Matouš 23
1 Tedy Ježíš mluvil zástupům a učedlníkům svým,
Vbvrikunamv Jisu nyitwng ngala okv ninyigv lvbwlaksu vdwa mintoku.
2 Řka: Na stolici Mojžíšově posadili se zákoníci a farizeové.
“Pvbv tamsarnv vdwv la okv Parisis vdwv Moses gv Pvbv nga miriadubv tolwkkunam vdwvku.
3 Protož všecko, což by koli rozkázali vám zachovávati, zachovávejte a čiňte, ale podle skutků jejich nečiňte; neboť praví, a nečiní.
Vkvlvgabv nonuno bunugv ritokv vla minam a tvvrung tvka; vbvrijvka, bunugv rinam a rimwng gvyoka, ogulvgavbolo bunu oguaingbv japdudw vbv bunu rima.
4 Svazujíť zajisté břemena těžká a nesnesitelná, a vzkládají na ramena lidská, ale prstem svým nechtí jimi ani pohnouti.
Bunu nyi vdwgv nangkulo ai ngv baknyu madubv baknam go mvlwk jido, ho gv bakjinama baknam lvgabv bunu ridur dubvka lakching ngvka chikka madu.
5 A všeckyť ty své skutky činí, aby byli vidíni od lidí. Rozšiřují zajisté nápisy své a veliké dělají podolky pláštů svých,
Bunugv rinam minam mvnwngngv nyi vdwa kaakudubv vla rinam gomwng. Kaatoka bunu darwknv Kitap lokv akor a chartv dubv lvktola atubogv toktam lo lvngbwnglo gvnam a, okv kaadvtvka vji jenyam a asukoyo dubv gvnam a.”
6 A milují přední místa na večeřích, a první stolice v školách,
Bunu dvpam tvngpam lo alvyachoknv dooku a doonwng nyadu okv Jius kumkunaamlo dooku a atu tola gakchodu;
7 A pozdravování na trhu, a aby byli nazýváni od lidí: Mistři, mistři.
Bunu bajar lo mvngdvla salaam mvrwk konwng do okv “Tamsarnv” vla mingku nwngdo.
8 Ale vy nebývejte nazýváni mistři; nebo jeden jest Mistr váš, totiž Kristus, vy pak všickni bratří jste.
Nonuv “Tamsarnv” vla mirung mase ngv, ogulvgavbolo nonuv tamsarnv akin gomwng doodu okv nonu mvnwngngv achiboru hvku.
9 A otce nenazývejte sobě na zemi; nebo jeden jest Otec váš, kterýž jest v nebesích.
Okv nonuno sichingmooku so yvvnyika ‘Abu’ vla miyoka, ogulvgavbolo nonugv abuv akin gomwng nyidomooku tv doodunv.
10 Ani se nazývejte vůdcové; nebo jeden jest vůdce váš Kristus.
Vmaloka nonuno ‘Rigvdakgvnv’ vlaka minse mangngv ogulvgavbolo nonugv rigvdakgvnv Kristo akin mwng.
11 Ale kdo z vás větší jest, budeť služebníkem vaším.
Nonu mvnwng lokv yvv kaiyachokbv ridunv, hv miang nvgobv rirunglaka.
12 Nebo kdož by se sám povyšoval, bude ponížen; a kdož by se ponížil, bude povýšen.
Yvvdw atubongv kainvgobv mvsu dunv, hv miang nvgobv rire, okv yvvdw atubongv miangbv mvngsudunv, hv kainvgobv rireku.
13 Ale běda vám, zákoníci a farizeové pokrytci, že zavíráte království nebeské před lidmi; nebo sami tam nevcházíte, ani těm, jenž by vjíti chtěli, vcházeti dopouštíte.
“Vdwnvgo achialvbv mvngru runam gubv rirekunv, Pvbv tamsarnv okv Parisis kaakudubvrinv nonu lo! Nonu nyi vdwgv kaagialo nyidomooku gv Karv nga mvtum nvngv, okv nonu atuv aama gvri okv nyi v aadu bv vla rikw nvnga ka aamu magvri!
14 Běda vám, zákoníci a farizeové pokrytci, že zžíráte domy vdovské, za příčinou dlouhého modlení; protož těžší soud ponesete.
Pvbv tamsarnv okv Parisis kaakudubvrinv nonu achialvbv mvngru runam gubv rire! Nonu hvngmi vdwa riging nvminla okv bunugv naam nesung nga dvritpaapi jila, okv kumrinyi tvvpa modubv vla asu dubv kumla! vbvrinam lvkwngbv nonugv hirukaya hinse ngv achialvbv alvmanv gubv rireku!
