Matouš 3
1 V těch pak dnech přišel Jan Křtitel, káže na poušti Judské,
Nivotrake eo añ’andro rezay t’i Jaona Mpandipotse nitaroñe am-patrambei’ Iehodà ao,
2 A řka: Pokání čiňte, nebo přiblížilo se království nebeské.
le hoe re: Mitoliha am-pisolohoañe, fa mitotoke i fifehean-dindiñey!
3 Totoť jest zajisté ten Předchůdce předpověděný od Izaiáše proroka, řkoucího: Hlas volajícího na poušti: Připravujte cestu Páně, přímé čiňte stezky jeho.
hañeneke i nampisaontsieñe Isaia mpitokiy, ty hoe: Ty fiarañanaña’ ty mikoike, Hajario am-patrambey ao ty homba’ Iehovà, avantaño an-dratroratro ao o lala’ i Andrianañaharen-tikañeio.
4 Měl pak Jan roucho z srstí velbloudových a pás kožený okolo bedr svých, a pokrm jeho byl kobylky a med lesní.
Inge t’i Jaona, nisikim-bolon-drameva naho nisadian-kolitsena mainte an-toha’e naho betratra vaho tantele amboròvoke ty mahakama’e.
5 Tedy vycházeli k němu z Jeruzaléma a ze všeho Judstva, i ze vší krajiny ležící při Jordánu,
Le niavotse mb’ama’e mb’eo ty boake e Ierosaleme, naho boak’ Iehodà iaby, vaho boak’ amy ze hene fifeheañe mañohoke Iordaney,
6 A křtěni byli od něho v Jordáně, vyznávajíce hříchy své.
ie nisoloho amo tahi’ iareoo le nilipotse am’ Iordaney, ty amy saontsi’ey.
7 Uzřev pak mnohé z farizeů a z saduceů, že jdou k jeho křtu, řekl jim: Pokolení ještěrčí, i kdo vám ukázal, kterak byste utéci měli budoucího hněvu?
Niisa’e te maro amo Fariseo naho Tsadokeo ty nivotrake amy filipora’ey, vaho nanoa’e ty hoe: Ry tiri’ ty mereñe! Ia ty nanoro anahareo ty hibotitsike amy haviñeran’ Añahare ho tondrokey?
8 Protož čiňte ovoce hodné pokání.
Mamokara vokam-pisolohoañe ki’e;
9 A nedomnívejte se, že můžete říkati sami u sebe: Otce máme Abrahama. Neboť pravím vám, že by mohl Bůh z kamení tohoto vzbuditi syny Abrahamovi.
ko mitsakore an-trok’ ao ty hoe: Rae’ay t’i Abraàme; Eka! Ataliliko ama’ areo, te lefen’ Añahare ty mampitroatse ty ana’e Abraàme boak’ amo vato retoañe.
10 A jižť jest i sekera k kořenu stromů přiložena. Každý zajisté strom, kterýž nenese ovoce dobrého, vyťat a na oheň uvržen bývá.
Fa mañohatse am-poto-katae eo ty fekoñe; ho firaeñe naho forototoeñe añ’afo ao ty tsy mamoa voa soa. Le hoe i màroy tama’e: Aa naho izay, ino ty hanoe’ay? hoe ty natoi’ i Jaona, ee te handiva raike ami’ty tsy manañe ze aman-tsaron-droe. Aa le nimb’eo ondatio hilipotse, naho maro ty nañontane ty hoe: Ino ty hanoe’ay, Le hoe ty natoi’e: Ko hembañe aman-dra ia ia naho ko itrevoha’o vaho mifalea amo azoo. Aa le nañereñere naho nitsakore añ’ arofo afa-boiñe ondaty iabio, ty hoe: he Iesoà t’i Jaona.
11 Já křtím vás vodou ku pokání, ten pak, kterýž po mně přichází, jestiť mocnější nežli já, jehožto nejsem hoden obuvi nositi. Onť vás křtíti bude Duchem svatým a ohněm.
Hoe ty natoi’ i Jaona am’ iabikey: Inao, toe ampiliporeko an-tsam-pisolohoañe nahareo, fe ho avy ty fatratse te amako, le tsy sazò ahy ty hampibalake i talin-kana’ey; ie ty handipotse anahareo ami’ty afo’ i Arofo Masiñey.
12 Jehožto věječka v ruce jeho, a vyčistíť humno své, a shromáždí pšenici svou do obilnice, ale plevy páliti bude ohněm neuhasitelným.
Am-pità’e ty fanonga’e hamaopaoke ty toem-panonga’e vaho hanontoñe ty ampemba’e am-pañajañ’ ao fe ho forototoe’e añ’afo tsy mete akipeke o karafo’eo.
13 Tehdy přišel Ježíš od Galilee k Jordánu k Janovi, aby také pokřtěn byl od něho.
Nihirike e Galilia t’iIesoà, nandoake am’Iordaney hilipotse añamy Jaona.
14 Ale Jan zbraňoval mu, řka: Mně jest potřebí, abych od tebe pokřtěn byl, a ty pak jdeš ke mně?
Fe nisarasara t’i Jaona t’ie halipotse le nanao ty hoe: Tsy Ihe hao ty ho nandipots’ ahy, te ihe mb’ amako?
15 A odpovídaje Ježíš, dí jemu: Dopusť tak; neboť tak sluší na nás, abychom plnili všelikou spravedlnost. Tedy dopustil jemu.
Le hoe ty natoi’ Iesoà aze: Iantofo, amy te mañeva antika ty hañeneke ze havantañañe; aa le nampilipore’ i Jaona.
16 A pokřtěn jsa Ježíš, vystoupil ihned z vody; a aj, otevřína jsou mu nebesa, a viděl Ducha Božího, sstupujícího jako holubici a přicházejícího na něj.
Ie vaho nitroatse amy ranoy, le nisokafeñe o likerañeo vaho nivazoho’e nizotso hoe deho i Arofon’ Añaharey, nimoneñe ama’e.
17 A aj, zavzněl hlas s nebe řkoucí: Tentoť jest ten můj milý Syn, v němž mi se dobře zalíbilo.
Le inay ty fiarañanañañe boak’ andindìñe ey nanao ty hoe: Intoy ty Anadahiko, i kokoañey, vata’e kokoañe, ie ty ifaleako.
