Príslovia 29
1 Èlověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství.
Sodeyn perischyng schal come on that man, that with hard nol dispisith a blamere; and helth schal not sue hym.
2 Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.
The comynalte schal be glad in the multipliyng of iust men; whanne wickid men han take prinshod, the puple schal weyle.
3 Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.
A man that loueth wisdom, makith glad his fadir; but he that nurschith `an hoore, schal leese catel.
4 Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji.
A iust king reisith the lond; an auerouse man schal distrie it.
5 Èlověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.
A man that spekith bi flaterynge and feyned wordis to his frend; spredith abrood a net to hise steppis.
6 Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.
A snare schal wlappe a wickid man doynge synne; and a iust man schal preise, and schal make ioye.
7 Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.
A iust man knowith the cause of pore men; an vnpitouse man knowith not kunnyng.
8 Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv.
Men ful of pestilence distryen a citee; but wise men turnen awei woodnesse.
9 Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje.
If a wijs man stryueth with a fool; whether he be wrooth, `ether he leiyith, he schal not fynde reste.
10 Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho.
Menquelleris haten a simple man; but iust men seken his soule.
11 Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.
A fool bringith forth al his spirit; a wise man dilaieth, and reserueth in to tyme comynge afterward.
12 Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.
A prince that herith wilfuli the wordis of a leesyng; schal haue alle mynystris vnfeithful.
13 Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.
A pore man and a leenere metten hem silf; the Lord is liytnere of euer ethir.
14 Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.
If a kyng demeth pore men in treuthe; his trone schal be maad stidfast with outen ende.
15 Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.
A yerde and chastisyng schal yyue wisdom; but a child, which is left to his wille, schendith his modir.
16 Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.
Grete trespassis schulen be multiplied in the multipliyng of wickid men; and iust men schulen se the fallyngis of hem.
17 Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé.
Teche thi sone, and he schal coumforte thee; and he schal yyue delicis to thi soule.
18 Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest.
Whanne prophesie faylith, the puple schal be distried; but he that kepith the lawe, is blessid.
19 Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví.
A seruaunt mai not be tauyt bi wordis; for he vndirstondith that that thou seist, and dispisith for to answere.
20 Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.
Thou hast seyn a man swift to speke; foli schal be hopid more than his amendyng.
21 Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn.
He that nurschith his seruaunt delicatli fro childhod; schal fynde hym rebel aftirward.
22 Èlověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.
A wrathful man territh chidingis; and he that is liyt to haue indignacioun, schal be more enclynaunt to synnes.
23 Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.
Lownesse sueth a proude man; and glorie schal vp take a meke man of spirit.
24 Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.
He that takith part with a theef, hatith his soule; he herith a man chargynge greetli, and schewith not.
25 Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.
He that dredith a man, schal falle soon; he that hopith in the Lord, shal be reisid.
26 Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.
Many men seken the face of the prince; and the doom of alle men schal go forth of the Lord.
27 Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.
Iust men han abhomynacioun of a wickid man; and wickid men han abhomynacioun of hem, that ben in a riytful weye. A sone kepynge a word, schal be out of perdicioun.
