Príslovia 27
1 Nechlub se dnem zítřejším, nebo nevíš, coť ten den přinese.
Boast not thy selfe of to morowe: for thou knowest not what a day may bring forth.
2 Nechať tě chválí jiní, a ne ústa tvá, cizí, a ne rtové tvoji.
Let another man prayse thee, and not thine owne mouth: a stranger, and not thine owne lips.
3 Tíž má kamen, a váhu písek, ale hněv blázna těžší jest nad to obé.
A stone is heauie, and the sand weightie: but a fooles wrath is heauier then them both.
4 Ukrutnátě věc hněv a prudká prchlivost, ale kdo ostojí před závistí?
Anger is cruell, and wrath is raging: but who can stand before enuie?
5 Lepší jest domlouvání zjevné, než milování tajné.
Open rebuke is better then secret loue.
6 Bezpečnější rány od přítele, než lahodná líbání nenávidícího.
The wounds of a louer are faithful, and the kisses of an enemie are pleasant.
7 Duše sytá pohrdá i medem, ale duši lačné každá hořkost sladká.
The person that is full, despiseth an hony combe: but vnto the hungry soule euery bitter thing is sweete.
8 Jako pták zaletuje od hnízda svého, tak muž odchází od místa svého.
As a bird that wandreth from her nest, so is a man that wandreth from his owne place.
9 Mast a kadění obveseluje srdce; tak sladkost přítele víc než rada vlastní.
As oyntment and perfume reioyce the heart, so doeth the sweetenes of a mans friend by hearty counsell.
10 Přítele svého a přítele otce svého neopouštěj, a do domu bratra svého nechoď v čas bídy své; lepšíť jest soused blízký, než bratr daleký.
Thine owne friend and thy fathers friend forsake thou not: neither enter into thy brothers house in the day of thy calamitie: for better is a neighbour that is neere, then a brother farre off.
11 Buď moudrý, synu můj, a obvesel srdce mé, ať mám co odpovědíti tomu, kdož mi utrhá.
My sonne, be wise, and reioyce mine heart, that I may answere him that reprocheth me.
12 Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí.
A prudent man seeth the plague, and hideth himselfe: but the foolish goe on still, and are punished.
13 Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a od toho, kdo za cizozemku slíbil, základ jeho.
Take his garment that is surety for a stranger, and a pledge of him for the stranger.
14 Tomu, kdož dobrořečí příteli svému hlasem velikým, ráno vstávaje, za zlořečení počteno bude.
He that prayseth his friend with a loude voyce, rising earely in the morning, it shall be counted to him as a curse.
15 Kapání ustavičné v čas přívalu, a žena svárlivá rovní jsou sobě;
A continual dropping in the day of raine, and a contentious woman are alike.
16 Kdož ji schovává, schovává vítr, a jako mast v pravici voněti bude.
He that hideth her, hideth the winde, and she is as ye oyle in his right hand, that vttereth it selfe.
17 Železo železem se ostří; tak muž zostřuje tvář přítele svého.
Yron sharpeneth yron, so doeth man sharpen the face of his friend.
18 Kdo ostříhá fíku, jídá ovoce jeho; tak kdo ostříhá pána svého, poctěn bude.
He that keepeth the fig tree, shall eate the fruite thereof: so he that waiteth vpon his master, shall come to honour.
19 Jakož u vodě tvář proti tváři se ukazuje, tak srdce člověka člověku.
As in water face answereth to face, so the heart of man to man.
The graue and destruction can neuer be full, so the eyes of man can neuer be satisfied. (Sheol h7585)
21 Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, tak člověka pověst chvály jeho.
As is the fining pot for siluer and the fornace for golde, so is euery man according to his dignitie.
22 Bys blázna i v stupě mezi krupami píchem zopíchal, neodejde od něho bláznovství jeho.
Though thou shouldest bray a foole in a morter among wheate brayed with a pestell, yet will not his foolishnes depart from him.
23 Pilně přihlídej k dobytku svému, pečuj o stáda svá.
Be diligent to know ye state of thy flocke, and take heede to the heardes.
24 Nebo ne na věky trvá bohatství, ani koruna do pronárodu.
For riches remaine not alway, nor the crowne from generation to generation.
25 Když zroste tráva, a ukazuje se bylina, tehdáž ať se shromažďuje seno s hor.
The hey discouereth it selfe, and the grasse appeareth, and the herbes of the mountaines are gathered.
26 Beránkové budou k oděvu tvému, a záplata pole kozelci.
The lambes are for thy clothing, and the goates are the price of the fielde.
27 Nadto dostatek mléka kozího ku pokrmu tvému, ku pokrmu domu tvého, a živnosti děvek tvých.
And let the milke of the goates be sufficient for thy foode, for the foode of thy familie, and for the sustenance of thy maydes.