15 Běda vám, zákoníci a farizeové pokrytci, že obcházíte moře i zemi, abyste učinili jednoho novověrce, a když bude učiněn, učiníte jej syna zatracení, dvakrát více, nežli jste sami. (Geenna g1067)
“Pvbv tamsarnv okv Parisis kaakudubvrinv nonu achialvbv mvngru runam gubv rire! Nonu nyi ako naalwkkunam lvgabv svmasa vdwa durapla okv mooku mvnwngnga vngbo nyala; okv vdwlo hum rijik rikudw, nonu bunua lvnyi yago uyumooku bolo vngmu dubv mvyadu, nonu atubongv bolo vngrung jinv aingbv! (Geenna g1067)
16 Běda vám, vůdcové slepí, kteříž říkáte: Přisáhl-li by kdo skrze chrám, to nic není; ale kdo by přisáhl skrze zlato chrámové, povinenť jest přísaze dosti činiti.
Kanvpvram lo vnggvnv nonu, achialvbv mvngru runam gubv rire! nonu tamsardo, ‘Yvv akonv Pwknvyarnvnaam lo milv mvngdunv, hv ogu arin kaama, okv yvvdw ain nam Pwknvyarnvnaam lo bvnglwkla milv dunv, hv milvnam lo doorung dunv’ vla.
17 Blázni a slepci; nebo co jest většího, zlato-li, čili chrám, kterýž posvěcuje zlata?
Nyikchingnv nonu! ogulo angv dinchiyanv, ain vri vmalo ain nam darwk dubv mvnv yugwng yangvri?
18 A přisáhl-li by kdo skrze oltář, nic není; ale kdo by přisáhl skrze ten dar, kterýž jest na něm, povinen jest.
Nonu vbvka tamsardu, ‘Yvvnyi gonv Pwknvyarnvnaam lo amin bvnglwkla milv dunv, hv milvvnam gv anyung kaama; vbvritola nw amin go bvnglwkla milv dubolo hv milv namgv anyung doodunv.’
19 Blázni a slepci, i co jest většího, dar-li, čili oltář, kterýž posvěcuje daru?
Achialvbv nyikchingnv nonu! ogulo angv alvyanv, amin vri vmalo amen nam darwk monv yugwng vri?
20 A protož kdokoli přisahá skrze oltář, přisahá skrze něj, i skrze to všecko, což na něm jest.
Vkvlvgabv vdwlo akonv Pwknvyarnvnaam lo milv rikudw, nw hum okv ho gv doonv amin mvnwng ngaaka milv dukunv;
21 A kdož přisahá skrze chrám, přisahá skrze něj, i skrze toho, kterýž přebývá v něm.
okv vdwlo nw Pwknvyarnvnaam lo milv rikudw, nw Naam haka okv hoka doonv Pwknvyarnv nyika milv dukunv;
22 A kdož přisahá skrze nebe, přisahá skrze trůn Boží, i skrze toho, kterýž na něm sedí.
okv vdwlo yvv nyidomooku a milv nvbolo, nw Pwknvyarnv gv dooging nga okv ho doonv nw nyika milv dukunv.
23 Běda vám, zákoníci a farizeové pokrytci, že dáváte desátky z máty a z kopru a z kmínu, a opouštíte to, což těžšího jest v Zákoně, totiž soud a milosrdenství a věrnost. Tyto věci měli jste činiti a oněch neopouštěti.
Pvbv tamsarnv okv Parisis kaakudubv rinv vdw nonu achialvbv mvngru runam gubv rire! nonuno pwnampaanam lokv miangjeka vring lokv akin jinam a jibwng gvri, nonunogv nayam lokv ujiuu miang nvnga ka, vbvritola nonu pvbv lokv dinchi nvnga rimadu hv minkiam miriam manam, aya minsunam, okv alv minsunam, sum nonu rirung svngv, akonyika kayu mabv.
24 Vůdcové slepí, kteříž cedíte komára, velblouda pak požíráte.
Kanvpvram lo vnggvnv nonu! Nonu nonugv tvngku lokv tanyik jarlwk nvnga naala naa gvri, vbvritola kemel go dvmit gvri!
25 Běda vám, zákoníci a farizeové pokrytci, že čistíte po vrchu konvice a mísy, a vnitř plno jest loupeže a nestředmosti.
Pvbv tamsarnv okv Parisis kaakudubvrinv vdw nonu achialvbv mvngru runam gubv rire! Nonu nonugv taali koobu gv agum a harkak do, vbvritola arwng ngv mvvnamrunam mv okv atu mvngwngbv rimin kunam mv awyaje duku.
26 Farizee slepče, vyčisť prve to, což vnitř jest v konvi a v míse, aby i to, což jest zevnitř, bylo čisto.
Nyikchingnv Parisi nonu! Koobu arwng nga kakcho tvka, okv vbvrikubolo agum hvka darwk minggv riku!
