< Príslovia 14 >

1 Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.
هر زن حکیم خانه خود را بنا می‌کند، اما زن جاهل آن را با دست خود خراب می‌نماید.۱
2 Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.
کسی‌که به راستی خود سلوک می‌نماید ازخداوند می‌ترسد، اما کسی‌که در طریق خودکج رفتار است او را تحقیر می‌نماید.۲
3 V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.
در دهان احمق چوب تکبر است، اما لبهای حکیمان ایشان را محافظت خواهد نمود.۳
4 Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.
جایی که گاو نیست، آخور پاک است، اما ازقوت گاو، محصول زیاد می‌شود.۴
5 Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.
شاهد امین دروغ نمی گوید، اما شاهد دروغ به کذب تنطق می‌کند.۵
6 Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.
استهزاکننده حکمت را می‌طلبد و نمی یابد. اما به جهت مرد فهیم علم آسان است.۶
7 Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.
از حضور مرد احمق دور شو، زیرا لبهای معرفت را در او نخواهی یافت.۷
8 Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.
حکمت مرد زیرک این است که راه خود رادرک نماید، اما حماقت احمقان فریب است.۸
9 Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.
احمقان به گناه استهزا می‌کنند، اما در میان راستان رضامندی است.۹
10 Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.
دل شخص تلخی خویشتن را می‌داند، وغریب در خوشی آن مشارکت ندارد.۱۰
11 Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.
خانه شریران منهدم خواهد شد، اما خیمه راستان شکوفه خواهد آورد.۱۱
12 Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.
راهی هست که به نظر آدمی مستقیم می‌نماید، اما عاقبت آن، طرق موت است.۱۲
13 Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.
هم در لهو و لعب دل غمگین می‌باشد، وعاقبت این خوشی حزن است.۱۳
14 Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.
کسی‌که در دل مرتد است از راههای خودسیر می‌شود، و مرد صالح به خود سیر است.۱۴
15 Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.
مرد جاهل هر سخن را باور می‌کند، اما مردزیرک در رفتار خود تامل می‌نماید.۱۵
16 Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.
مرد حکیم می‌ترسد و از بدی اجتناب می‌نماید، اما احمق از غرور خود ایمن می‌باشد.۱۶
17 Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.
مرد کج خلق، احمقانه رفتار می‌نماید، و(مردم ) از صاحب سوظن نفرت دارند.۱۷
18 Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.
نصیب جاهلان حماقت است، اما معرفت، تاج زیرکان خواهد بود.۱۸
19 Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.
بدکاران در حضور نیکان خم می‌شوند، وشریران نزد دروازه های عادلان می‌ایستند.۱۹
20 Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.
همسایه فقیر نیز از او نفرت دارد، امادوستان شخص دولتمند بسیارند.۲۰
21 Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.
هر‌که همسایه خود را حقیر شمارد گناه می‌ورزد، اما خوشابحال کسی‌که بر فقیران ترحم نماید.۲۱
22 Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.
آیا صاحبان تدبیر فاسد گمراه نمی شوند، اما برای کسانی که تدبیر نیکو می‌نمایند، رحمت و راستی خواهد بود.۲۲
23 Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.
از هر مشقتی منفعت است، اما کلام لبها به فقر محض می‌انجامد.۲۳
24 Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.
تاج حکیمان دولت ایشان است، اماحماقت احمقان حماقت محض است.۲۴
25 Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.
شاهد امین جانها را نجات می‌بخشد، اما هرکه به دروغ تنطق می‌کند فریب محض است.۲۵
26 V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.
در ترس خداوند اعتماد قوی است، وفرزندان او را ملجا خواهد بود.۲۶
27 Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
ترس خداوند چشمه حیات‌است، تا ازدامهای موت اجتناب نمایند.۲۷
28 Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.
جلال پادشاه از کثرت مخلوق است، وشکستگی سلطان از کمی مردم است.۲۸
29 Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu, ale náhlý pronáší bláznovství.
کسی‌که دیرغضب باشد کثیرالفهم است، وکج خلق حماقت را به نصیب خود می‌برد.۲۹
30 Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.
دل آرام حیات بدن است، اما حسدپوسیدگی استخوانها است.۳۰
31 Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.
هر‌که بر فقیر ظلم کند آفریننده خود راحقیر می‌شمارد، و هر‌که بر مسکین ترحم کند اورا تمجید می‌نماید.۳۱
32 Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.
شریر از شرارت خود به زیر افکنده می‌شود، اما مرد عادل چون بمیرد اعتماد دارد.۳۲
33 V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.
حکمت در دل مرد فهیم ساکن می‌شود، امادر اندرون جاهلان آشکار می‌گردد.۳۳
34 Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.
عدالت قوم را رفیع می‌گرداند، اما گناه برای قوم، عار است.۳۴
35 Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.
رضامندی پادشاه بر خادم عاقل است، اماغضب او بر پست فطرتان.۳۵

< Príslovia 14 >