Príslovia 19
1 Lepší jest chudý, jenž chodí v upřímnosti své, nežli převrácený ve rtech svých, kterýž jest blázen.
Thailatnaak awi ak kqawn thlakqawna awm anglakawh thlak khawdeng, kawpoek leek ak toen na awm leek bet hy.
2 Jistě že bez umění duši není dobře, a kdož jest kvapných noh, hřeší.
Simnaak kaana ngaihnaak doeng awm am leek nawh, khawng khaam tawn aih awm tlunknaak ni.
3 Bláznovství člověka převrací cestu jeho, ačkoli proti Hospodinu zpouzí se srdce jeho.
Thlakqaw a qawnaak ing a lam seet sak nawh, Khawsa awh ak kaw vuung sak hy.
4 Statek přidává přátel množství, ale chudý od přítele svého odloučen bývá.
Khawh taak ing pyi khawzah ta nawh, khawdeng thlang taw a pyi ing centak kaw.
5 Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, neuteče.
Amak thyym dyihthingna ak dyi taw a toel kaana am awm kawm saw, qaai ak kqawn awm am loet ti kaw.
6 Mnozí pokoří se před knížetem, a každý jest přítel muži štědrému.
Thlang khawzah ing ukkung kawzeelnaak sai thai nawh, kutdo ak pe thlang ing pyi khawzah ta thai hy.
7 Všickni bratří chudého v nenávisti jej mají; čím více přátelé jeho vzdalují se od něho! Když volá za nimi, není jich.
Ak khawdeng cingnakhqi ing a mim cawt ce a mi sawhnaak awhtaw a pyikhqi ingtaw ikawmyihna nu a mi sawhnaak pai kaw! hquut nawh khy khqi seiawm qeeng taak boeih kawm uh.
8 Ten, kdož miluje duši svou, nabývá moudrosti, a ostříhá opatrnosti, aby nalezl dobré.
Cyihnaak ak ta ing a hqingnaak lungna nawh, simnaak ak ta ing theemleek hu kaw.
9 Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, zahyne.
Amak thyym dyihthingna ak dyi taw a toel kaana am awm kawm saw, qaai ak kqawn taw plam kaw.
10 Nesluší na blázna rozkoš, a ovšem, aby služebník nad knížaty panoval.
Khawsak nawmnaak ve thlakqawi ingqawi am qoepqui nih nawh tamnaa ing a boei a uk awm am kawihvaih nak khqoet hy.
11 Rozum člověka zdržuje hněv jeho, a čest jeho jest prominouti provinění.
Cyihnaak ingawh thlang yh thainaak pe nawh, thlang a thawlh qeennaak taw a boeimang-naak ni.
12 Prchlivost královská jako řvání mladého lva jest, a ochotnost jeho jako rosa na bylinu.
Sangpahrang ak kawsonaak taw samthyn a kaawk ing myih nawh, cehlai ak kawzeelnaak taw saaitlim ak khan awhkaw daamtui ing myih hy.
13 Trápení otci svému jest syn bláznivý, a ustavičné kapání žena svárlivá.
Capa ak qaw taw a pa ham zoseetnaak na awm nawh, zuu, hqo ak lo poepa taw tuih poek ben tloei ing myih hy.
14 Dům a statek jest po rodičích, ale od Hospodina manželka rozumná.
Im lo ingkaw khawhkham taw pa venna kaw qona awm nawh, zuu ak cyi taw Bawipa venna kaw qo ni.
15 Lenost přivodí tvrdý sen, a duše váhavá lačněti bude.
Ngaknaak ing ih tui sak nawh, thlang thak-dam taw buh cawi kaw.
16 Ten, kdož ostříhá přikázaní, ostříhá duše své; ale kdož pohrdá cestami svými, zahyne.
Awi pek ak ngai ing a hqingnaak ngaihthyn nawh, a khawsak amak ngaihthyn taw thi kaw.
17 Kdo uděluje chudému, půjčuje Hospodinu, a onť za dobrodiní jeho odplatí jemu.
Khawdeng ak lungnaak taw Khawsa kut ak zoe sak na awm nawh, theemleek a sai phu ce thung kaw.
18 Tresci syna svého, dokudž jest o něm naděje, a k zahynutí jeho neodpouštěj jemu duše tvá.
Ngaih-uunaak a awm tloek awh na capa ce toel lah, a hamna tlo kaw ti nawh koek poek.
19 Veliký hněv ukazuj, odpouštěje trestání, proto že poněvadž odpouštíš, potom více trestati budeš.
Kawkso thlang ing am thin tawi phu zaawk kaw, a nih ce hul tik seiawm na hul tlaih tlaih ngaih kaw.
20 Poslouchej rady, a přijímej kázeň, abys vždy někdy moudrý byl.
Thlang ing awi ak kqawn ce ngai nawh toelnaak ak awi ce do lah, a dytnaak ben nataw cyi kawp ti.
21 Mnozí úmyslové jsou v srdci člověka, ale uložení Hospodinovo toť ostojí.
Thlang ing khawkpoeknaak khawzah ta hy, ceseiawm Khawsa a khawkhannaak awh ni a soep hy.
22 Žádaná věc člověku jest dobře činiti jiným, ale počestnější jest chudý než muž lživý.
Amak boet thai lungnaak ni thlang ing a ngaih; qaai kqawn lakawh khawdengna awm leek bet hy.
23 Bázeň Hospodinova k životu. Takový jsa nasycen, bydlí, aniž neštěstím navštíven bývá.
Khawsa kqihchahnaak ing hqingnaak pe nawh, ak ta boeih khawzeel ing awm kawm usaw, zoseetnaak ing am phakhqi kaw.
24 Lenivý schovává ruku svou za ňadra, ani k ústům svým jí nevztáhne.
Thlang thakdawh ing am khuiawh a kut tuun nawh am kha a thak hly awm ngak hy.
25 Ubí posměvače, ať se hlupec dovtípí; a potresci rozumného, ať porozumí umění.
Thlang ak thekhanaak ce vyyk lah, cawhtaw cyihnaak amak takhqi ing cyihnaak ta bet kawm uh, khaw ak poek thai thlang ce toel lah, cyi khqoet kaw.
26 Syn, kterýž hanbu a lehkost činí, hubí otce, a zahání matku.
A pa khawdeng sak nawh, a nu im awhkawng ak thlaa taw capa, thlang chah ak phyih sak, ming seetnaak ak pekung ni.
27 Přestaň, synu můj, poslouchati učení, kteréž od řečí rozumných odvozuje.
Ka capa, toelnaak awi am nang ngaihnaak hamna a nik cawngpyi ak awi ce koeh ngai.
28 Svědek nešlechetný posmívá se soudu, a ústa bezbožných přikrývají nepravost.
Cemyih ak thlang ing ak thyym ce husit nawh amak leek theem ce am kha ing daih hy.
29 Nebo na posměvače hotoví jsou nálezové, a rány na hřbet bláznů.
Toelnaak taw thlang ak thekhanaakkhqi ham saina awm nawh, thlaqaw am ting taw vyyknaak hamna ak awm ni.
