Príslovia 21
1 Jako potůčkové vod jest srdce královo v ruce Hospodinově; kamžkoli chce, nakloňuje ho.
Kuninkaan sydän on Herran kädessä, niinkuin vesiojat, ja hän taittaa sen kuhunka tahtoo.
2 Všeliká cesta člověka přímá se zdá jemu, ale kterýž zpytuje srdce, Hospodin jest.
Jokainen luulee tiensä oikiaksi, vaan Herra koettelee sydämet.
3 Vykonávati spravedlnost a soud více se líbí Hospodinu nežli obět.
Hyvin ja oikein tehdä, on Herralle otollisempi kuin uhri.
4 Vysokost očí, širokost srdce, a orání bezbožných jest hříchem.
Ylpiät silmät ja paisunut sydän, ja jumalattomain kynttilä on synti.
5 Myšlení bedlivého všelijak ku prospěchu přicházejí, ale každého toho, kdož kvapný jest, toliko k nouzi.
Ahkeran miehen aivoitukset tuovat yltäkylläisyyden; vaan joka pikainen on, se tulee köyhäksi.
6 Pokladové jazykem lživým shromáždění jsou marnost pomíjející hledajících smrti.
Joka tavaran kokoo valheella, se on kulkeva turhuus, niiden seassa, jotka kuolemaa etsivät.
7 Zhouba, kterouž činí bezbožníci, bydliti bude u nich; nebo se zpěčují činiti soudu.
Jumalattomain raatelemus pitää heitä peljättämän; sillä ei he tahtoneet tehdä, mitä oikia on.
8 Muž, jehož cesta převrácená jest, cizí jest, čistého pak dílo přímé jest.
Jumalattoman ihmisen tie on outo; mutta puhtaan työ on oikia.
9 Lépe jest bydliti v koutě na střeše, nežli s ženou svárlivou v domě společném.
Parempi on asua katon kulmalla, kuin riitaisen vaimon kanssa yhdessä huoneessa.
10 Duše bezbožného žádá zlého, ani přítel jeho jemu příjemný nebývá.
Jumalattoman sielu toivottaa pahaa, ja ei suo lähimmäisellensä mitään.
11 Posměvač když bývá trestán, hloupý bývá moudřejší; a když se uměle nakládá s moudrým, přijímá umění.
Kuin pilkkaaja rangaistaan, niin tyhmät viisaaksi tulevat, ja kuin viisas tulee opetetuksi, niin hän ottaa opin.
12 Vyučuje Bůh spravedlivého na domě bezbožného, kterýž vyvrací bezbožné pro zlost.
vanhurskas pitää itsensä viisaasti jumalattoman huonetta vastaan; vaan jumalattomat kietovat itsensä onnettomuuteen.
13 Kdo zacpává ucho své k volání chudého, i on sám volati bude, a nebude vyslyšán.
Joka tukitsee korvansa köyhän huudolta, hänen pitää myös huutaman, ja ei kuultaman.
14 Dar skrytý ukrocuje prchlivost, a pocta v klíně hněv prudký.
Salainen lahja asettaa vihan, ja helmaan anto lepyttä suurimman kiukun.
15 Radostí jest spravedlivému činiti soud, ale hrůzou činitelům nepravosti.
Se on vanhurskaille ilo, tehdä mikä oikia on, vaan pahantekiöillä on pelko.
16 Èlověk bloudící z cesty rozumnosti v shromáždění mrtvých odpočívati bude.
Ihminen joka poikkee viisauden tieltä, pitää oleman kuolleiden joukossa.
17 Muž milující veselost nuzníkem bývá, a kdož miluje víno a masti, nezbohatne.
Joka hekumaa rakastaa, se tulee köyhäksi; ja joka viinaa ja öljyä rakastaa, ei hän tule rikkaaksi.
18 Výplatou za spravedlivého bude bezbožný, a za upřímé ošemetný.
Jumalatoin pitää annettaman ulos vanhurskaan siaan, ja ylönkatsoja siveiden edestä.
19 Lépe jest bydliti v zemi pusté než s ženou svárlivou a zlostnou.
Parempi on asua autiossa maassa kuin riitaisen ja vihaisen vaimon kanssa.
20 Poklad žádostivý a olej jest v příbytku moudrého, bláznivý pak člověk zžírá jej.
Viisaan huoneessa on suloinen tavara ja öljy, vaan tyhmä ihminen sen tuhlaa.
21 Kdo snažně následuje spravedlnosti a milosrdenství, nalézá život, spravedlnost i slávu.
Joka vanhurskautta ja hyvyyttä noudattaa, hän löytää elämän, vanhurskauden ja kunnian.
22 Do města silných vchází moudrý, a boří pevnost doufání jeho.
Viisas mies voittaa väkeväin kaupungin, ja kukistaa heidän uskalluksensa vahvuuden.
23 Kdo ostříhá úst svých a jazyka svého, ostříhá od úzkosti duše své.
Joka suunsa ja kielensä hillitsee, hän varjelee sielunsa ahdistuksesta.
24 Hrdého a pyšného jméno jest posměvač, kterýž vše s neochotností a pýchou dělá.
Joka ynseä ja ylpiä on, hän kutsutaan pilkkaajaksi, joka vihassa ynseytensä näyttää.
25 Žádost lenivého zabijí jej, nebo nechtí ruce jeho dělati.
Laiskan himo tappaa hänen, ettei hänen kätensä tahtoneet mitään tehdä:
26 Každého dne žádostí hoří, spravedlivý pak dává a neskoupí se.
Hän himoitsee suuresti kaiken päivän; muuta vanhurskas antaa, ja ei kiellä.
27 Obět bezbožných ohavností jest, ovšem pak jestliže by ji s nešlechetností obětovali.
Jumalattomain uhri on kauhistus, semminkin kuin se synnissä uhrataan.
28 Svědek lživý zahyne, ale muž, kterýž co slyší, stále mluviti bude.
Väärän todistajan pitää hukkuman; vaan joka tottelee, hän saa aina puhua.
29 Muž bezbožný zatvrzuje tvář svou, upřímý pak měří cestu svou.
Jumalatoin juoksee päätähavin lävitse: mutta hurskas ojentaa tiensä.
30 Není žádné moudrosti, ani opatrnosti, ani rady proti Hospodinu.
Ei yksikään viisaus, eli ymmärrys, eikä neuvo, auta herraa vastaan.
31 Kůň strojen bývá ke dni boje, ale Hospodinovo jest vysvobození.
Hevoset valmistetaan sodan päiväksi; mutta voitto tulee herralta.
