Príslovia 22
1 Vzácnější jest jméno dobré než bohatství veliké, a přízeň lepší než stříbro a zlato.
Et godt Navn er at foretrække for stor Rigdom; Gunst er bedre end Sølv og Guld.
2 Bohatý a chudý potkávají se, učinitel obou jest Hospodin.
Rig og fattig mødtes; Herren har skabt dem alle.
3 Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí.
Den kloge saa Ulykken og skjulte sig; men de uerfarne gik frem og maatte bøde.
4 Pokory a bázně Hospodinovy odplata jest bohatství a sláva i život.
Løn for Sagtmodighed og Herrens Frygt er Rigdom og Ære og Liv.
5 Trní a osídla jsou na cestě převráceného; kdož ostříhá duše své, vzdálí se od nich.
Torne og Snarer ere paa den forvendtes Vej; den, som vil bevare sin Sjæl, holde sig langt fra dem.
6 Vyučuj mladého podlé způsobu cesty jeho; nebo když se i zstará, neuchýlí se od ní.
Oplær den unge efter hans Vejs Beskaffenhed; endog naar han bliver gammel, skal han ikke vige derfra.
7 Bohatý nad chudými panuje, a vypůjčující bývá služebníkem toho, jenž půjčuje.
Den rige hersker over de fattige; og den, som tager til Laans, bliver Træl for den Mand, som udlaaner.
8 Kdo rozsívá nepravost, žíti bude trápení; prut zajisté prchlivosti jeho přestane.
Hvo som saar Uret, skal høste Ulykke, og hans Grumheds Ris skal tages bort.
9 Oko dobrotivé, onoť požehnáno bude; nebo udílí z chleba svého chudému.
Den, som har et godt Øje, skal velsignes; thi han gav den ringe af sit Brød.
10 Vyvrz posměvače, a odejdeť svada, anobrž přestane svár a lehkost.
Uddriv Spotteren, saa gaar Trætten med, saa skal Kiv og Forsmædelse høre op.
11 Kdo miluje čistotu srdce, a v čích rtech jest příjemnost, takového král přítelem bývá.
Den, som elsker Hjertets Renhed, hvis Læber ere yndige, hans Ven er Kongen.
12 Oči Hospodinovy ostříhají umění, ale snažnosti ošemetného převrací.
Herrens Øjne vaage over Kundskab, og han kuldkaster den troløses Ord.
13 Říká lenoch: Lev jest vně, naprostřed ulic byl bych zabit.
Den lade siger: Der er en Løve derude, jeg kunde blive revet ihjel midt paa Gaderne.
14 Jáma hluboká ústa postranních; ten, na kohož se hněvá Hospodin, vpadne tam.
Fremmede Kvinders Mund er en dyb Grav; den, Herren er vred paa, skal falde deri.
15 Bláznovství přivázáno jest k srdci mladého, ale metla kázně vzdálí je od něho.
Daarlighed er knyttet til den unges Hjerte; Tugtens Ris skal drive den langt fra ham.
16 Kdo utiská nuzného, aby rozmnožil své, a dává bohatému, jistotně bude v nouzi.
Hvo som fortrykker den ringe for at formere sit eget, og hvo som giver en rig, skal kun have Mangel.
17 Nakloň ucha svého, a slyš slova moudrých, a mysl svou přilož k učení mému.
Bøj dit Øre, og hør de vises Ord, og vend dit Hjerte til min Kundskab!
18 Nebo to bude utěšenou věcí, jestliže je složíš v srdci svém, budou-li spolu nastrojena ve rtech tvých.
Thi det er yndigt, dersom du bevarer dem i dit Indre; de skulle alle være rede paa dine Læber.
19 Aby bylo v Hospodinu doufání tvé, oznamujiť to dnes. I ty také ostříhej toho.
Paa det at din Tillid skal være til Herren, har jeg kundgjort det i Dag for dig, ja, for dig.
20 Zdaližť jsem nenapsal znamenitých věcí z strany rad a umění,
Har jeg ikke skrevet dig ypperlige Ting med Raad og Undervisning
21 Aťbych v známost uvedl jistotu řečí pravých, tak abys vynášeti mohl slova pravdy těm, kteříž by k tobě poslali?
for at kundgøre dig, hvad der er vist, Sandheds Ord, at du kan svare dem, som sendte dig, Ord, som ere Sandhed?
22 Nelup nuzného, proto že nuzný jest, aniž potírej chudého v bráně.
Røv ikke fra den ringe, fordi han er ringe, og knus ikke den elendige for Retten.
23 Nebo Hospodin povede při jejich, a vydře duši těm, kteříž vydírají jim.
Thi Herren skal udføre deres Sag, og dem, som berøve dem, skal han berøve Livet.
24 Nebývej přítelem hněvivého, a s mužem prchlivým neobcuj,
Hold ikke Selskab med en vredagtig Mand, og kom ikke til en hidsig Mand,
25 Abys se nenaučil stezkám jeho, a nevložil osídla na duši svou.
at du ej skal lære hans Stier og faa en Snare for din Sjæl.
26 Nebývej mezi rukojměmi, mezi slibujícími za dluhy.
Vær ikke iblandt dem, som give Haandslag, iblandt dem, som borge for Gæld.
27 Nemáš-li, čím bys zaplatil, proč má kdo bráti lůže tvé pod tebou?
Dersom du intet har at betale med, hvorfor skulde man tage din Seng bort under dig?
28 Nepřenášej mezníku starodávního, kterýž učinili otcové tvoji.
Flyt ikke det gamle Landemærke, som dine Fædre have sat.
29 Vídáš-li, že muž snažný v díle svém před králi stává? Nestává před nepatrnými.
Ser du en Mand, som er snar i sin Gerning, han skal stille sig frem for Konger, han skal ikke stille sig frem for uansete Mænd.
