Príslovia 14
1 Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.
Vaimojen viisaus talon rakentaa, mutta hulluus sen omin käsin purkaa.
2 Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.
Joka vaeltaa oikein, se pelkää Herraa, mutta jonka tiet ovat väärät, se hänet katsoo ylen.
3 V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.
Hullun suussa on ylpeydelle vitsa, mutta viisaita vartioivat heidän huulensa.
4 Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.
Missä raavaita puuttuu, on seimi tyhjä, mutta runsas sato saadaan härkien voimasta.
5 Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.
Uskollinen todistaja ei valhettele, mutta väärä todistaja puhuu valheita.
6 Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.
Pilkkaaja etsii viisautta turhaan, mutta ymmärtäväisen on tietoa helppo saada.
7 Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.
Menet pois tyhmän miehen luota: et tullut tuntemaan tiedon huulia.
8 Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.
Mielevän viisaus on, että hän vaelluksestaan vaarin pitää; tyhmien hulluus on petos.
9 Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.
Hulluja pilkkaa vikauhri, mutta oikeamielisten kesken on mielisuosio.
10 Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.
Sydän tuntee oman surunsa, eikä sen iloon saa vieras sekaantua.
11 Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.
Jumalattomain huone hävitetään, mutta oikeamielisten maja kukoistaa.
12 Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.
Miehen mielestä on oikea monikin tie, joka lopulta on kuoleman tie.
13 Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.
Nauraessakin voi sydän kärsiä, ja ilon lopuksi tulee murhe.
14 Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.
Omista teistään saa kyllänsä se, jolla on luopunut sydän, mutta itsestään löytää tyydytyksen hyvä mies.
15 Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.
Yksinkertainen uskoo joka sanan, mutta mielevä ottaa askeleistansa vaarin.
16 Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.
Viisas pelkää ja karttaa pahaa, mutta tyhmä on huoleton ja suruton.
17 Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.
Pikavihainen tekee hullun töitä, ja juonittelija joutuu vihatuksi.
18 Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.
Yksinkertaiset saavat perinnökseen hulluuden, mutta mielevät tiedon kruunuksensa.
19 Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.
Pahojen täytyy kumartua hyvien edessä ja jumalattomien seisoa vanhurskaan porteilla.
20 Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.
Köyhää vihaa hänen ystävänsäkin, mutta rikasta rakastavat monet.
21 Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.
Syntiä tekee, joka lähimmäistään halveksii, mutta autuas se, joka kurjia armahtaa!
22 Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.
Eivätkö eksy ne, jotka hankitsevat pahaa? Mutta armo ja totuus niille, jotka hankitsevat hyvää!
23 Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.
Kaikesta vaivannäöstä tulee hyötyä, mutta tyhjästä puheesta vain vahinkoa.
24 Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.
Viisasten kruunu on heidän rikkautensa, mutta tyhmäin hulluus hulluudeksi jää.
25 Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.
Uskollinen todistaja on hengen pelastaja, mutta joka valheita puhuu, on petosta täynnä.
26 V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.
Herran pelossa on vahva varmuus ja turva vielä lapsillekin.
27 Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
Herran pelko on elämän lähde kuoleman paulain välttämiseksi.
28 Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.
Kansan paljous on kuninkaan kunnia, väen vähyys ruhtinaan turmio.
29 Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu, ale náhlý pronáší bláznovství.
Pitkämielisellä on paljon taitoa, mutta pikavihaisen osa on hulluus.
30 Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.
Sävyisä sydän on ruumiin elämä, mutta luulevaisuus on mätä luissa.
31 Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.
Joka vaivaista sortaa, se herjaa hänen Luojaansa, mutta se häntä kunnioittaa, joka köyhää armahtaa.
32 Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.
Jumalaton sortuu omaan pahuuteensa, mutta vanhurskas on turvattu kuollessaan.
33 V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.
Ymmärtäväisen sydämeen ottaa majansa viisaus, ja tyhmien keskellä se itsensä tiettäväksi tekee.
34 Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.
Vanhurskaus kansan korottaa, mutta synti on kansakuntien häpeä.
35 Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.
Taitava palvelija saa kuninkaan suosion, mutta kunnoton hänen vihansa.
