< Príslovia 20 >
1 Víno činí posměvače, a nápoj opojný nepokojného; pročež každý, kdož se kochá v něm, nebývá moudrý.
Misurtui tah hmuiyoi la om tih yu long khaw hue a sak. Te dongah anih loh a palang sak hlang boeih tah cueih voel pawh.
2 Hrůza královská jako řvání mladého lva; kdož ho rozhněvá, hřeší proti životu svému.
Manghai kah a mueirhih tah sathueng kah a kawk bangla om tih, anih aka paan ngawn tah a hinglu ni a phai coeng.
3 Přestati od sváru jest to každému ku poctivosti, ale kdožkoli se do nich zapletá, blázen jest.
Tuituknah lamloh aka hoep uh hlang ham thangpomnah la om tih, aka ang boeih long tah tohhaemnah a puek sak.
4 Lenoch neoře pro zimu, pročež žebrati bude ve žni, ale nadarmo.
Kolhnaw loh sikca ah pataeng caai voel pawh. Te dongah cangah ah a dawt tah a dawt dae dang voel pawh.
5 Rada v srdci muže voda hluboká, muž však rozumný dosáhne jí.
Hlang lungbuei kah cilsuep tah tui aka dung bangla om tih, hlang lungcuei loh a dueh.
6 Větší díl lidí honosí se účinností svou, ale v pravdě takového kdo nalezne?
Hlang pilnu amah kah sitlohnah te boeih a doek dae, oltak hlang te u long a hmuh?
7 Spravedlivý ustavičně chodí v upřímnosti své; blažení synové jeho po něm.
A thincaknah neh aka cet hlang dueng tah amah hnukah a ca rhoek khaw a yoethen.
8 Král sedě na soudné stolici, rozhání očima svýma všecko zlé.
Manghai tah laitloeknah ngolkhoel dongah ngol tih, boethae boeih te a mik neh a thaek.
9 Kdo může říci: Očistil jsem srdce své? Èist jsem od hříchu svého?
“Ka lungbuei ka cael sak tih ka tholh lamloh ka caihcil,” tila ulong a ti thai.
10 Závaží rozdílná a míra rozdílná, obé to ohavností jest Hospodinu.
Lungto neh lungto khaw, cangnoek neh cangnoek khaw BOEIPA ham a boktlap la tueilaehkoi ni.
11 Po skutcích svých poznáno bývá také i pachole, jest-li upřímé a pravé dílo jeho.
A khoboe dongah camoe pataeng khaw loha coeng. A bisai loh cil tih a thuem atah.
12 Ucho, kteréž slyší, a oko, kteréž vidí, obé to učinil Hospodin.
Hna loh yaak tih mik loh a hmuh he khaw a boktlap la BOEIPA long ni a saii.
13 Nemiluj snu, abys nezchudl, otevři oči své, a nasytíš se chlebem.
Ih he lungnah boeh na khodaeng na pang ve. Na mik a tueng daengah ni buh na cung eh.
14 Zlé, zlé, říká ten, kdož kupuje, a odejda, tedy se chlubí.
Hno aka lai loh a thae, a thae la a thui tih amah a khawk vaengah tah lat thangthen bal.
15 Zlato a množství perel, a nejdražší klínot jsou rtové umělí.
Sui neh lungvang he khawk mai dae, mingnah hmuilai he tah umponah hnopai bangla kuel.
16 Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a kdo za cizozemku, základ jeho.
Kholong ham rhi a khang pah vaengkah a himbai neh kholong nu, kholong nu ham a laikoi pah te khaw lo laeh.
17 Chutný jest někomu chléb falše, ale potom ústa jeho pískem naplněna bývají.
Laithae buh he hlang hamla tui dae, a hnukah a ka dongah lungcang muep baetawt.
18 Myšlení radou upevňuj, a s opatrnou radou veď boj.
Kopoek he cilsuep neh cikngae sak lamtah, caemtloek khaw a niing khueh lah.
19 Kdo vynáší tajnost, chodí neupřímě, pročež k lahodícímu rty svými nepřiměšuj se.
Baecenol he caemtuh loh a hliphen tih a caeh puei. Te dongah a ka neh aka hloih te rhikhang pah boeh.
20 Kdo zlořečí otci svému neb matce své, zhasne svíce jeho v temných mrákotách.
A manu neh a napa aka hnaep tah a hmaithoi a thih pah vetih, yinthuem kah yinthuem ah hmaisuep la om ni.
21 Dědictví rychle z počátku nabytému naposledy nebývá dobrořečeno,
Rho he khaw a lamhma lah banlak a kawt dae, a hmailong ah a yoethen mahpawh.
22 Neříkej: Odplatím se zlým; očekávej na Hospodina, a vysvobodí tě.
A thae te, “Ka thuung van ni,” ti nah boeh. BOEIPA mah lamtawn lamtah namah te ng'khang bitni.
23 Ohavností jsou Hospodinu závaží rozdílná, a váhy falešné neoblibuje.
Coilung neh coilung khaw BOEIPA kah a tueilaehkoi ni. Te dongah hlangthai palat kah cooi tah a then moenih.
24 Od Hospodina jsou krokové muže, ale člověk jak vyrozumívá cestě jeho?
Hlang kah a khokan he BOEIPA taeng lamkah ni. Te dongah hlang loh a longpuei te metlam a yakming eh?
25 Osídlo jest člověku pohltiti věc posvěcenou, a po slibu zase toho vyhledávati.
Hmuencim te a cukhat thil tih olcaeng hnukah a hnukdawn te hlang ham hlaeh la om.
26 Král moudrý rozptyluje bezbožné, a uvodí na ně pomstu.
Manghai aka cueih loh halang rhoek te a thaek tih, amih te lengkho neh a paluet thil.
27 Duše člověka jest svíce Hospodinova, kteráž zpytuje všecky vnitřnosti srdečné.
BOEIPA kah hmaithoi long tah hlang kah a hiil neh a bungko kah a khui khaw boeih a thaih.
28 Milosrdenství a pravda ostříhají krále, a milosrdenstvím podpírá se trůn jeho.
Sitlohnah neh oltak loh manghai te a kueinah tih, sitlohnah loh a ngolkhoel a duel pah.
29 Ozdoba mládenců jest síla jejich, a okrasa starců šediny.
Tongpang rhoek kah a thadueng tah amamih kah a boei a mang la om tih, sampok he khaw patong rhoek kah rhuepomnah ni.
30 Modřiny ran jsou lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života.
Tloh kah a hma a met vanbangla, bungko khui kah hmasoe loh a thae a cing sak.