27 Běda vám, zákoníci a farizeové pokrytci, nebo jste se připodobnili hrobům zbíleným, kteříž ač se zdadí zevnitř krásní, ale vnitř jsou plní kostí umrlčích i vší nečistoty.
Pvbv tamsarnv okv Parisis kaadubv rinv, nonu achialvbv mvngru runam gubv rire! nyibung nga tanu piaknam jvbv ridu, hv agum hv kaarinyi kaapudo vbvritola arwng ngv svma alo ako ngvku yaaku nvngv doodu.
28 Tak i vy zevnitř zajisté zdáte se lidem spravedliví, ale vnitř plní jste pokrytství a nepravosti.
Hvkv aingbv, nonu agum lo mvnwngnga alv nvgubv kaatamdo, vbvritola arwnglo nonuno tanyumtaa ngv rimur doomur v awyaje duku.
29 Běda vám, zákoníci a farizeové pokrytci, neboť vzděláváte hroby proroků a ozdobujete hroby spravedlivých,
Pvbv tamsarnv okv Parisis, kaakudubv rinv nonu achialvgo hirukaya hinre! Nonu nyijwk vdwgv lvgabv alvnv nyibung mvdu okv nyi alvbv svngto kula sinv vdwgv nyibung ngaaka kaapu alvbv kaau pvvnamgo mvdu.
30 A říkáte: Kdybychom byli za dnů otců našich, nebyli bychom účastníci jejich ve krvi proroků.
Okv nonuno mindu, nonu nonugv abuapa vdwgv doori ho doonv guilo, bunugv rinam aingbv nyijwk vdwa gwngrw gwma dunvpv.
31 Protož osvědčujete sami proti sobě, že jste synové těch, kteříž proroky zmordovali.
Vkvlvgabv nonuno nyijwk vdwa gwngrw gwnv gv husi gubv minduku.
32 I vy také naplňte míru otců svých.
Vbvrikunamv, vngnyila nonugv abuapa gv rirap kunam a rime tvkuka!
Tabw nonu okv tabw vdwgv umvuu vdw nonu! Nonuno oguaingbv miyakaya nama paala uyumooku bolo ima rinvpv vla dvmin dunv? (Geenna g1067)
34 Protož aj, já posílám k vám proroky a moudré a učitele, a vy z těch některé zmordujete a ukřižujete, a některé z nich bičovati budete v školách vašich, a budete je honiti z města do města,
Okv vkvlvgabv ngo nonua hum minpa jidunv, ngo nonu gvlo nyijwk vdwa vngmure okv chinv mvngnv vdwa okv tamsarnv vdwaka; nonu bunua kvgonyi mvkire, kvgonyi daapo lo takire, okv kvgonyi Jius kumkunaamlo svnyakpare, okv bunua banggu lokv banggu gunvlo charare.
35 Aby přišla na vás všeliká krev spravedlivá, vylitá na zemi, od krve Abele spravedlivého, až do krve Zachariáše syna Barachiášova, kteréhož jste zabili mezi chrámem a oltářem.
Vbvrikunamv, alvnv nyi mvnwngnga gwngrw gwnv vdwa mvritririt svngv nonu gvlo doolwkre, alvnv Abelnyi gwngrw gwnam lokv naalayila Berukia gv kuunyilo Jakarianyi nonugv Pwknvyarnvnaam gvla yugwng gv pingko lo gwngrw gwkunamv.
36 Amen pravím vám: Přijdou tyto všecky věci na pokolení toto.
Ngo minam gvbv nonua jvjvbv minpa jidunv: So gwngrw gwnv mvnwngnga mvritririt svngv vjakgv nyi vdwlo doolwk rikunv!
37 Jeruzaléme, Jeruzaléme, mordéři proroků, a kterýž kamenuješ ty, jenž byli k tobě posíláni, kolikrát jsem chtěl shromážditi dítky tvé, tak jako slepice shromažďuje kuřátka svá pod křídla, a nechtěli jste.
“Jerusalem, Jerusalem! Nonu nyijwk vdwa mvkito okv Pwknvyarnv gv nonu gvlo gindungpingko vngmunam vdwa nonu vlwng orkito! Vdwnvgo ngo noogv nyi mvnwngnga laakhv laakyum dubv ridukubv, poruk roknv gv ruu vdwa ninyigv laap lokv lapyumnam aingbv, vbvritola nonu ngam vbv rimuma!
38 Aj, zanecháváť se vám dům váš pustý.
Okv vkvlvgabv nonugv Pwknvyarnvnaam ma toapagga laku oguka dooku mare.
39 Neboť pravím vám, že mne již více nikoli neuzříte od této chvíle, až i díte: Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně.
Vjakgv lokv rila, ngo nonua mindunv, vdwlo nonu, “Ahtu gv amin lokv aanv nga Pwknvyarnv boktalwkji laka” vla mima dvdvlo, nonu nga vdwloka lvkodv kaapa kumare.
