Príslovia 14
1 Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.
Numeiching in ain-chen akisemtup in, numei ngol in vang amatah ain-chen sukeh in apangin ahi.
2 Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.
Lungdih'a lam jot chun Yahweh Pakai a ging in, hinlah achena jousea thilphalou gelpan Yahweh Pakai anahsah jipon ahi.
3 V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.
Mingol in akijepna ding akiseidoh bep jin, miching hon vang ahoidoh nadiu akiseidoh jiuvin ahi.
4 Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.
Bongchal loukai ding umlou na-a chang akilamdoh ngai pon, ajeh chu bongchal thahat akon chang tampi kilam-ji ahi.
5 Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.
Mi kitah hettoh sah-a apan teng jouthu asei ngai pon, mikitah lou hettoh sah-a apan teng jou le nal in thu aseijin ahi.
6 Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.
Michavai hon chihna ahol-un amu jou deh pouvin, hinlah thil hetthemna neipa ding in chihna hi nailam cha ahibouve.
7 Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.
Mingol hoa kon'in kikhin mang in, ajeh chu amaho kamsunga kon'in chihna thu kisei japon nate.
8 Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.
Milungthim ching hon ajot nadiu lampi akihet-un, mingol ho vang joulhepna jeng ahi.
9 Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.
Elohim Pathen in miphalou aphohsal jin, michonpha hon vang Elohim Pathen lunglhaina akimu jiuve.
10 Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.
Mihem lungthim hin gim le hesoh ahen, midang in akipanau chu ahetthem peh-un ahi.
11 Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.
Migilou ho inchu kiphet lhah peh ding, mikitah ho ponbuh vang dettah a kisong jing ding ahi.
12 Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.
Mihem khat'in achena lampi chu dih-in agel jin, hinlah alampi chu ajonaleh thina ahi.
13 Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.
Nuijat pat jeng in jong mihem alung kham jin, kipana jeng jong gimnan akichai-ji tai.
14 Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.
Mikitah lou chu achena chan'a atohga aneh ding, hitobanga chu miphan jong atohga aneh ding ahi.
15 Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.
Mihem meimeija um chun akisei jouse atahsan jin, miching in vang achena ding akivet phet in ahi.
16 Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.
Miching hon chingthei tah'in thilse apeldoh jiuvin, mingol hon vang ngol han pum'in na atong jiuve.
17 Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.
Milungchom hon ngol hoitah in thil abol jiuvin, hinlah thil hethem mivang chu atomngai ahi.
18 Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.
Mihem meimeija um chu ngolna ahin, miching hon hetna kiti hi lallukhuh a aneiyu ahi.
19 Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.
Thilse kiti phot chu thilpha masanga dilsu ding, miphalou ho jong mikitah ho kelkot phunga dilsu diu ahi.
20 Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.
Mivaicha hohi ain-heng ho kisan in athet bol jiuvin, mihao ding in vang golpha atam jin ahi.
21 Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.
Aheng akom ngailu lou mihem chu achonse ahin, mivaicha ho ngailua chu anunnom ahi.
22 Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.
Thilse jeng gel hon suhkhel anei tei jiuvin, thilpha jeng ngaito hon vang tahsanna le kitahna akimu jiuvin ahi.
23 Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.
Natoh hahsa kiti chun aphachom asoh tei ding, natoh beija thumot seina hin vaichat asoji ahi.
24 Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.
Miching ho ding in chihna hi lallukhuh in apang jin, mingol ho ding in vang ngolna hi pahvui banga aki-o jiu ahi.
25 Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.
Mikitah hettohsah a apan teng mi tampi huhdoh jin, hinlah thujou seina hin mihem amanthah sahji ahi.
26 V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.
Elohim Pathen ging kiti hi mihem dinga kisonna ahin, achate jeng jong ama'a kisel diu ahi.
27 Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
Yahweh Pakai gin kitihi hinna twinah tobang ahin, ajeh chu mihem in thina jeng jong apeldoh-ji ahi.
28 Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.
Gamsunga cheng mipite apunbe teng lengpa loupina ahin, hinlah mihem lhomcha ahiteng milen milal dinga pannabei ahibouve.
29 Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu, ale náhlý pronáší bláznovství.
Koi hileh lunghang vahlou chun thil hetthemna anei ahin, kino thethua lungchomna vang chun ngol-hoitah atoh doh ding ahi.
30 Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.
Lungneng tah'a um hi tahsa damna ahin, hinlah thangthipna kiti hi gu le chang in adoulel ahi.
31 Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.
Mivaicha sugenthei hon asempau Elohim Pathen ataitom nau ahin, amavang nei lou genthei khoto them chun asempa Elohim Pathen agin ahi.
32 Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.
Miphalou chu toset atosah in alehkhup jin, mikitah ding in vang bitna aum jing in ahi.
33 V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.
Thil detkhen them mi chun chihna anei jing in, mingolte lungthim sunga vang chihna in mun aneipoi.
34 Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.
Thudih hin mihem namkhat adom sang in, hinlah chonsetna hin mihem nam pumpi muda achansah ahi.
35 Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.
Lhacha chingtah'a natong hin, lengpa lunglam aboldoh jin, jachatna natongpa chunga lengpa alungkim jipoi.
