< Príslovia 28 >
1 Utíkají bezbožní, ač jich žádný nehoní, ale spravedliví jako mladý lev smělí jsou.
Every wicked fleeth when no man pursueth; but the righteous are like the confident young lion.
2 Pro přestoupení země mnoho knížat jejích, ale pro člověka rozumného a umělého trvánlivé bývá panování.
When there is transgression in a land, it hath many for its princes; but under a man of understanding and knowledge [its] prosperity will long continue.
3 Muž chudý, kterýž utiská nuzné, podoben jest přívalu zachvacujícímu, za čímž nebývá chleba.
A poor man that oppresseth the indigent is like a sweeping rain which bringeth no bread.
4 Kteří opouštějí zákon, chválí bezbožného, ale kteříž ostříhají zákona, velmi jsou jim na odpor.
They that forsake the law praise the wicked; but such as observe the law contend with them.
5 Lidé zlí nesrozumívají soudu, ti pak, kteříž hledají Hospodina, rozumějí všemu.
Bad men understand not justice; but they that seek the Lord understand all things.
6 Lepší jest chudý, kterýž chodí v upřímnosti své, než převrácený na kterékoli cestě, ačkoli jest bohatý.
Better is the poor that walketh in his integrity, than he that is perverse in his ways, though he be rich.
7 Kdo ostříhá zákona, jest syn rozumný; kdož pak s žráči tovaryší, hanbu činí otci svému.
Whoso keepeth the law is an intelligent son; but he that is a companion of gluttons bringeth dishonor on his father.
8 Kdo rozmnožuje statek svůj lichvou a úrokem, shromažďuje tomu, kdož by jej z milosti chudým rozděloval.
He that increaseth his wealth by interest and usury will gather it for him that will be kind to the poor.
9 Kdo odvrací ucho své, aby neslyšel zákona, i modlitba jeho jest ohavností.
When one turneth away his ear so as not to listen to the law, even his prayer becometh an abomination.
10 Kdo zavodí upřímé na cestu zlou, do jámy své sám vpadne, ale upřímí dědičně obdrží dobré.
Whoso causeth the upright to go astray on an evil way, will surely fall into his own ditch; but the men of integrity will inherit what is good.
11 Moudrý jest u sebe sám muž bohatý, ale chudý rozumný vystihá jej.
The rich man is wise in his own eyes; but the indigent that hath understanding can search him through.
12 Když plésají spravedliví, velmi to pěkně sluší; ale když povstávají bezbožní, vyhledáván bývá člověk.
When the righteous exult, there is great splendor; but when the wicked rise up, a man hath to be sought for.
13 Kdo přikrývá přestoupení svá, nepovede se jemu šťastně; ale kdož je vyznává a opouští, milosrdenství důjde.
He that concealeth his transgressions will not prosper; but whoso confesseth and forsaketh them will obtain mercy.
14 Blahoslavený člověk, kterýž se strachuje vždycky; ale kdož zatvrzuje srdce své, upadne ve zlé.
Happy is the man that always dreadeth [to do evil]; but he that hardeneth his heart will fall into unhappiness.
15 Lev řvoucí a nedvěd hladovitý jest panovník bezbožný nad lidem nuzným.
As a roaring lion, and a greedy bear, so is a wicked ruler over an indigent people.
16 Kníže bez rozumu bývá veliký dráč, ale kdož v nenávisti má mrzký zisk, prodlí dnů.
The prince that is void of understanding is also a great oppressor; [but] he that hateth unjust gain will prolong his days.
17 Èlověka, kterýž násilí činí krvi lidské, ani nad jamou, když utíká, žádný ho nezadrží.
A man oppressed by the load of having shed human blood will flee even to the pit: let no man hold him.
18 Kdo chodí upřímě, zachován bude, převrácený pak na kterékoli cestě padne pojednou.
Whoso walketh in integrity will be saved; but he that walketh perversely on two paths, will fall on one.
19 Kdo dělá zemi svou, nasycen bývá chlebem; ale kdož následuje zahalečů, nasycen bývá chudobou.
He that tilleth his ground will have plenty of bread; but he that runneth after idle persons will have enough of poverty.
20 Muž věrný přispoří požehnání, ale kdož chvátá zbohatnouti, nebývá bez viny.
A faithful man will abound with blessings; but he that maketh haste to be rich will not go unpunished.
21 Přijímati osobu není dobré; nebo mnohý pro kus chleba neprávě činí.
To have respect to persons is not good; because even for a piece of bread will a man transgress.
22 Èlověk závistivý chvátá k statku, nic nevěda, že nouze na něj přijde.
He that is eager for wealth is a man of an evil eye, and he knoweth not that want will come upon him.
23 Kdo domlouvá člověku, potom spíše milost nalézá nežli ten, kterýž lahodí jazykem.
He that reproveth a man after [my example] will obtain more grace than he that flattereth with the tongue.
24 Kdo loupí otce svého a matku svou, a říká, že to není žádný hřích, tovaryš jest vražedlníka.
Whoso robbeth his father or his mother, and saith, it is no transgression, —the same is a companion of a destroyer.
25 Vysokomyslný vzbuzuje svár, ale kdo doufá v Hospodina, hojnost míti bude.
He that hath an insatiable desire stirreth up strife: but he that putteth his trust in the Lord will be abundantly gratified.
26 Kdo doufá v srdce své, blázen jest; ale kdož chodí moudře, pomůže sobě.
He that trusteth in his own sense is a fool; but whoso walketh in wisdom, will ever escape.
27 Kdo dává chudému, nebude míti žádného nedostatku; kdož pak zakrývá oči své, bude míti množství zlořečení.
He that giveth unto the poor will not have any want; but he that hideth his eyes will have an abundance of curses.
28 Když povstávají bezbožní, skrývá se člověk; ale když hynou, rozmnožují se spravedliví.
When the wicked rise, men conceal themselves; but when they perish, the righteous increase.