Príslovia 26
1 Jako sníh v létě, a jako déšť ve žni, tak nepřipadá na blázna čest.
La neige n’est pas de saison en été ni la pluie au temps de la moisson: tout aussi peu les honneurs sont faits pour le sot.
2 Jako vrabec přenáší se, a vlaštovice létá, tak zlořečení bez příčiny nedojde.
Comme le passereau s’enfuit à tire d’aile et comme s’envole l’hirondelle, ainsi la malédiction gratuite manque son but.
3 Bič na koně, uzda na osla, a kyj na hřbet blázna.
Le fouet pour le cheval, le licou pour l’âne, et le bâton pour l’épaule du sot.
4 Neodpovídej bláznu podlé bláznovství jeho, abys i ty jemu nebyl podobný.
Ne réplique pas au sot dans le sens de son ineptie; car toi aussi serais comme lui.
5 Odpověz bláznu podlé bláznovství jeho, aby sám u sebe nebyl moudrý.
Réplique au sot selon son ineptie, sans cela il se prendrait pour un sage.
6 Jako by nohy osekal, bezpráví se dopouští ten, kdož svěřuje poselství bláznu.
C’Est se couper les jarrets et s’abreuver de dépit que de charger d’une mission le sot.
7 Jakož nejednostejní jsou hnátové kulhavého, tak řeč v ústech bláznů.
Comme le boiteux cloche sur ses jambes, ainsi fait une maxime sur les lèvres des sots.
8 Jako vložiti kámen do praku, tak jest, když kdo ctí blázna.
Autant fixer une pierre dans la fronde que de décerner des honneurs au sot.
9 Trn, kterýž se dostává do rukou opilého, jest přísloví v ústech bláznů.
Une épine qui perce la main d’un homme ivre, telle une maxime dans la bouche des sots.
10 Veliký pán stvořil všecko, a dává odplatu bláznu, i odměnu přestupníkům.
Le puissant fait tout trembler: il prend à sa solde sots et vagabonds.
11 Jakož pes navracuje se k vývratku svému, tak blázen opětuje bláznovství své.
Comme le chien retourne à son vomissement, ainsi le sot rabâche ses inepties.
12 Spatřil-li bys člověka, an jest moudrý sám u sebe, naděje o bláznu lepší jest než o takovém.
Vois-tu un homme qui se prend pour un sage. il y a plus à attendre d’un sot que de lui.
13 Říká lenoch: Lev lítý jest na cestě, lev jest v ulici.
Le paresseux s’écrie: "Il y a un chacal qui barre la route, un lion parcourt les rues!"
14 Dvéře se obracejí na stežejích svých, a lenoch na lůži svém.
Telle la porte tourne sur ses gonds, tel le paresseux sur son lit.
15 Schovává lenivý ruku svou za ňadra; těžko mu vztáhnouti ji k ústům svým.
Le paresseux introduit sa main dans le plat: c’est trop de fatigue pour lui de la porter à sa bouche.
16 Moudřejší jest lenivý u sebe sám, nežli sedm odpovídajících s soudem.
Le paresseux se targue de plus de sagesse que sept conseillers avisés:
17 Psa za uši lapá, kdož odcházeje, hněvá se ne v své při.
Saisir un chien par les oreilles, c’est le fait du passant qui se met en rage pour la querelle d’autrui.
18 Jako nesmyslný vypouští jiskry a šípy smrtelné,
Comme un dément qui lance des brandons, des flèches meurtrières,
19 Tak jest každý, kdož oklamává bližního, a říká: Zdaž jsem nežertoval?
ainsi fait l’homme qui dupe son prochain et dit: "Mais je plaisantais!"
20 Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár.
Faute de bois, le feu s’éteint, et en l’absence d’un boutefeu, les rixes s’apaisent.
21 Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady.
Le charbon ardent donne la braise, le bois alimente le feu, et l’homme hargneux attise des querelles.
22 Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
Les paroles d’un boutefeu sont comme des coups qui retentissent au plus profond des entrailles.
23 Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé.
De l’alliage d’argent recouvrant un vase d’argile, telles sont des lèvres brûlantes d’amitié et un cœur méchant.
24 Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest.
Un ennemi peut faire le sournois avec ses lèvres, et dans son intérieur il prépare de mauvais coups;
25 Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho.
s’il prend une voix caressante, ne te fie pas à lui, car son cœur est plein d’horreurs.
26 Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění.
La haine a beau se couvrir d’un masque: sa méchanceté éclatera au grand jour.
27 Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací.
Celui qui creuse une fosse y tombera; celui qui lance une pierre s’en trouvera atteint.
28 Èlověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád.
La langue mensongère hait ses victimes et la bouche du flatteur opère des chutes.
