Príslovia 24
1 Nenásleduj lidí zlých, aniž žádej bývati s nimi.
Kolulaka te bato oyo basalaka mabe mpe kolukaka te kozala elongo na bango,
2 Nebo o zhoubě přemýšlí srdce jejich, a rtové jejich o trápení mluví.
pamba te mitema na bango ekanisaka kaka kosala mabe, mpe bibebu na bango eyeisaka kaka mobulu soki elobi.
3 Moudrostí vzdělán bývá dům, a rozumností upevněn.
Ndako etongamaka na nzela ya bwanya, mpe elendisamaka na nzela ya mayele.
4 Skrze umění zajisté pokojové naplněni bývají všelijakým zbožím drahým a utěšeným.
Bashambre ekotondisama na biloko nyonso ya talo mpe ya kitoko na nzela ya boyebi.
5 Muž moudrý jest silný, a muž umělý přidává síly.
Moto ya bwanya atondi na nguya, moto oyo azalaka na boyebi alendisaka nguya na ye.
6 Nebo skrze rady opatrné svedeš bitvu, a vysvobození skrze množství rádců.
Pamba te kolonga na etumba esengaka bwanya, mpe lobiko ezalaka kati na motango ebele ya bapesi toli.
7 Vysoké jsou bláznu moudrosti; v bráně neotevře úst svých.
Bwanya ezalaka likolo mingi mpo na zoba, yango wana azalaka te na likambo ya koloba kati na mayangani oyo esalemaka pembeni ya ekuke.
8 Kdo myslí zle činiti, toho nešlechetným nazovou.
Moto oyo asalaka mabongisi ya kosala mabe akokende sango lokola moteki baninga.
9 Zlé myšlení blázna jest hřích, a ohavnost lidská posměvač.
Mabongisi ya bozoba ezali masumu, mpe bato bayinaka motioli.
10 Budeš-li se lenovati ve dni ssoužení, špatná bude síla tvá.
Soki omilembisi na mokolo ya pasi, makasi na yo ekozala pamba.
11 Vytrhuj jaté k smrti; nebo od těch, ješto se chýlí k zabití, což bys se zdržel?
Kangola bato oyo bazali komema bango na kufa, mpe bikisa bato oyo bazali kokende na kufa lokola bato oyo balangwe masanga.
12 Díš-li: Aj, nevěděli jsme o tom: zdaliž ten, jenž zpytuje srdce, nerozumí, a ten, kterýž jest strážce duše tvé, nezná, a neodplatí každému podlé skutků jeho?
Soki olobi: « Tala, toyebaki likambo moko te kati na makambo oyo nyonso; » boni, Ye oyo amekaka mitema asosolaka yango te? Ye oyo abatelaka molimo na yo ayebaka yango te? Afutaka te moto na moto kolanda misala na ye?
13 Synu můj, jez med, nebo dobrý jest, a plást sladký dásním tvým.
Mwana na ngai, lia mafuta ya nzoyi, pamba te ezalaka kitoko! Mwa ndambo ya mafuta ya nzoyi ekozala elengi na lolemo na yo.
14 Tak umění moudrosti duši tvé. Jestliže ji najdeš, onať bude mzda, a naděje tvá nebude vyťata.
Yeba lisusu ete bwanya ezali elengi mpo na molimo na yo; soki ozwi yango, yeba ete lobi na yo ekozala malamu, mpe elikya na yo ekozala ya pamba te.
15 Nečiniž úkladů, ó bezbožníče, příbytku spravedlivého, a nekaz odpočinutí jeho.
Yo moto mabe, komeka te kotia mitambo kati na ndako ya moto ya sembo, mpe komeka te kopanza yango,
16 Nebo ač sedmkrát padá spravedlivý, však zase povstává, bezbožníci pak padají ve zlém.
pamba te ata soki moto ya sembo akweyi mbala sambo, akotelema kaka; nzokande pasi ekweyisaka moto mabe.
17 Když by padl nepřítel tvůj, neraduj se, a když by klesl, nechať nepléše srdce tvé,
Soki monguna na yo akweyi, kosepela te; mpe soki apengwi, tika ete motema na yo esepela te;
18 Aby snad nepopatřil Hospodin, a nelíbilo by se to jemu, a odvrátil by od něho hněv svůj.
noki te Yawe akomona, akosepela te mpe akokitisela yo kanda na Ye.
19 Nehněvej se příčinou zlostníků, aniž následuj bezbožných.
Kosilika te likolo ya bato oyo basalaka mabe, kolula te bato mabe;
20 Nebo zlý nebude míti odplaty; svíce bezbožných zhasne.
pamba te lobi ya malamu ekozala te mpo na moto oyo asalaka mabe, mpe mwinda ya bato mabe ekokufa.
21 Boj se Hospodina, synu můj, i krále, a k neustavičným se nepřiměšuj.
Mwana na ngai, tosaka Yawe mpe mokonzi, kosanganaka te na batomboki,
22 Nebo v náhle nastane bída jejich, a pomstu obou těch kdo zná?
pamba te bango mibale bakoki kotindela batomboki pasi na pwasa. Bongo, nani ayebi pasi oyo bakoki kotinda?
23 Také i toto moudrým náleží: Přijímati osobu v soudu není dobré.
Makambo oyo mpe ezali toli ya bato ya bwanya: Kopona bilongi, kati na kosambisa, ezali malamu te.
24 Toho, kdož říká bezbožnému: Spravedlivý jsi, klnouti budou lidé, a v ošklivost jej vezmou národové.
Moto oyo alobaka na moto mabe: « Ozali moto ya sembo, » bato bakolakela ye mabe, mpe bikolo ekotombokela ye.
25 Ale kteříž kárají, budou potěšeni, a přijde na ně požehnání dobrého.
Kasi bato oyo bapamelaka moto mabe bakozala malamu mpe lipamboli ekozala likolo na bango.
26 Bude líbati rty toho, kdož mluví slova pravá.
Eyano ya solo ezali lokola beze ya bibebu.
27 Nastroj vně dílo své, a sprav je sobě na poli; potom také vystavíš dům svůj.
Bongisa libanda ya mosala na yo, bongisa bilanga na yo, bongo na sima, tonga ndako na yo.
28 Nebývej svědkem všetečným proti bližnímu svému, aniž lahodně namlouvej rty svými.
Kotatola na pamba te mpo na kosala moninga na yo mabe; mpo na nini olingi kosalela bibebu na yo na lokuta?
29 Neříkej: Jakž mi učinil, tak mu učiním; odplatím muži tomu podlé skutku jeho.
Kolobaka te: « Nakosala ye ndenge asali ngai, nakozongisela ye kolanda makambo oyo ye asali. »
30 Přes pole muže lenivého šel jsem, a přes vinici člověka nemoudrého,
Nalekaki pembeni ya elanga ya moto ya goyigoyi, mpe pembeni ya elanga ya vino ya moto oyo azangi mayele;
31 A aj, porostlo všudy trním, přikryly všecko kopřivy, a ohrada kamenná její byla zbořená.
bongo, tala ndenge etondi na banzube, tala ndenge matiti mabe ezipi yango, mpe mir na yango ya mabanga ebukani.
32 A vida to, posoudil jsem toho; vida, vzal jsem to k výstraze.
Tango natiaki makanisi na ngai kati na makambo oyo namonaki, nazwaki mayele oyo:
33 Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
mwa pongi moke, mwa kopema moke, mwa kokanga maboko moke mpo na kolala,
34 V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.
bobola ekoyela yo na pwasa lokola moleki nzela, mpe pasi ekoyela yo lokola moyibi.
