< Príslovia 27 >

1 Nechlub se dnem zítřejším, nebo nevíš, coť ten den přinese.
درباره فردا فخر منما، زیرا نمی دانی که روز چه خواهد زایید.۱
2 Nechať tě chválí jiní, a ne ústa tvá, cizí, a ne rtové tvoji.
دیگری تو را بستاید و نه دهان خودت، غریبی و نه لبهای تو.۲
3 Tíž má kamen, a váhu písek, ale hněv blázna těžší jest nad to obé.
سنگ سنگین است و ریگ ثقیل، اما خشم احمق از هر دوی آنها سنگینتر است.۳
4 Ukrutnátě věc hněv a prudká prchlivost, ale kdo ostojí před závistí?
غضب ستم کیش است و خشم سیل، اماکیست که در برابر حسد تواند ایستاد.۴
5 Lepší jest domlouvání zjevné, než milování tajné.
تنبیه آشکار از محبت پنهان بهتر است.۵
6 Bezpečnější rány od přítele, než lahodná líbání nenávidícího.
جراحات دوست وفادار است، اما بوسه های دشمن افراط است.۶
7 Duše sytá pohrdá i medem, ale duši lačné každá hořkost sladká.
شکم سیر از‌شان عسل کراهت دارد، امابرای شکم گرسنه هر تلخی شیرین است.۷
8 Jako pták zaletuje od hnízda svého, tak muž odchází od místa svého.
کسی‌که از مکان خود آواره بشود، مثل گنجشکی است که از آشیانه‌اش آواره گردد.۸
9 Mast a kadění obveseluje srdce; tak sladkost přítele víc než rada vlastní.
روغن و عطر دل را شاد می‌کند، همچنان حلاوت دوست از مشورت دل.۹
10 Přítele svého a přítele otce svého neopouštěj, a do domu bratra svého nechoď v čas bídy své; lepšíť jest soused blízký, než bratr daleký.
دوست خود و دوست پدرت را ترک منما، و در روز مصیبت خود به خانه برادرت داخل مشو، زیرا که همسایه نزدیک از برادر دور بهتراست.۱۰
11 Buď moudrý, synu můj, a obvesel srdce mé, ať mám co odpovědíti tomu, kdož mi utrhá.
‌ای پسر من حکمت بیاموز و دل مرا شادکن، تا ملامت کنندگان خود را مجاب سازم.۱۱
12 Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí.
مرد زیرک، بلا را می‌بیند و خویشتن رامخفی می‌سازد، اما جاهلان می‌گذرند و درعقوبت گرفتار می‌شوند.۱۲
13 Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a od toho, kdo za cizozemku slíbil, základ jeho.
جامه آن کس را بگیر که به جهت غریب ضامن است، و او را به رهن بگیر که ضامن بیگانگان است.۱۳
14 Tomu, kdož dobrořečí příteli svému hlasem velikým, ráno vstávaje, za zlořečení počteno bude.
کسی‌که صبح زود برخاسته، دوست خودرا به آواز بلند برکت دهد، از برایش لعنت محسوب می‌شود.۱۴
15 Kapání ustavičné v čas přívalu, a žena svárlivá rovní jsou sobě;
چکیدن دائمی آب در روز باران، و زن ستیزه‌جو مشابه‌اند.۱۵
16 Kdož ji schovává, schovává vítr, a jako mast v pravici voněti bude.
هرکه او را باز‌دارد مثل کسی است که باد رانگاه دارد، یا روغن را که در دست راست خودگرفته باشد.۱۶
17 Železo železem se ostří; tak muž zostřuje tvář přítele svého.
آهن، آهن را تیز می‌کند، همچنین مرد روی دوست خود را تیز می‌سازد.۱۷
18 Kdo ostříhá fíku, jídá ovoce jeho; tak kdo ostříhá pána svého, poctěn bude.
هر‌که درخت انجیر را نگاه دارد میوه‌اش راخواهد خورد، و هر‌که آقای خود را ملازمت نماید محترم خواهد شد،۱۸
19 Jakož u vodě tvář proti tváři se ukazuje, tak srdce člověka člověku.
چنانکه در آب صورت به صورت است، همچنان دل انسان به انسان.۱۹
20 Propast a zahynutí nebývají nasyceni, tak oči člověka nasytiti se nemohou. (Sheol h7585)
هاویه و ابدون سیر نمی شوند، همچنان چشمان انسان سیر نخواهند شد. (Sheol h7585)۲۰
21 Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, tak člověka pověst chvály jeho.
بوته برای نقره و کوره به جهت طلاست، همچنان انسان از دهان ستایش کنندگان خود(آزموده می‌شود).۲۱
22 Bys blázna i v stupě mezi krupami píchem zopíchal, neodejde od něho bláznovství jeho.
احمق را میان بلغور در هاون با دسته بکوب، و حماقتش از آن بیرون نخواهد رفت.۲۲
23 Pilně přihlídej k dobytku svému, pečuj o stáda svá.
به حالت گله خود نیکو توجه نما، و دل خود را به رمه خود مشغول ساز،۲۳
24 Nebo ne na věky trvá bohatství, ani koruna do pronárodu.
زیرا که دولت دائمی نیست، و تاج هم نسلابعد نسل (پایدار) نی.۲۴
25 Když zroste tráva, a ukazuje se bylina, tehdáž ať se shromažďuje seno s hor.
علف را می‌برند و گیاه سبز می‌روید، وعلوفه کوهها جمع می‌شود،۲۵
26 Beránkové budou k oděvu tvému, a záplata pole kozelci.
بره‌ها برای لباس تو، و بزها به جهت اجاره زمین به‌کار می‌آیند،۲۶
27 Nadto dostatek mléka kozího ku pokrmu tvému, ku pokrmu domu tvého, a živnosti děvek tvých.
و شیر بزها برای خوراک تو و خوراک خاندانت، و معیشت کنیزانت کفایت خواهد کرد.۲۷

< Príslovia 27 >