Príslovia 7
1 Synu můj, ostříhej řečí mých, a přikázaní má schovej u sebe.
My son, keep my sayings, and, my commandments, treasure by thee;
2 Ostříhej přikázaní mých, a živ budeš, a naučení mého jako zřítelnice očí svých.
Keep my commandments and live, and mine instruction, as the pupil of thine eye;
3 Přivaž je na prsty své, napiš je na tabuli srdce svého.
Bind them upon thy fingers, write them, on the tablet of thy heart;
4 Rci moudrosti: Sestra má jsi ty, a rozumnost přítelkyní jmenuj,
Say unto wisdom, My sister, thou! and, an acquaintance, call thou, understanding:
5 Aby tě ostříhala od ženy cizí, od postranní, jenž řečmi svými lahodí.
That thou mayest be kept, from the woman that is a stranger, from the female unknown, who, with her speeches, doth flatter.
6 Nebo z okna domu svého okénkem vyhlédaje,
For, in the window of my house, through my lattice, I looked out;
7 Viděl jsem mezi hloupými, spatřil jsem mezi mládeží mládence bláznivého.
And saw among the simple ones, discerned among the youths, A young man lacking sense;
8 Kterýž šel po ulici vedlé úhlu jejího, a cestou k domu jejímu kráčel,
Passing through the street, near her corner, and, on the way to her house, he sauntered along;
9 V soumrak, u večer dne, ve tmách nočních a v mrákotě.
In the twilight, in the evening of the day, in the midst of the night, and the gloom;
10 A aj, žena potkala ho v ozdobě nevěstčí a chytrého srdce,
And lo! a woman, came to meet him, attired as one unchaste, of a wily heart.
11 Štěbetná a opovážlivá, v domě jejím nezůstávají nohy její,
Boisterous, is she, and rebellious, In her house, abide not her feet;
12 Jednak vně, jednak na ulici u každého úhlu úklady činící.
Now outside, now in the broadways, and, near every corner, she lieth in wait:
13 I chopila jej, a políbila ho, a opovrhši stud, řekla jemu:
So she caught him, and kissed him, and, embolding her face, she said to him:
14 Oběti pokojné jsou u mne, dnes splnila jsem slib svůj.
Peace-offerings, are by me, to-day, have I paid my vows;
15 Protož vyšla jsem vstříc tobě, abych pilně hledala tváři tvé, i nalezla jsem tě.
For this cause, came I forth to meet thee, to seek diligently thy face, and I have found thee:
16 Koberci jsem obestřela lůže své, s řezbami a prostěradly Egyptskými,
Coverlets, have I spread on my couch of pleasure, dark-hued stuffs, of the yarn of Egypt;
17 Vykadila jsem pokojík svůj mirrou a aloe a skořicí.
I have sprinkled my bed, with myrrh, aloes, and cinnamon:
18 Poď, opojujme se milostí až do jitra, obveselíme se v milosti.
Come! let us take our fill of endearments, until morning, let us delight ourselves with caresses;
19 Nebo není muže doma, odšel na cestu dalekou.
For the husband is not in his house, he hath gone on a journey afar;
20 Pytlík peněz vzal s sebou, v jistý den vrátí se do domu svého.
A bag of silver, hath he taken in his hand, On the day of the full moon, will he enter his house.
21 I naklonila ho mnohými řečmi svými, a lahodností rtů svých přinutila jej.
She turneth him aside, with her great persuasiveness, —with the flattery of her lips, she compelleth him:
22 Šel za ní hned, jako vůl k zabití chodívá, a jako blázen v pouta, jimiž by trestán byl.
Going after her instantly, as an ox, to the slaughter, he entereth, and, as in fetters, unto the correction of a fool.
23 Dokudž nepronikla střela jater jeho, pospíchal jako pták k osídlu, nevěda, že ono bezživotí jeho jest.
Until an arrow cleaveth his liver, as a bird hasteth into a snare, and knoweth not, that, for his life, it is!
24 Protož nyní, synové, slyšte mne, a pozorujte řečí úst mých.
Now, therefore, ye sons, hearken unto me, and attend, to the sayings of my mouth;
25 Neuchyluj se k cestám jejím srdce tvé, aniž se toulej po stezkách jejích.
Let not thy heart, turn aside to her ways, Do not go astray, in her paths.
26 Nebo mnohé zranivši, porazila, a silní všickni zmordováni jsou od ní.
For, many, wounded, hath she caused to fall, —yea strong men, slain wholly by her:
