Lukáš 9
1 I svolav Ježíš dvanácte učedlníků svých, dal jim sílu a moc nad všelikým ďábelstvím, a aby neduhy uzdravovali.
Ele reuniu os doze e lhes deu poder e autoridade sobre todos os demônios, e para curar doenças.
2 I poslal je, aby kázali království Boží, a uzdravovali nemocné.
Ele os enviou para pregar o Reino de Deus e para curar os doentes.
3 A řekl jim: Nic nebeřte na cestu, ani hůlky, ani mošny, ani chleba, ani peněz, ani po dvou sukních mívejte.
Ele lhes disse: “Não leve nada para sua jornada - nem pessoal, nem carteira, nem pão, nem dinheiro. Não tenham duas túnicas cada uma.
4 A do kteréhožkoli domu vešli byste, tu zůstaňte, a odtud vyjděte.
Em qualquer casa que você entre, fique lá, e parta dali.
5 A kteříž by vás koli nepřijali, vyjdouce z města toho, také i ten prach z noh vašich vyrazte na svědectví proti nim.
Todos os que não o receberem, quando sair daquela cidade, sacudam até mesmo o pó dos pés para um testemunho contra eles”.
6 I vyšedše, chodili po městečkách vůkol, zvěstujíce evangelium, a uzdravujíce všudy.
Eles partiram e foram por todas as aldeias, pregando a Boa Nova e curando em todos os lugares.
7 Uslyšel pak Herodes čtvrták o všech věcech, kteréž se dály od něho. I rozjímal to v mysli své, protože bylo praveno od některých, že by Jan vstal z mrtvých,
Agora Herodes o tetrarca ouviu falar de tudo o que foi feito por ele; e ficou muito perplexo, porque foi dito por alguns que João havia ressuscitado dos mortos,
8 A od jiných, že by se Eliáš zjevil, od některých pak, že by jeden z proroků starých vstal.
e por alguns que Elias havia aparecido, e por outros que um dos velhos profetas havia ressuscitado.
9 I řekl Herodes: Jana jsem já sťal. Kdož pak jest tento, o kterémž já slyším takové věci? I žádostiv byl ho viděti.
Herodes disse: “Eu decapitei João, mas quem é este sobre quem eu ouço tais coisas? Ele procurou vê-lo.
10 Vrátivše se pak apoštolé, vypravovali jemu, cožkoli činili. A pojav je, odšel soukromí na místo pusté města řečeného Betsaida.
Os apóstolos, quando voltaram, disseram-lhe o que haviam feito. Ele os levou e se afastou para uma região desértica de uma cidade chamada Betsaida.
11 To když zvěděli zástupové, šli za ním; i přijal je, a mluvil jim o království Božím, a ty, kteříž uzdravení potřebovali, uzdravoval.
Mas as multidões, percebendo isso, o seguiram. Ele os recebeu, falou-lhes do Reino de Deus e curou aqueles que precisavam de cura.
12 Den pak počal se nachylovati. I přistoupivše dvanácte učedlníků, řekli jemu: Rozpusť zástupy, ať rozejdouce se do městeček okolních a do vesnic, jdou a hledají pokrmů, nebo jsme tuto na místě pustém.
O dia começou a se desgastar; e os doze vieram e lhe disseram: “Mande a multidão embora, para que possam ir às aldeias e fazendas vizinhas e hospedar-se e conseguir comida, pois estamos aqui em um lugar deserto”.
13 I řekl jim: Dejte vy jim jísti. A oni řekli: Nemámeť víc než pět chlebů a dvě rybě, leč bychom my snad šli a nakoupili na tento všecken lid pokrmů?
Mas ele disse a eles: “Você lhes dá algo para comer”. Eles disseram: “Não temos mais de cinco pães e dois peixes, a menos que devêssemos ir comprar comida para todas essas pessoas”.
14 Nebo bylo mužů okolo pěti tisíců. I řekl učedlníkům svým: Rozkažte se jim posaditi v každém řadu po padesáti.
Pois eles eram cerca de cinco mil homens. Ele disse a seus discípulos: “Faça-os sentar em grupos de cerca de cinqüenta cada um”.
15 I učinili tak, a posadili se všickni.
Eles o fizeram, e os fizeram sentar-se todos.
16 A vzav těch pět chlebů a dvě rybě, vzhlédl v nebe a dobrořečil jim, i lámal, a rozdával učedlníkům, aby kladli před zástup.
Ele pegou os cinco pães e os dois peixes e, olhando para o céu, abençoou-os, partiu-os e deu-os aos discípulos para que se pusessem diante da multidão.
17 I jedli, a nasyceni jsou všickni. A sebráno jest, což jim bylo ostalo drobtů, dvanácte košů.
Eles comeram e estavam todos cheios. Eles juntaram doze cestos de pedaços quebrados que sobravam.
