Príslovia 25
1 Jaké i tato jsou přísloví Šalomounova, kteráž shromáždili muži Ezechiáše, krále Judského:
These also, are proverbs of Solomon, —which the men of Hezekiah king of Judah transcribed.
2 Sláva Boží jest skrývati věc, ale sláva králů zpytovati věc.
The glory of God, is to conceal a thing, but, the glory of kings, is to search out a thing.
3 Vysokosti nebes, a hlubokosti země, a srdce králů není žádného vystižení.
The heavens for height, and the earth for depth, but, the heart of kings, cannot be searched.
4 Jako když bys odjal trůsku od stříbra, ukáže se slevači nádoba čistá:
Remove the dross from the silver, and there cometh forth, to the refiner, a vessel:
5 Tak když odejmeš bezbožného od oblíčeje králova, tedy utvrzen bude v spravedlnosti trůn jeho.
Remove a lawless man from before the king, that his throne, may be established in righteousness.
6 Nestavěj se za znamenitého před králem, a na místě velikých nestůj.
Do not honour thyself before a king, nor, in the place of great men, do thou stand;
7 Nebo lépe jest, aťby řečeno bylo: Vstup sem, nežli abys snížen byl před knížetem; což vídávají oči tvé.
For better it be said to thee, Come up hither, —than that thou be put lower down before a noble, whom thine own eyes, have beheld.
8 Nevcházej v svár kvapně, tak abys naposledy něčeho se nedopustil, kdyby tě zahanbil bližní tvůj.
Do not go forth to strive in haste, —lest [thou know not] what to do in the latter end thereof, when thy neighbour, hath put thee to shame.
9 Srovnej při svou s bližním svým, a tajné věci jiného nevyjevuj,
Thy contention, urge thou with thy neighbour, and, the secret of another, do not reveal:
10 Aťby lehkosti neučinil ten, kdož by to slyšel, až by i zlá pověst tvá nemohla jíti nazpět.
Lest he that heareth expose thee, and, the report concerning thee, turn not away.
11 Jablka zlatá s řezbami stříbrnými jest slovo propověděné případně.
Golden fruit in figured silver baskets, is a word spoken on fitting occasion.
12 Náušnice zlatá a ozdoba z ryzího zlata jest trestatel moudrý u toho, jenž poslouchá.
A ring of gold, and a vessel of precious metal, is a wise reprover, on a hearing ear.
13 Jako studenost sněžná v čas žně, tak jest posel věrný těm, kteříž jej posílají; nebo duši pánů svých očerstvuje.
As the cold of snow in the day of harvest, is a faithful messenger to them who send him, —when, the life of his masters, he restoreth.
14 Jako oblakové a vítr bez deště, tak člověk, kterýž se chlubí darem lživým.
Clouds and wind, when rain there is none, is the man who boasteth himself of a pretended gift.
15 Snášelivostí nakloněn bývá vývoda, a jazyk měkký láme kosti.
By long patience, is a judge persuaded, and, a soft tongue, breaketh the bone.
16 Nalezneš-li med, jez, pokudž by dosti bylo tobě, abys snad nasycen jsa jím, nevyvrátil ho.
Honey having found, eat to suffice thee, lest thou loathe it, and vomit it forth.
17 Zdržuj nohu svou od domu bližního svého, aby syt jsa tebe, neměl tě v nenávisti.
Withhold thy foot from the house of thy neighbour, —lest he be weary of thee, and hate thee.
18 Kladivo a meč a střela ostrá jest každý, kdož mluví falešné svědectví proti bližnímu svému.
A hammer and a sword, and a sharpened arrow, is a man becoming a false witness against his neighbour.
19 Zub vylomený a noha vytknutá jest doufání v převráceném v den úzkosti.
A broken tooth and a faltering foot, is confidence in the treacherous, in the day of danger.
20 Jako ten, kdož svláčí oděv v čas zimy, a ocet lije k sanitru, tak kdož zpívá písničky srdci smutnému.
As splendour of dress on a cold day—vinegar upon nitre, so is a singer with songs, unto a sad heart.
21 Jestliže by lačněl ten, jenž tě nenávidí, nakrm jej chlebem, a žíznil-li by, napoj jej vodou.
If he that hateth thee hunger, give him bread to eat, and, if he be thirsty, give him water to drink;
22 Nebo uhlí řeřavé shromáždíš na hlavu jeho, a Hospodin odplatí tobě.
For, burning coals, shalt thou be heaping upon his head, —and, Yahweh, will repay thee.
23 Vítr půlnoční zplozuje déšť, a tvář hněvivá jazyk tajně utrhající.
A north wind, bringeth forth rain, and, a face stirred with indignation, a secretive tongue.
24 Lépe jest bydliti v koutě na střeše, nežli s ženou svárlivou v domě společném.
Better to dwell on the corner of the roof, than a quarrelsome wife, and a house in common.
25 Voda studená duši ustalé jest novina dobrá z země daleké.
As cold water to a thirsty soul, so is a good report from a far country.
26 Studnice nohami zakalená a pramen zkažený jest spravedlivý z místa svého před bezbožným vystrčený.
A fountain fouled, a spring spoiled, is a righteous man tottering before one who is lawless.
27 Jísti mnoho medu není dobře; tak zpytování slávy jejich není slavné.
To eat honey in abundance, is not good, nor is, searching out their own honour, an honourable thing.
28 Město rozbořené beze zdi jest muž, kterýž nemá moci nad duchem svým.
A city broken down without a wall, is a man who hath no control over his own spirit.
