Príslovia 28
1 Utíkají bezbožní, ač jich žádný nehoní, ale spravedliví jako mladý lev smělí jsou.
E rere ana te hunga kino i te mea kahore he kaiwhai: ko te tangata tika ano ia, ano he raiona te maia.
2 Pro přestoupení země mnoho knížat jejích, ale pro člověka rozumného a umělého trvánlivé bývá panování.
He he no tetahi whenua i tokomaha ai ona rangatira; na kia ai he tangata e mahara ana, e matau ana, ka mau roa ai tona ahua.
3 Muž chudý, kterýž utiská nuzné, podoben jest přívalu zachvacujícímu, za čímž nebývá chleba.
Ko te tangata rawakore e tukino ana i nga ware, ko tona rite kei te ua ta e kore ai te kai.
4 Kteří opouštějí zákon, chválí bezbožného, ale kteříž ostříhají zákona, velmi jsou jim na odpor.
Ko te hunga e whakarere ana i te ture, he whakamoemiti ta ratou ki te tangata kino: ko ta nga kaipupuri ia o te ture he ngangare ki a ratou.
5 Lidé zlí nesrozumívají soudu, ti pak, kteříž hledají Hospodina, rozumějí všemu.
E kore te hunga kino e mohio ki te whakawa: ko te hunga ia e rapu ana i a Ihowa, ka mohio ratou ki nga mea katoa.
6 Lepší jest chudý, kterýž chodí v upřímnosti své, než převrácený na kterékoli cestě, ačkoli jest bohatý.
He pai ki te rawakore e haere ana i runga i tona tapatahi, i te tangata he parori ke ona ara, ahakoa he whai taonga ia.
7 Kdo ostříhá zákona, jest syn rozumný; kdož pak s žráči tovaryší, hanbu činí otci svému.
Ko te tangata e pupuri ana i te ture, he tamaiti mohio ia; engari ko te tangata whakahoa ki te hunga kakai, ka whakama tona papa i a ia.
8 Kdo rozmnožuje statek svůj lichvou a úrokem, shromažďuje tomu, kdož by jej z milosti chudým rozděloval.
Ko te tangata e whakanui ana i ona rawa ki te moni whakatupu, ki te whakapiki utu, e kohia ana e ia era ma te tangata e atawhaitia ai te rawakore.
9 Kdo odvrací ucho své, aby neslyšel zákona, i modlitba jeho jest ohavností.
Ko te tangata e tahuri ke ana tona taringa, a kahore e rongo ki te ture, ko tana inoi nei ano he mea whakarihariha.
10 Kdo zavodí upřímé na cestu zlou, do jámy své sám vpadne, ale upřímí dědičně obdrží dobré.
Ko te tangata i meinga ai te hunga tika kia kotiti ke ki te ara he, ka taka a ia ano ki tana ake poka: ka whiwhi ia te hunga ngakau tapatahi ki te pai.
11 Moudrý jest u sebe sám muž bohatý, ale chudý rozumný vystihá jej.
Ki te whakaaro a te tangata taonga he nui tona whakaaro mohio; otiia e rapua ana tana e te rawakore whai whakaaro.
12 Když plésají spravedliví, velmi to pěkně sluší; ale když povstávají bezbožní, vyhledáván bývá člověk.
Nui atu te ataahua, ina koa te hunga tika: engari ki te ara te hunga kino, ka huna nga tangata i a ratou.
13 Kdo přikrývá přestoupení svá, nepovede se jemu šťastně; ale kdož je vyznává a opouští, milosrdenství důjde.
Ko te tangata e hipoki ana i ona he, e kore tana e kake; ko te tangata ia e whaki ana, a e whakarere ana, ka tohungia.
14 Blahoslavený člověk, kterýž se strachuje vždycky; ale kdož zatvrzuje srdce své, upadne ve zlé.
Ka hari te tangata e wehi tonu ana: ko te tangata ia e whakapakeke ana i tona ngakau, ka taka ki te kino.
15 Lev řvoucí a nedvěd hladovitý jest panovník bezbožný nad lidem nuzným.
E rite ana ki te raiona e hamama ana, ki te pea e kopikopiko ana, te tangata kino e kingi ana ki te iwi rawakore.
16 Kníže bez rozumu bývá veliký dráč, ale kdož v nenávisti má mrzký zisk, prodlí dnů.
Ko te rangatira kore whakaaro he nui ano tana tukino: ko te tangata ia e kino ana ki te apo ka roa ona ra.
17 Èlověka, kterýž násilí činí krvi lidské, ani nad jamou, když utíká, žádný ho nezadrží.
Ko te tangata e waha ana i te toto o te tangata, ka rere ia ki roto ki te rua; kaua tetahi e pupuri i a ia.
18 Kdo chodí upřímě, zachován bude, převrácený pak na kterékoli cestě padne pojednou.
Ko te tangata he tapatahi nei te haere, ka ora: ko te tangata ia he parori ke ona ara, hinga tonu iho.
19 Kdo dělá zemi svou, nasycen bývá chlebem; ale kdož následuje zahalečů, nasycen bývá chudobou.
Ko te tangata e ngaki ana i tona oneone, ka makona i te taro; ko te tangata ia e whai ana i te hunga wairangi, ka whiwhi nui ki te rawakore.
20 Muž věrný přispoří požehnání, ale kdož chvátá zbohatnouti, nebývá bez viny.
Ko te tangata pono, ka nui nga manaaki mona: ko te tangata ia e hikaka ana ki te mea taonga, e kore ia e kore te whiwhi i te he.
21 Přijímati osobu není dobré; nebo mnohý pro kus chleba neprávě činí.
Ko te whakapai kanohi ehara i te mea pai: ehara ano hoki i te mea pai kia he te tangata mo te kongakonga taro.
22 Èlověk závistivý chvátá k statku, nic nevěda, že nouze na něj přijde.
Ko te tangata he kino tona kanohi e takare tonu ana ki te taonga; kahore hoki ia e whakaaro ka tae mai te kore o te rawa ki a ia.
23 Kdo domlouvá člověku, potom spíše milost nalézá nežli ten, kterýž lahodí jazykem.
Ko te tangata i riria ai te he o tetahi ka nui atu te manako ki a ia i muri iho, i te manako ki te tangata i whakapati nei tona arero.
24 Kdo loupí otce svého a matku svou, a říká, že to není žádný hřích, tovaryš jest vražedlníka.
Ko te tangata e pahua ana i tona papa, i tona whaea, a e ki ana, Ehara i te he; he hoa ia no te kaiwhakangaro.
25 Vysokomyslný vzbuzuje svár, ale kdo doufá v Hospodina, hojnost míti bude.
Ko ta te tangata ngakau apo he whakapatari pakanga: ko te tangata ia e okioki ana ki a Ihowa ka tetere.
26 Kdo doufá v srdce své, blázen jest; ale kdož chodí moudře, pomůže sobě.
He kuware te tangata e whakawhirinaki ana ki tona ake ngakau: ko te tangata ia e haere ana i runga i te whakaaro nui, ka mawhiti.
27 Kdo dává chudému, nebude míti žádného nedostatku; kdož pak zakrývá oči své, bude míti množství zlořečení.
Ko te tangata e hoatu ana ki te rawakore, e kore ia e hapa; ko te tangata ia e kaupare ana i ona kanohi, ka maha nga kanga mona.
28 Když povstávají bezbožní, skrývá se člověk; ale když hynou, rozmnožují se spravedliví.
Ka ara te hunga kino, ka huna nga tangata i a ratou: na ki te ngaro ratou, ka tupu te hunga tika.