18 I stalo se, když se on modlil obzvláštně, že byli s ním učedlníci. I otázal se jich, řka: Kým mne praví býti zástupové?
Quando ele estava orando sozinho, os discípulos estavam perto dele, e ele perguntou: “Quem as multidões dizem que eu sou?
19 A oni odpověděvše, řekli: Janem Křtitelem, a jiní Eliášem, jiní pak, že prorok jeden z starých vstal.
Eles responderam, “'João Batista', mas outros dizem, 'Elias', e outros, que um dos antigos profetas ressuscitou”.
20 I řekl jim: Vy pak kým mne býti pravíte? Odpověděv Petr, řekl: Krista toho Božího.
Ele disse a eles: “Mas quem você diz que eu sou?” Pedro respondeu: “O Cristo de Deus”.
21 A on pohroziv jim, rozkázal, aby toho žádnému nepravili,
Mas ele os advertiu e ordenou que não dissessem isso a ninguém,
22 Pravě: Že Syn člověka musí mnoho trpěti, a potupen býti od starších a od předních kněží i od zákoníků, a zamordován býti, a třetího dne z mrtvých vstáti.
dizendo: “O Filho do Homem deve sofrer muitas coisas, e ser rejeitado pelos anciãos, chefes sacerdotes e escribas, e ser morto, e ao terceiro dia ser ressuscitado”.
23 I pravil ke všechněm: Chce-li kdo přijíti za mnou, zapři sám sebe, a beř svůj kříž na každý den, a následuj mne.
Ele disse a todos: “Se alguém deseja vir atrás de mim, deixe-o negar a si mesmo, pegue sua cruz e me siga”.
24 Nebo kdož bude chtíti duši svou zachovati, ztratíť ji; a kdož ztratí duši svou pro mne, zachováť ji.
Pois quem quiser salvar sua vida, perdê-la-á, mas quem perder sua vida por minha causa, salvá-la-á”.
25 Nebo co jest platno člověku, by všecken svět získal, kdyby sám sebe zatratil, nebo sám sebe zmrhal?
Para que beneficia um homem se ele ganha o mundo inteiro e perde ou perde a sua própria vida?
26 Neb kdož by se za mne styděl a za mé řeči, za tohoť se Syn člověka styděti bude, když přijde v slávě své a Otce svého i svatých andělů.
Pois quem se envergonhar de mim e de minhas palavras, dele se envergonhará o Filho do Homem quando vier em sua glória, e a glória do Pai, e dos santos anjos.
27 Ale pravímť vám jistě: Jsouť někteří z těch, jenž tuto stojí, kteříž neokusí smrti, až i uzří království Boží.
Mas eu vos digo a verdade: há alguns dos que estão aqui que não provarão de modo algum a morte até verem o Reino de Deus”.
28 I stalo se po těch řečech, jako po osmi dnech, že Ježíš vzav s sebou Petra a Jakuba a Jana, vstoupil na horu, aby se modlil.
Cerca de oito dias depois destes dizeres, ele levou consigo Pedro, João e Tiago, e subiu à montanha para rezar.
29 A když se modlil, učiněna jest tvář jeho proměněná, a oděv jeho bílý a stkvoucí.
Enquanto rezava, a aparência de seu rosto foi alterada, e sua roupa ficou branca e deslumbrante.
30 A aj, dva muži mluvili s ním, a ti byli Mojžíš a Eliáš.
Eis que dois homens estavam conversando com ele, que eram Moisés e Elias,
31 Kteříž okázavše se v slávě, vypravovali o smrti jeho, kterouž měl podstoupiti v Jeruzalémě.
que apareceram em glória e falaram de sua partida, que ele estava prestes a realizar em Jerusalém.
32 Petr pak a ti, kteříž s ním byli, obtíženi byli snem, a procítivše, viděli slávu jeho a dva muže, ani stojí s ním.
Agora Peter e aqueles que estavam com ele estavam com o sono pesado, mas quando estavam completamente acordados, viram sua glória, e os dois homens que estavam com ele.
33 I stalo se, když oni odešli od něho, řekl Petr k Ježíšovi: Mistře, dobréť jest nám zde býti. Protož udělejme tuto tři stánky, tobě jeden, a Mojžíšovi jeden, a Eliášovi jeden, nevěda, co mluví.
Quando se separavam dele, Pedro disse a Jesus: “Mestre, é bom para nós estarmos aqui”. Vamos fazer três tendas: uma para você, uma para Moisés e uma para Elias”, sem saber o que ele disse.
