Matouš 21
1 A když se přiblížili k Jeruzalému, a přišli do Betfage k hoře Olivetské, tedy Ježíš poslal dva učedlníky své,
Jisu la ninyigv lvbwlaksu vdwv Jerusalem vngchi dvlvbv rito, bunu Betpej gv Olib Moodw lo aatoku. Hoka Jisu lvbwlaksu anyi gonyi vngcho moto
2 Řka jim: Jdětež do městečka, kteréž proti vám jest, a hned naleznete oslici přivázanou a oslátko s ní. Odvěžtež je a přiveďte ke mně.
svbv mingvrila: “nonugv vnglwkjiku nampum vlo vngnyika, okv Vjakgobv nonu hoka siak go kuu nga lvkobv takpv namgo kaapare. Um nonu paksoklaila ngoogv dookuso boolwk tvka.
3 A řekl-liť by kdo co vám, rcete, že Pán jich potřebuje, a hnedť propustí je.
Okv nyi gunv ogugo minbolo, ninyia ‘Ahtu sum dinchidu,’ vla minlaka; okv vbvminku bolo hv vjakgobv bunua boomu reku.”
4 Toto se pak všecko stalo, aby se naplnilo povědění skrze proroka, řkoucího:
Svbvrinam si nyijwk gv ogugo minpv nama jvjv modukubv ritoku:
5 Povězte dceři Sionské: Aj, král tvůj béře se tobě tichý, a sedě na oslici, a na oslátku té oslice jhu podrobené.
“Jayon gv pamtv nga minji teka, Kaatoka, nonugv Dvbv ngv nonu gvlo aarikunv! Nw nyanyak nvgo okv nw siak kuu nyi riokw manv gv aolo dootola.”
6 I jdouce učedlníci, a učinivše tak, jakož jim přikázal Ježíš,
Vkvlvgabv lvbwlaksu vdwv vngla Jisu gv bunua ritokv vnam a riji toku:
7 Přivedli oslici i oslátko, a vložili na ně roucha svá, a jej navrchu posadili.
bunu siak hala okv hvkvgv kuu nga boolwk jitoku, bunugv jekok ka ho pipv jitoku okv Jisu gecha toku.
8 Mnohý pak zástup stlali roucha svá na cestě, jiní pak ratolesti z dříví sekali a metali na cestu.
Twngtv rungnv nyipam go bunugv jvkok ka lamtvlo pipv jinya toku, okv kvvbi vdwv singnv vdwlokv hakbv paalin nyala lamtvlo pipv jinya toku.
9 A zástupové, kteříž napřed šli, i ti, kteříž nazad byli, volali, řkouce: Aj syn Davidův, Spasitel. Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně; spasiž nás ty, kterýž jsi na výsostech.
Nyipam v Jisu gv kokwng habobv vngkar nyato ho vngkarnv vdwv gokrap nyato, “Dabid gv Kuunyilo nga hartv nyato! Ahtu gv amin bv aanv sum Pwknvyarnv ninyia aya jirung laka! Pwknvyarnvnyi hartvdu!”
10 A když vjel do Jeruzaléma, zbouřilo se všecko město, řkouce: I kdo jest tento?
Vdwlo Jisu Jerusalem lo aalwk tokudw, pamtv gv nyi mvnwngngv chikchakyayak bv ritoku. Nyi vdwv tvvkato, “Si yvvla?”
11 Zástupové pak pravili: Toto jest ten Ježíš, prorok od Nazarétu Galilejského.
Nyipam v mirwkto, “Si Galili gv Najaret lokv nyijwk Jisu kv,”
12 I všel Ježíš do chrámu Božího, a vymítal všecky prodavače a kupce z chrámu, a stoly penězoměnců a stolice prodávajících holubice převracel,
Jisu Pwknvyarnvnaam lo aatoku okv hoka pioknv rvvnv vdwa mvyakmvchak jitoku. Nw morko lwkko lwkpiknv tvbul am, okv taakw pioknv gv dooging ngaaka dutap durap mvji toku,
13 A řekl jim: Psánoť jest: Dům můj dům modlitby slouti bude, ale vy učinili jste jej peleší lotrovskou.
okv bunua mintoku, “So si Darwknv Kitaplo lvkpvdo hoka Pwknvyarnv mindu, ‘Ngoogv Pwknvyarnvnaam a kumkunaam bv vdunv.’ Vbvritola nonuno sum dvcho nvgv tosi siging kobv mvpv!”
