Príslovia 12
1 Kdo miluje cvičení, miluje umění; kdož pak nenávidí domlouvání, nemoudrý jest.
Mikoko hilala ty mpitea lafa, fe gege ty malaiñ-endake;
2 Dobrý nalézá lásku u Hospodina, ale muže nešlechetného potupí Bůh.
Hanjo fañisohañe am’ Iehovà ty matarike, fe hafà’e ty mpikinia.
3 Nebývá trvánlivý člověk v bezbožnosti, kořen pak spravedlivých nepohne se.
Tsy mahafioreñe ondaty ty halo-tserehañe, fe tsy hasiotse ty vaha’o vañoñeo.
4 Žena statečná jest koruna muže svého, ale jako hnis v kostech jeho ta, kteráž k hanbě přivodí.
Sabakan-engem-bali’e ty rakemba soa, fe hoe hamomohañe an-taola’e ao ty mahasalatse.
5 Myšlení spravedlivých jsou pravá, rady pak bezbožných lstivé.
To ty fivetsevetse’ o vantañeo; fe mitarik’ an-dama ty fanoroa’ o lo-tserekeo.
6 Slova bezbožných úklady činí krvi, ústa pak spravedlivých vytrhují je.
Famandroñan-dio ty entam-bola’ o raty tserekeo, fe hañaha ty vañoñe o saontsi’eo.
7 Vyvráceni bývají bezbožní tak, aby jich nebylo, ale dům spravedlivých ostojí.
Rotsaheñe o lo-tserekeo le tsy eo, fe hijadoñe ty anjomba’ o mahitio.
8 Podlé toho, jakž rozumný jest, chválen bývá muž, převráceného pak srdce bude v pohrdání.
O hihi’eo ty anambezañe ondatio, fe ho sirikaeñe ty mengok’ an-troke.
9 Lepší jest nevzácný, kterýž má služebníka, nežli ten, kterýž sobě slavně počíná, a nemá chleba.
Hàmake t’ie mirè-batañe, naho manaña mpitoroñe raike, ta t’ie mieva ho bey fe tsy aman-kaneñe.
10 Pečuje spravedlivý o život hovádka svého, srdce pak bezbožných ukrutné jest.
Haoñe’ ty vantañe ty fiai’ i bibi’ey, fe fampisoañañe avao ty tretre’ i rati-tserekey.
11 Kdo dělá zemi svou, nasycen bývá chlebem; ale kdož následuje zahalečů, blázen jest.
Ho enen-kaneñe ty mpiava’ i tane’ey, fe po-hilala ty mañeañe ty tsy vente’e.
12 Žádostiv jest bezbožný obrany proti zlému, ale kořen spravedlivých způsobuje ji.
Tsikirihe’ o rati-tserekeo ty fikopahan-karatiañe, fe mamokatse ty vaha’ o vantañeo.
13 Do přestoupení rtů zapletá se zlostník, ale spravedlivý vychází z ssoužení.
Fandrihe’ ty fiolàn-tsoñi’e ty lahiaga, fe hibolititse amy haloviloviañey ty vañoñe.
14 Z ovoce úst každý nasycen bude dobrým, a odplatu za skutky člověka dá jemu Bůh.
Mahaenen-kasoa t’indaty ty vokam-palie’e, vaho himpoly ama’ ondaty o fitoloñam-pità’eo.
15 Cesta blázna přímá se zdá jemu, ale kdo poslouchá rady, moudrý jest.
Mahity amo maso’eo ty gege, fe mijanjim-panoroañe ty mahihitse.
16 Hněv blázna v tentýž den poznán bývá, ale opatrný hanbu skrývá.
Fohiñe aniany ty filoa-tiña’ i dagola, fe lembefe’ i mahihitse ty mahasalatse.
17 Kdož mluví pravdu, ohlašuje spravedlnost, svědek pak falešný lest.
Mampiboake havantañañe ty mikofòke hatò, fe famañahiañe ty manara-bande.
18 Někdo vynáší řeči podobné meči probodujícímu, ale jazyk moudrých jest lékařství.
Eo ty manoantoañe an-drehake, hoe fitomboham-pibara, fe minday fijanganañe ty famele’ o mahihitseo.
19 Rtové pravdomluvní utvrzeni budou na věky, ale na kratičko jazyk lživý.
Hijadoñe nainai’e ty fivimbin-katò, fe aniany avao ty lelan-dremborake.
20 V srdci těch, kteříž zlé obmýšlejí, bývá lest, v těch pak, kteříž radí ku pokoji, veselí.
Famañahiañe ty an-tro’ o mpikililio, fe haehake t’ie mpifampilongo.
21 Nepotká spravedlivého žádná těžkost, bezbožní pak naplněni budou zlým.
Tsy mizò raty ty vantañe, fe lifo-kasotriañe ty tsereheñe.
22 Ohavností jsou Hospodinu rtové lživí, ale ti, jenž činí pravdu, líbí se jemu.
Tiva am’ Iehovà ty soñy mandañitse, fe no’e o mitoloñe am-pigahiñañeo.
23 Èlověk opatrný tají umění, ale srdce bláznů vyvolává bláznovství.
Mañaja hihitse ty hendre, fe mitazataza hagegeañe ty tron-dagola.
24 Ruka pracovitých panovati bude, lstivá pak musí dávati plat.
Hifeleke ty fità’ o mahimbañeo, vaho hondevozeñe ty taña migebañe.
25 Starost v srdci člověka snižuje ji, ale věc dobrá obveseluje ji.
Mampidrodretse ty arofo’ ondaty ty fivazobazorañe ama’e ao, fe mampanintsiñe aze ty talily soa.
26 Vzácnější jest nad bližního svého spravedlivý, cesta pak bezbožných svodí je.
Manoro an-drañe’e ty vantañe, fe mampivike o lo-tserekeo ty lala’iareo.
27 Nebude péci fortelný, což ulovil, ale člověk bedlivý statku drahého nabude.
Tsy atono’ i tembo ty nitsatsà’e; fe vara ami’ty mpifanehake o hanaña’eo.
28 Na stezce spravedlnosti jest život, a cesta stezky její nesmrtelná jest.
Tendrek’ an-dalam-bantañe ty haveloñe, vaho tsy aman-kavetrahañe i oloñolo’ey.
