění svatých rozumnost.
The beginning of wisdom, is the reverence of Yahweh, and, the knowledge of the Holy, is understanding;
11 Nebo skrze mne rozmnoží se dnové tvoji, a přidánoť bude let života.
For, by me, shall be multiplied—thy days, and there be added to thee—the years of life.
12 Budeš-li moudrý, sobě moudrý budeš; pakli posměvač, sám vytrpíš.
If thou art wise, thou art wise for thyself, but, if thou scoff, alone, shalt thou bear it.
13 Žena bláznivá štěbetná, nesmyslná, a nic neumí.
The woman Stupidity, is boisterous, so simple that she knoweth not what she would do;
14 A sedí u dveří domu svého na stolici, na místech vysokých v městě,
So she sitteth at the entrance of her house, upon a seat, in the heights of the city;
15 Aby volala jdoucích cestou, kteříž přímo jdou stezkami svými, řkuci:
To invite them who pass by the way, who are going straight on in their paths:
16 Kdo jest hloupý, uchyl se sem. A bláznivému říká:
Whoso is simple, let him turn aside hither, and, as for him that lacketh sense, she saith to him:
17 Voda kradená sladší jest, a chléb pokoutní chutnější.
Stolen waters, will be sweet, —and a secret meal, will be pleasant;