14 I přistoupili k němu slepí a kulhaví v chrámě, i uzdravil je.
Nyikchingnv okv lvpiknv ho Pwknvyarnvnaam arwng hoka nw gvlo aanya toku, okv nw bunua mvpu toku.
15 Vidouce pak přední kněží a zákoníci divy, kteréž činil, a dítky, any volají v chrámě a praví: Aj syn Davidův, Spasitel, rozhněvali se.
Nyibu butvnv vdwv la okv Pvbv tamsarnv vdwv Jisu gv lamrwpadubv mvnam rinam a kaala okv vmi vdwgv “Dabid gv Kuunyilo nga hartvdu” vla goknam a tvvla haachi nyatoku.
16 A řekli jemu: Slyšíš-liž, co tito praví? Ježíš pak řekl jim: I ovšem. Nikdá-liž jste nečtli, že z úst nemluvňátek a těch, jenž prsí požívají, dokonal jsi chválu?
Vkvlvgabv bunu Jisunyi tvvkato, “Bunugv ogugo minam a no tvvpa dunvre?” “Tvvnam gvbv ngo tvvpadu,” vla Jisu mirwkto. “Nonuno Darwknv Kitap so vdwloka puri rikw mapvi? ‘Nonu vmi vdwala okv anga vdwa risarrima la alvyaungbv hartv modubv ripv.’”
17 A opustiv je, šel ven z města do Betany a tu zůstal.
Jisu bunua vngyula okv Betani pamtv lo vnglinlaku, hoka nw ayu yuplwk toku.
18 Ráno pak navracuje se do města, zlačněl.
Nw gv pamtv bv vngkur rikulo, logo nvgv arukamchi lamtv hoka Jisu kano toku.
19 A vida jeden fíkový strom podle cesty, šel k němu, a nic na něm nenalezl, než listí toliko. I dí tomu stromu: Nikdy více neroď se z tebe ovoce na věky. I usechl jest hned fík ten. (aiōn g165)
Nw lamtv adar hoka koksitkokrik singnv nvgo kaapala ho aalwk toku, vbvritola ogu guka kaapama anvv vmwng. Vkvlvgabv nw singnv nga minto, “No vdwlo lvkoka asi svvlin kumare!” singnv nvngv vjakgobv sinyuk toku. (aiōn g165)
20 A vidouce to učedlníci, divili se, řkouce: Kterak jest ihned usechl fík ten!
Lvbwlaksu vdwv hum kaatokula tvngarvnga nyatoku. Bunu tvkato, koksitkokrik singnv ngv vjakgobv oguaingbv sinda yinv gubvri?”
21 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Amen pravím vám: Budete-li míti víru, a nebudete-li pochybovati, netoliko to, co se stalo fíkovému dřevu, učiníte, a kdybyste i této hoře řekli: Zdvihni se a vrz sebou do moře, staneť se.
Jisu mirwkto, “Ngo nonua jvjvbv midunv, vdwlo nonu mvngsarmanam go kamabv mvngjwng bolo, nonu ka rilare ngoogv so koksitkokrik singnv nga rinam aingbv. Okv svbv mwngchikma, vbvritola nonu vbvka so gv moodw a minyure, ‘Gudungla no atuv svmasa bolo orlwksuto vbolo,’ hv vbv rijire.
22 A všecko, zač byste koli prosili na modlitbě, věříce, vezmete.
Nonuno mvngjwng bolo, nonu ogugo kumla koopvdw um paare.”
23 A když přišel do chrámu, přistoupili k němu přední kněží a starší lidu, když učil, řkouce: Jakou mocí tyto věci činíš? A kdo jest tobě tu moc dal?
Jisu Pwknvyarnvnaam lo aakur toku; okv ninyigv tamsar rilo, nyibu butvnv vdwv, nyigagaatv vdwv nw gvlo aala tvvkato, “No ogubv mvngla so vdw sum rimin dunv? Nam svbv rila dubv yvvla tujupkunam a jinv ngv?”
24 Odpovídaje pak Ježíš, řekl jim: Otížiť se i já vás na jednu věc, kterouž povíte-li mi, i já vám povím, jakou mocí tyto věci činím.
