Príslovia 23
1 Když sedneš k jídlu se pánem, pilně šetř, co jest před tebou.
When thou sittest to eat with a ruler, consider well him that is before thee;
2 Jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný.
And put a knife to thy throat, if thou be a man given to appetite.
3 Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný.
Be not desirous of his dainties; seeing they are deceitful food.
4 Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň.
Weary not thyself to be rich; cease from thine own wisdom.
5 K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi.
Wilt thou set thine eyes upon it? it is gone; for riches certainly make themselves wings, like an eagle that flieth toward heaven.
6 Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho.
Eat thou not the bread of him that hath an evil eye, neither desire thou his dainties;
7 Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou.
For as one that hath reckoned within himself, so is he: 'Eat and drink', saith he to thee; but his heart is not with thee.
8 Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená.
The morsel which thou hast eaten shalt thou vomit up, and lose thy sweet words.
9 Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých.
Speak not in the ears of a fool; for he will despise the wisdom of thy words.
10 Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej.
Remove not the ancient landmark; and enter not into the fields of the fatherless;
11 Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě.
For their Redeemer is strong; He will plead their cause with thee.
12 Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění.
Apply thy heart unto instruction, and thine ears to the words of knowledge.
13 Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť.
Withhold not correction from the child; for though thou beat him with the rod, he will not die.
Thou beatest him with the rod, and wilt deliver his soul from the nether-world. (Sheol h7585)
15 Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně;
My son, if thy heart be wise, my heart will be glad, even mine;
16 A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci.
Yea, my reins will rejoice, when thy lips speak right things.
17 Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den.
Let not thy heart envy sinners, but be in the fear of the LORD all the day;
18 Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata.
For surely there is a future; and thy hope shall not be cut off.
19 Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své.
Hear thou, my son, and be wise, and guide thy heart in the way.
20 Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa.
Be not among winebibbers; among gluttonous eaters of flesh;
21 Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí.
For the drunkard and the glutton shall come to poverty; and drowsiness shall clothe a man with rags.
22 Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará.
Hearken unto thy father that begot thee, and despise not thy mother when she is old.
23 Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti.
Buy the truth, and sell it not; also wisdom, and instruction, and understanding.
24 Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho.
The father of the righteous will greatly rejoice; and he that begetteth a wise child will have joy of him.
25 Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá.
Let thy father and thy mother be glad, and let her that bore thee rejoice.
26 Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají.
My son, give me thy heart, and let thine eyes observe my ways.
27 Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí.
For a harlot is a deep ditch; and an alien woman is a narrow pit.
28 Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje.
She also lieth in wait as a robber, and increaseth the faithless among men.
29 Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí?
Who crieth: 'Woe'? who: 'Alas'? who hath contentions? who hath raving? who hath wounds without cause? who hath redness of eyes?
30 Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno.
They that tarry long at the wine; they that go to try mixed wine.
31 Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje.
Look not thou upon the wine when it is red, when it giveth its colour in the cup, when it glideth down smoothly;
32 Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne.
At the last it biteth like a serpent, and stingeth like a basilisk.
33 Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci,
Thine eyes shall behold strange things, and thy heart shall utter confused things.
34 A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky.
Yea, thou shalt be as he that lieth down in the midst of the sea, or as he that lieth upon the top of a mast.
35 Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to.
'They have struck me, and I felt it not, they have beaten me, and I knew it not; when shall I awake? I will seek it yet again.'
