Príslovia 16
1 Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.
Ihmisen ovat mielen aivoittelut, mutta Herralta tulee kielen vastaus.
2 Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.
Kaikki miehen tiet ovat hänen omissa silmissään puhtaat, mutta Herra tutkii henget.
3 Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.
Heitä työsi Herran haltuun, niin sinun hankkeesi menestyvät.
4 Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.
Kaiken on Herra tehnyt määrätarkoitukseen, niinpä jumalattomankin onnettomuuden päivän varalle.
5 Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.
Jokainen ylpeämielinen on Herralle kauhistus: totisesti, ei sellainen jää rankaisematta.
6 Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.
Laupeudella ja uskollisuudella rikos sovitetaan, ja Herran pelolla paha vältetään.
7 Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.
Jos miehen tiet ovat Herralle otolliset, saattaa hän vihamiehetkin sovintoon hänen kanssansa.
8 Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.
Parempi vähä vanhurskaudessa kuin suuret voitot vääryydessä.
9 Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.
Ihmisen sydän aivoittelee hänen tiensä, mutta Herra ohjaa hänen askeleensa.
10 Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.
Kuninkaan huulilla on jumalallinen ratkaisu; hänen suunsa ei petä tuomitessaan.
11 Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.
Puntari ja oikea vaaka ovat Herran, hänen tekoaan ovat kaikki painot kukkarossa.
12 Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.
Jumalattomuuden teko on kuninkaille kauhistus, sillä vanhurskaudesta valtaistuin vahvistuu.
13 Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.
Vanhurskaat huulet ovat kuninkaille mieleen, ja oikein puhuvaa he rakastavat.
14 Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.
Kuninkaan viha on kuoleman sanansaattaja, mutta sen lepyttää viisas mies.
15 V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.
Kuninkaan kasvojen valo on elämäksi, ja hänen suosionsa on kuin keväinen sadepilvi.
16 Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.
Parempi kultaa on hankkia viisautta, kalliimpi hopeata hankkia ymmärrystä.
17 Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.
Oikeamielisten tie välttää onnettomuuden; henkensä saa pitää, joka pitää vaelluksestansa vaarin.
18 Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.
Kopeus käy kukistumisen edellä, ylpeys lankeemuksen edellä.
19 Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.
Parempi alavana nöyrien parissa kuin jakamassa saalista ylpeitten kanssa.
20 Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.
Joka painaa mieleensä sanan, se löytää onnen; ja autuas se, joka Herraan turvaa!
21 Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.
Jolla on viisas sydän, sitä ymmärtäväiseksi sanotaan, ja huulten suloisuus antaa opetukselle tehoa.
22 Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.
Ymmärrys on omistajalleen elämän lähde, mutta hulluus on hulluille kuritus.
23 Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.
Viisaan sydän tekee taitavaksi hänen suunsa ja antaa tehoa hänen huultensa opetukselle.
24 Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.
Lempeät sanat ovat mesileipää; ne ovat makeat sielulle ja lääkitys luille.
25 Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.
Miehen mielestä on oikea monikin tie, joka lopulta on kuoleman tie.
26 Èlověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.
Työmiehen nälkä tekee työtä hänen hyväkseen, sillä oma suu panee hänelle pakon.
27 Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.
Kelvoton mies kaivaa toiselle onnettomuutta; hänen huulillaan on kuin polttava tuli.
28 Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.
Kavala mies rakentaa riitaa, ja panettelija erottaa ystävykset.
29 Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.
Väkivallan mies viekoittelee lähimmäisensä ja vie hänet tielle, joka ei ole hyvä.
30 Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.
Joka silmiänsä luimistelee, sillä on kavaluus mielessä; joka huulensa yhteen puristaa, sillä on paha valmiina.
31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.
Harmaat hapset ovat kunnian kruunu; se saadaan vanhurskauden tiellä.
32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.
Pitkämielinen on parempi kuin sankari, ja mielensä hillitseväinen parempi kuin kaupungin valloittaja.
33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.
Helmassa pudistellen arpa heitetään, mutta Herralta tulee aina sen ratkaisu.