Jisu bunua mirwkto, “Ngo nonua gaamgo tvvkare, okv nonuno nga mirwk bolo, ngo ka so vdw sum ogubv rila dunvdw um ngo nonua minjire.
25 Křest Janův odkud jest byl? S nebe-li, čili z lidí? A oni rozvažovali mezi sebou, řkouce: Díme-li: S nebe, díť nám: Proč jste pak nevěřili jemu?
Jon gv baptisma jinammv ogolokv aapvnv: hv Pwknvyarnv gvlokv aapv nvri vmalo nyi gvlo kri?” Bunugv aralo larrap minsuto, “Ngonu ogugo mirwksidubv? Ngonu Pwknvyarnv gvlokv, vla mirwk bolo, nw ngonua minre, vbvrinamv, ogulvgabv nonu Jonnyi mvngjwng mapvnv?”
26 Pakli díme: Z lidí, bojíme se zástupu. Nebo všickni měli Jana za proroka.
Vbvritola ngonu ‘Nyi gvlokv’ vla minse ngaaka busudo, ogulvgavbolo mvnwngngv Jonnyi nyijwk akobv mvngnya dukunv.”
27 I odpovídajíce Ježíšovi, řekli: Nevíme. Řekl jim i on: Aniž já vám povím, jakou mocí tyto věci činím.
Vkvlvgabv bunu Jisunyi “Ngonu chimakv” vla mirwk toku. Okv nw bunua mintoku, “Ngooka nonua minjimare ngo so vdwsum ogubv rila pvnvdw.”
28 Ale co se vám zdá? Èlověk jeden měl dva syny. A přistoupiv k prvnímu, řekl: Synu, jdi na vinici mou dnes a dělej.
“Vjak, nonuno ogugo mvngdu? Ho hoka nyi ako dooto, hv kuunyilo anyigo dooto. Nw achiyagv dookulo aala okv minto, ‘Kuunyilo, silu no anggor rongo vlo vngla riteka.’
29 A on odpověděv, řekl: Nechci. A potom usmysliv sobě, šel.
‘Ngo vngnwng ma,’ vla hv mirwkto, vbvritola koching so hv mvngdin lakula vngtoku.
30 I přistoupiv k druhému, řekl jemu též. A on odpověděv, řekl: Jdu, pane. A nešel.
Vbvrikunamv abu angv kuunyilo gunvlo vngla vbvdvdvbv mintoku. ‘Tamsarbo, vkv vla mirwkto, vbvritola nw vngmato.
31 Který z těch dvou učinil vůli otcovu? Řekli jemu: První. Dí jim Ježíš: Amen pravím vám, že publikáni a nevěstky předcházejí vás do království Božího.
Yvvla anyi lokv abu gv mvnglwkbv rinv angv?” “Achi ya angv,” vla bunu mirwkto. Vkvlvgabv Jisu bunua mintoku, “Ngo nonua minjidunv: Lampu naayanv okv yookar nvngv nonua Pwknvyarnv gv Karv tolo vngchoyare.
32 Nebo přišel k vám Jan cestou spravedlnosti, a neuvěřili jste mu, ale publikáni a nevěstky uvěřili jemu. Vy pak viděvše to, aniž jste potom usmyslili sobě, abyste věřili jemu.
Jon nonu gvlo aala alvnv lamtv nga naamu dubv kaatam jitoku, okv nonuno ninyia mvngjwng mato; vbvritola lampu naayanv vdwv okv yookarnv vdwv ninyia mvngjwng toku. Okv um nonu kaagv rilaka, nonu koching so ka mvngdin nyama okv ninyia mvngjwng kuma.
33 Jiné podobenství slyšte: Byl jeden hospodář, kterýž vzdělal vinici, a opletl ji plotem, a vkopal v ní pres, a ustavěl věži, i pronajal ji vinařům, a odšel pryč přes pole.
Jisu minto, “Kvvbi minchisinam godv tvvrianyato. “Kvvlo gwngda mooku atu go dooto, nw anggor rongo go mvlwkto, hum svlung rakyumto, anggor nyumjik dubv ungrung ako dupv toku, okv kaaria nvdubv aokoloknv taabio go mvtoku. Vbvrikunamv nw anggor rongo nga rwktin tinlwk pikula adubv moing vngyu toku.
