Príslovia 5
1 Synu můj, pozoruj moudrosti mé, k opatrnosti mé nakloň ucha svého,
My son! Give attention to my wisdom, Incline your ear to my understanding,
2 Abys ostříhal prozřetelnosti, a rtové tvoji šetřili umění.
To observe thoughtfulness, And your lips keep knowledge.
3 Nebo rtové cizí ženy strdí tekou, a měkčejší nad olej ústa její.
For the lips of a strange woman drop honey, And her mouth [is] smoother than oil,
4 Poslední pak věci její hořké jsou jako pelyněk, ostré jako meč na obě straně ostrý.
And her latter end [is] bitter as wormwood, Sharp as a sword [with] mouths.
Her feet are going down to death, Her steps take hold of Sheol. (Sheol h7585)
6 Stezku života snad bys zvážiti chtěl? Vrtkéť jsou cesty její, neseznáš.
The path of life—lest you ponder, Her paths have moved—you do not know.
7 Protož, synové, poslechněte mne, a neodstupujte od řečí úst mých.
And now, you sons, listen to me, And do not turn from sayings of my mouth.
8 Vzdal od ní cestu svou, a nepřibližuj se ke dveřím domu jejího,
Keep your way far from off her, And do not come near to the opening of her house,
9 Abys snad nedal jiným slávy své, a let svých ukrutnému,
Lest you give your splendor to others, And your years to the fierce,
10 Aby se nenasytili cizí úsilím tvým, a práce tvá nezůstala v domě cizím.
Lest strangers be filled [with] your power, And your labors in the house of a stranger,
11 I řval bys naposledy, když bys zhubil tělo své a čerstvost svou,
And you have howled in your latter end, In the consumption of your flesh and your food,
12 A řekl bys: Jak jsem nenáviděl cvičení, a domlouváním pohrdalo srdce mé,
And have said, “How I have hated instruction, And my heart has despised reproof,
13 A neposlouchal jsem hlasu vyučujících mne, a k učitelům svým nenaklonil jsem ucha svého!
And I have not listened to the voice of my teachers, And have not inclined my ear to my teachers.
14 O málo, že jsem nevlezl ve všecko zlé u prostřed shromáždění a zástupu.
As a little thing I have been all evil, In the midst of an assembly and a congregation.”
15 Pí vodu z čisterny své, a prameny z prostředku vrchoviště svého.
Drink waters out of your own cistern, Even flowing ones out of your own well.
16 Nechť se rozlévají studnice tvé ven, a potůčkové vod na ulice.
Let your fountains be scattered abroad, In broad places streams of waters.
17 Měj je sám sobě, a ne cizí s tebou.
Let them be to you for yourself, And not to strangers with you.
18 Budiž požehnaný pramen tvůj, a vesel se z manželky mladosti své.
Let your fountain be blessed, And rejoice because of the wife of your youth,
19 Laně milostné a srny utěšené; prsy její ať tě opojují všelikého času, v milování jejím kochej se ustavičně.
A doe of loves, and a roe of grace! Let her loves satisfy you at all times, Magnify yourself in her love continually.
20 Nebo proč bys se kochal, synu můj, v cizí, a objímal život postranní,
And why do you magnify yourself, My son, with a stranger? And embrace the bosom of a strange woman?
21 Poněvadž před očima Hospodinovýma jsou cesty člověka, a on všecky stezky jeho váží?
For the ways of each are before the eyes of YHWH, And He is pondering all his paths.
22 Nepravosti vlastní jímají bezbožníka takového, a v provazích hříchu svého uvázne.
His own iniquities capture the wicked, And he is holden with the ropes of his sin.
23 Takovýť umře, proto že nepřijímal cvičení, a ve množství bláznovství svého blouditi bude.
He dies without instruction, And magnifies himself in the abundance of his folly!
