Príslovia 14
1 Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.
Nuk leek ing a im sa nawh, nuk che ingtaw a kut qoe ing hqee hy.
2 Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.
Ak thyymna khaw ak sa ing Khawsa kqihchah nawh, thlakqaw ingtaw husit hy.
3 V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.
Thlakqaw am khaaawh oequnaak cumcik awm nawh, thlakcyikhqi am khaa ing a mimah hul khqi hy.
4 Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.
Vaitaw amcai a ma awmnaak awh aihkawng caih nawh; cehlai vaitaw amcai ak tha awhkawng cangvui cangpai thaawt hy.
5 Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.
Dyihthing ak thyym ing qaai am kqawn nawh, dyihthing amak thyym ing a qaai kqawn hy.
6 Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.
Thlang ak husit ing cyihnaak sui nawh, cehlai am hu hy; simthainaak ak ta khqi ham taw cyihnaak zoe ca hy.
7 Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.
Thlakqaw venawh koeh awm, anih a venawh cyihnaak am hu ti kawp ti.
8 Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.
Khawkpoekthai cyihnaak taw nimah khawsak sim qunaak ni. Thlakqawkhqi a qawnaak taw thailatnaak ni.
9 Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.
Thlakqaw ingtaw thawlhnaak tlaihvawng pek ce ikawna am ngai nawh, cehlai thlakdyngkhqi venawh kawpoek leeknaak awm hy.
10 Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.
Nik kawseetnaak ce nimah doeng ing ni simthai nawh, ni zeelnaak awm thlakchang ing am ni siim pyih khqi na.
11 Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.
Khawsak amak leek a im taw hqee pekna awm kawm saw, thlakdyng a imca taw kau khqoet kaw.
12 Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.
Thlang ak poeknaak awh ak thyymna ak dang thihnaak ing ak dyt lam awm hy.
13 Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.
Qaihnaak awh awm kawseetnaak awm thai nawh, zeelmangnaak awm kokqangnaak ing dyt thai ny.
14 Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.
Kawlung khuiawh hu ak nawng taw amah ngaihnaak ing bee nawh; thlak leek taw amah ingkaw amah kaw zeel qu sak kaw.
15 Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.
Thlakqaw ing awi a hoei cangna nawh, thlang khawksiim ingtaw a lam ceh ak ceetna toek hy.
16 Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.
Thlakcyi ing thawlh kqih nawh cehtaak hy; thlakqaw ingtaw lep nawh amah yp qu na hy.
17 Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.
Kaw ak so ing khawkpoek kaana bi sai kawm saw, seetnaak ak poek ak thlang taw sawh na kawm uh.
18 Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.
Thlakqaw ing qawnaak a qo pang kawm saw, khawksimthai thlang ingtaw cyihnaak lumyk pang kaw.
19 Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.
Thlakche taw thlakleek haiawh lut kawm saw, khawsak amak leek thlang taw thlakdyng ak chawmkeng awh dyi kaw.
20 Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.
Thlak khawdeng a imceng ing sawh na nawh, thlang ak boei ing pyi khawzah ta hy.
21 Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.
U awm a imceng ak husit taw thawlh ak sai ni; khawdeng ak lungnaak taw thlang zoseen ni.
22 Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.
Theem amak leek ak poekkhqi ing lam am hang unawh aw? theemleek ak poekkhqi ingtaw lungnaak ingkaw ypawmnaak ce pang kawm uh.
23 Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.
Bibinaak ing a phu ta nawh, cehlai hui am lai doeng awhkaw awi ing khawdengnaak pe hy.
24 Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.
Thlakcyi a boei lumyk taw a khawhkham ni, thlakqaw a qawnaak taw qawnaak doeng awh ni.
25 Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.
Dyihthing ak thyym ing thlang loet sak nawh, qaai ak kqawn ing thailatnaak cawn sak hy.
26 V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.
Khawsa ak kqihchahnaak ing ziingnaak ak cak ta nawh, a cakhqi hamna awm thukzingnaak hynna awm hy.
27 Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
Khawsa kqihchahnaak taw hqingnaak tui a phytnaakna awm nawh, thihnaak dawng khui awhkawng thlang ak loet sakkungna awm hy.
28 Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.
Pilnam thlang a doemnaak awh boei a boeimangnaak awm nawh, pilnam thlang a zawinaak awhtaw boei capa amangnaak qeeng hy.
29 Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu, ale náhlý pronáší bláznovství.
Kawso ak yh thai thlang taw zaaksimnaak ak dung soeih ak ta thai ak thlangna awm nawh, cehlai kawk tawi ak thlang ingtaw qawnaak ni ang dang sak hy.
30 Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.
Kawlung sadingnaak taw pumsa hqingnaak na awm nawh, thlang yytnaak taw quh hawnnaak mai ni.
31 Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.
Khawdeng ak thekhanaak taw amah ak Synkung a thekhanaak na awm nawh, cehlai khawdeng ak qeen ingtaw ak kyihcah thlang ni.
32 Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.
Thlakche taw a boe seetnaak awh tlu nawh, ak dyngna khawksaa thlang taw thihnaak khui awhkawng zingnak ta kaw.
33 V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.
Khawkpoekthai ak takhqi kawlungawh cyihnaak awm nawh thlakqawkhqi ang lakawh pho pe hy.
34 Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.
Dyngnaak ing khawqam zoeksang nawh, cehlai thawlhnaak ing thlang boeih ham mingseet naak ni.
35 Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.
Sangpahrang a lungnaak taw tamnaa cyi ak khanawh awm nawh, ak kawsonaak taw chah ak phyih sak ak khanawh awm hy.