34 A když se přiblížil čas ovoce, poslal služebníky své k vinařům, aby vzali užitky její.
Vdwlo anggor naakumdwv aato kudw, nw ninyigv nyira vdwa rwktin vdwgvlo anggor naakum kunamha ninyigv baak am naarwk modubv vla vngmuto.
35 Vinaři pak zjímavše služebníky jeho, jiného zmrskali, jiného zabili, a jiného ukamenovali.
Rwktin vdwv ninyigv nyira nga naatung toku, akonyi dvngto, kvvbia mvkito, okv kvvbi gunyi vlwng orkito.
36 Opět poslal jiných služebníků více nežli prve. I učinili jim též.
Lvkodv nyi angv nyira vngmuto, vngcho monam vdwa kaiyanv go, okv rwktin vdwv ho vdwaka vbvdvdvbv mvritto.
37 Naposledy pak poslal k nim syna svého, řka: Ostýchati se budou syna mého.
Ataranya ngaku nw ninyigv kuunyilo nga bunu gvlo vngmu toku. Nw mintoku, “Bunu ngoogv kuunyilo nga jvjvbv mvngdv yiku nvpv.”
38 Vinaři pak uzřevše syna jeho, řekli mezi sebou: Tentoť jest dědic; pojďte, zabijme jej, a uvažme se v dědictví jeho.
Vbvritola rwktin vdwv vdwlo kuunyilo nga kaapa tokudw, bunu mimi sunyato, ‘Si atu gv kuunyilo ngv, klai mvki laju ninyia, okv ngonu ninyigv yikungyira nga paadu kubv!’
39 I chytivše ho, vyvrhli jej ven z vinice a zabili.
Vkvlvgabv bunu ninyia naatungla anggor rongo agum bv dvlin la okv mvki toku.
40 Protož když přijde pán vinice, co učiní vinařům těm?
Jisu tvvkato, “Vjak, vdwlo anggor rongo atuv aarikunyi ho rongo rwktin vdwa ogubv mvri kudw?”
41 Řekli jemu: Zlé zle zatratí, a vinici svou pronajme jiným vinařům, kteříž budou vydávati jemu užitek časy svými.
Bunu mirwksito, “Nw jvjvbv ho nyi alvmanv vdwa mvki reku, okv anggor rongo nga naala kula ninyigv paasv nga jidw lo jilwk jikunv kvvbi rwktin lo tinlwk reku.”
42 Řekl jim Ježíš: Nikdy-li jste nečtli v Písmích: Kámen, kterýž jsou zavrhli dělníci, ten učiněn jest v hlavu úhlovou? Ode Pána stalo se toto, a jest divné před očima našima.
Jisu bunua minto, “Darwknv Kitaplo ogugo minpvdw um nonu vdwloka puri rikw mapv nvri? ‘Naam mvnv vdwgv arin kaama vla toa kunam vlwng ngv mvnwngnga arin doyachoknv gubv ritoku. So si Ahtu gv riku namv; si achialvbv kaasartabo rungnv goku!’
43 Protož pravím vám, že bude odjato od vás království Boží, a bude dáno lidu činícímu užitky jeho.
“Okv vkvlvgabv ngo nonua minjidunv,” Jisu mindvjito, “Pwknvyarnv gv Karv nga nonu gvlo konga naalakula okv alvbv apwasi svvlin jikunv nyi vdwlo jireku.”
44 A kdož by padl na ten kámen, rozrazíť se; a na kohož upadne, setřeť jej.
Yvvdw so vlwng aolo lo hopv rinv hv atung ayung reku; okv vlwng angv akonvgv aolo hopv ridw hum amwkamak dubv mvreku.
45 A slyšavše přední kněží podobenství jeho, porozuměli, že by o nich mluvil.
Nyibu butvnv vdwv la okv parisis vdwv Jisu gv minchisila minam a tvvtokula nw bunugv lvkwng nga mindu nvgo vla tvvchin nyatoku,
46 I hledajíce ho jíti, báli se zástupů; neb ho měli za proroka.
vkvlvgabv bunu ninyia naatung dubv rikwto. Vbvritola bunu nyitwng nga busu nyato, ogulvgavbolo nyitwng ngv Jisunyi nyijwk gubv mvngnyato.
