Príslovia 31
1 Slova proroctví Lemuele krále, kterýmž vyučovala jej matka jeho.
Lemyl sangpahrang ak awicyih a nu ing a cawngpyinaak awi taw vemyihna ni;
2 Co dím, synu můj, co, synu života mého? Co, řku, dím, synu slibů mých?
Aw ka capa, aw ka thi ka sa awhkawng ka canaak ka capa, aw kak awikam awhkawng ka canaak ka capa, ngai lah,
3 Nedávej ženám síly své, ani cest svých těm, kteréž k zahynutí přivodí krále.
Nak thamahnaak ce nu a hamna koeh pe, sangpahrang him ham ak caikhqi venawh na hqingnaak koeh pe kawp ti.
4 Ne králům, ó Lemueli, ne králům náleží píti víno, a ne pánům žádost nápoje opojného,
Aw Lemyl, Sangpahrangkhqi ing misurtui a mi aawk hly am ni, ukkungkhqi ing zuu ami aawk hly am ni.
5 Aby pije, nezapomněl na ustanovení, a nezměnil pře všech lidí ssoužených.
A mi aawk awhtaw aanaa awi ce hilh kawm usaw, thlak khawdengkhqi khanawh amak thymna uknaak ta kawm uh.
6 Dejte nápoj opojný hynoucímu, a víno těm, kteříž jsou truchlivého ducha,
Ak thi tawm ce zuu pe unawh, ak kawseekhqi ce misurtui pe uh.
7 Ať se napije, a zapomene na chudobu svou, a na trápení své nezpomíná více.
Aw seitaw a khawdengnaak ce hilh seitaw a patangnaak ce hilh seh.
8 Otevři ústa svá za němého, v při všech oddaných k smrti,
Awi amak kqawn thai thlangkhqi hamna awi kqawn pe nawh, dyihpyikung amak ta khqi ing a mi ham kawi ce ham sak khqi.
9 Otevři, řku, ústa svá, suď spravedlivě, a veď při chudého a nuzného.
Ak thymna awi kqawn nawh awi deng lah; kawdengkhqi ingkaw ak voetvaikhqi a mi ham hly kawi ham sak khqi lah.
10 Ženu statečnou kdo nalezne? Nebo daleko nad perly cena její.
U nu khawsak ak leek nu ak hu? A phu taw suilung a phuk tlo lakawh a phu tlo ngai hy.
11 Dověřuje se jí srdce muže jejího; nebo tu kořistí nebude nedostatku.
A vaa ing anih ce yp na nawh them a voetnaak am ta hy.
12 Dobře činí jemu a ne zle, po všecky dny života svého.
A vaa hamna a hqing khui them leek ing bee sak hy.
13 Hledá pilně vlny a lnu, a dělá šťastně rukama svýma.
Tuumyi ingkaw hla sui nawh, a kut ing kawzeel cana sai hy.
14 Jest podobná lodi kupecké, zdaleka přiváží pokrm svůj.
A nih cetaw them ak zawi lawng ing myih nawh, khawkhla nakawng ai kawi law pyi hy.
15 Kterážto velmi ráno vstávajíc, dává pokrm čeledi své, a podíl náležitý děvkám svým.
Khaw a dai hlanawh tho nawh; a imkhui khaw ingkaw a tamnaa nukhqi ham ai kawi toen hy.
16 Rozsuzuje pole, a ujímá je; z výdělku rukou svých štěpuje i vinici.
Khawhyn ce nainawng hqeet nawh thlai hy; a bibinaak khui awhkawng misur ce ling hy.
17 Přepasuje silou bedra svá, a zsiluje ramena svá.
Thamahnaak ing ak cawi zeen nawh, a baan thamah sak hy.
18 Zakouší, jak jest užitečné zaměstknání její; ani v noci nehasne svíce její.
Them a zawihnaak awh a phu awm nawh, khawmthan awh awm a mai im am thih man hy.
19 Rukama svýma sahá k kuželi, a prsty svými drží vřeteno.
A kut ingawh bu pawm nawh a kutply ingawh tahplem qawlh hy.
20 Ruku svou otvírá chudému, a ruce své vztahuje k nuznému.
A kut ce thlak khawdengkhqi benna soeng nawh, ak voetvaikhqi ven dyna pha sak hy.
21 Nebojí se za čeled svou v čas sněhu; nebo všecka čeled její obláčí se v roucho dvojnásobní.
Daamtui baw nawh khaw a ding canawh a imkhui khaw ce hibai ak awih ing khuk khqi nawh lynaak am ta hy.
22 Koberce dělá sobě z kmentu, a z zlatohlavu jest oděv její.
Hiphaih leek soeih amah ham tak nawh, suisak leek ing hlawihhlam qu hy.
23 Patrný jest v branách manžel její, když sedá s staršími země.
Khawkkhui cunnaak chawmkeng kuun nawh a hqaamcakhqi ven ang ngawih awh a vaa ce thlang ing kqihchah na hy.
24 Plátno drahé dělá, a prodává; též i pasy prodává kupci.
Hla qui ak leek leek ing suibai tak nawh zawi hy, them ak thlaikhqi vena chawmqui ce thak khqi hy.
25 Síla a krása oděv její, nestará se o časy potomní.
A suisak taw thamahnaak ingkaw qypawmnaak na awm nawh, khawnghi ak pha law hly hamna awmhly hy.
26 Ústa svá otvírá k moudrosti, a naučení dobrotivosti v jazyku jejím.
Cyihnaak ing am kha aang nawh, am khaaawh ypawmna toelthamnaak ce awm hy.
27 Spatřuje obcování čeledi své, a chleba zahálky nejí.
A imkhui khawsak ak leekna toek nawh thakdam a buh am ai hy.
28 Povstanouce synové její, blahoslaví ji; manžel její také chválí ji,
A cakhqi ing tho unawh, thlang zoseen nu ti kawm usaw, a vaa ingawm kyihcah kaw.
29 Říkaje: Mnohé ženy statečně sobě počínaly, ty pak převyšuješ je všecky.
“Nu khawsak ak leek khawzah awm uhy. Cehlai nang ing pyh khqi boeih hyk ti,” ti nawh.
30 Oklamavatelná jest příjemnost a marná krása; žena, kteráž se bojí Hospodina, tať chválena bude.
Mikhaileek awm zoeknaak mai ni, dawnaak bai thailatnaak ni. Bawipa ak kqihchah a nu taw kyihcah tyngna awm kaw.
31 Dejtež takové z ovoce rukou jejích, a nechať ji chválí v branách skutkové její.
Ce a nu ce a bi thaphu pe unawh, khawkkhui lutnaak chawmkeng awh a bibinaak ing kyihcah lah uh.
