Príslovia 23
1 Když sedneš k jídlu se pánem, pilně šetř, co jest před tebou.
When thou shalt sit to eat with a prince, consider diligently what is set before thy face.
2 Jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný.
And put a knife to thy throat, if it be so that thou have thy soul in thy own power.
3 Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný.
Be not desirous of his meats, in which is the bread of deceit.
4 Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň.
Labour not to be rich: but set bounds to thy prudence.
5 K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi.
Lift not up thy eyes to riches which thou canst not have: because they shall make themselves wings like those of an eagle, and shall fly towards heaven.
6 Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho.
Eat not with an envious man, and desire not his meats:
7 Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou.
Because like a soothsayer, and diviner, he thinketh that which he knoweth not. Eat and drink, will he say to thee: and his mind is not with thee.
8 Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená.
The meats which thou hadst eaten, thou shalt vomit up: and shalt loose thy beautiful words.
9 Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých.
Speak not in the ears of fools: because they will despise the instruction of thy speech.
10 Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej.
Touch not the bounds of little ones: and enter not into the field of the fatherless:
11 Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě.
For their near kinsman is strong: and he will judge their cause against thee.
12 Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění.
Let thy heart apply itself to instruction: and thy ears to words of knowledge.
13 Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť.
Withhold not correction from a child: for if thou strike him with the rod, he shall not die.
Thou shalt beat him with the rod, and deliver his soul from hell. (Sheol h7585)
15 Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně;
My son, if thy mind be wise, my heart shall rejoice with thee:
16 A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci.
And my reins shall rejoice, when thy lips shall speak what is right.
17 Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den.
Let not thy heart envy sinners: but be thou in the fear of the Lord all the day long:
18 Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata.
Because thou shalt have hope in the latter end, and thy expectation shall not be taken away.
19 Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své.
Hear thou, my son, and be wise: and guide thy mind in the way.
20 Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa.
Be not in the feasts of great drinkers, nor in their revellings, who contribute flesh to eat:
21 Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí.
Because they that give themselves to drinking, and that club together shall be consumed; and drowsiness shall be clothed with rags.
22 Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará.
Hearken to thy father, that beget thee: and despise not thy mother when she is old.
23 Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti.
Buy truth, and do not sell wisdom, and instruction, and understanding.
24 Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho.
The father of the just rejoiceth greatly: he that hath begotten a wise son, shall have joy in him.
25 Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá.
Let thy father, and thy mother be joyful, and let her rejoice that bore thee.
26 Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají.
My son, give me thy heart: and let thy eyes keep my ways.
27 Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí.
For a harlot is a deep ditch: and a strange woman is a narrow pit.
28 Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje.
She lieth in wait in the way as a robber, and him whom she shall see unwary, she will kill.
29 Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí?
Who hath woe? whose father hath woe? who hath contentions? who falls into pits? who hath wounds without cause? who hath redness of eyes?
30 Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno.
Surely they that pass their time in wine, and study to drink of their cups.
31 Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje.
Look not upon the wine when it is yellow, when the colour thereof shineth in the glass: it goeth in pleasantly,
32 Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne.
But in the end, it will bite like a snake, and will spread abroad poison like a basilisk.
33 Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci,
Thy eyes shall behold strange women, and thy heart shall utter perverse things.
34 A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky.
And thou shalt be as one sleeping in the midst of the sea, and as a pilot fast asleep, when the stern is lost.
35 Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to.
And thou shalt say: They have beaten me, but I was not sensible of pain: they drew me, and I felt not: when shall I awake, and find wine again?