34 A když on to mluvil, stal se oblak, i zastínil je. Báli se pak učedlníci, když oni vcházeli do oblaku.
Enquanto ele dizia estas coisas, uma nuvem veio e os ofuscou, e eles ficaram com medo quando entraram na nuvem.
35 I stal se hlas z oblaku řkoucí: Tentoť jest Syn můj milý, jeho poslouchejte.
Uma voz saiu da nuvem, dizendo: “Este é meu Filho amado”. Escutem-no”!
36 A když se ten hlas stal, nalezen jest Ježíš sám. A oni mlčeli, a nepravili žádnému v těch dnech ničehož z těch věcí, kteréž jsou viděli.
Quando a voz veio, Jesus foi encontrado sozinho. Eles ficaram em silêncio e não disseram a ninguém naqueles dias nada do que tinham visto.
37 Stalo se pak druhého dne, když sstupovali s hory, potkal jej zástup mnohý.
No dia seguinte, quando desceram da montanha, uma grande multidão o encontrou.
38 A aj, muž z zástupu zvolal, řka: Mistře, prosím tebe, vzhlédni na syna mého, nebť jediného toho mám.
Eis que um homem da multidão gritou, dizendo: “Mestre, peço-lhe que olhe para meu filho, pois ele é meu único filho nascido.
39 A aj, duch jej napadá, a on ihned křičí, a sliní se, a ďábel lomcuje jím slinícím se, a nesnadně odchází od něho, sápaje jím.
Eis que um espírito o leva, ele grita de repente, e o convulsiona de modo que ele espuma; e dificilmente se afasta dele, ferindo-o severamente.
40 I prosil jsem učedlníků tvých, aby jej vyvrhli, ale nemohli.
Eu implorei a seus discípulos que o expulsassem, e eles não puderam”.
41 I odpověděv Ježíš, řekl: Ó pokolení nevěrné a převrácené, dokudž budu u vás a dokud vás snášeti budu? Přiveď sem syna svého.
Jesus respondeu: “geração infiel e perversa, por quanto tempo estarei convosco e serei paciente convosco? Traga seu filho aqui”.
42 A v tom, když on přicházel, porazil jej ďábel a lomcoval jím. I přimluvil duchu nečistému Ježíš, a uzdravil mládence, a navrátil jej otci jeho.
Enquanto ele ainda estava chegando, o demônio o jogou no chão e o convulsionou violentamente. Mas Jesus repreendeu o espírito impuro, curou o menino e o devolveu a seu pai.
43 I divili se náramně všickni velikomocnosti Božské. A když se všickni divili všem věcem, kteréž činil Ježíš, řekl učedlníkům svým:
Todos ficaram espantados com a majestade de Deus. Mas enquanto todos se maravilhavam com tudo o que Jesus fez, ele disse a seus discípulos:
44 Složte vy v uších vašich řeči tyto, neboť Syn člověka bude vydán v ruce lidské.
“Deixai que estas palavras vos cheguem aos ouvidos, pois o Filho do Homem será entregue nas mãos dos homens”.
45 Ale oni nesrozuměli slovu tomu, a bylo před nimi skryto, aby nevyrozuměli jemu. A báli se ho otázati o tom slovu.
Mas eles não entenderam este ditado. Estava escondido deles, que não deveriam percebê-lo, e eles tinham medo de perguntar a ele sobre este ditado.
46 I vznikla mezi nimi hádka o to, kdo by z nich byl větší.
Entre eles, surgiu uma discussão sobre qual deles era o maior.
47 Ježíš pak viděv přemyšlování srdce jejich, vzav dítě, postavil je podle sebe,
Jesus, percebendo o raciocínio de seus corações, pegou uma criancinha e o colocou ao seu lado,
48 A řekl jim: Kdožkoli přijal by dítě toto ve jménu mém, mneť přijímá; a kdož by koli mne přijal, přijímá toho, kterýž mne poslal. Nebo kdožť jest nejmenší mezi všemi vámi, tenť bude veliký.
e lhes disse: “Quem quer que receba esta criancinha em meu nome, me recebe”. Quem me recebe, recebe aquele que me enviou”. Para quem for o menor entre todos vós, este será grande”.
49 I odpověděv Jan, řekl: Mistře, viděli jsme jednoho, an ve jménu tvém ďábly vymítá; i bránili jsme mu, protože nechodí s námi.
John respondeu: “Mestre, vimos alguém expulsar demônios em seu nome e o proibimos, porque ele não nos segue”.
50 I dí jemu Ježíš: Nebraňtež. Nebo kdoť není proti nám, s námiť jest.
Jesus lhe disse: “Não o proíbam, pois quem não é contra nós é a nosso favor”.
51 I stalo se, když se doplnili dnové vzetí jeho vzhůru, a on se byl již na tom ustavil, aby šel do Jeruzaléma,
Aconteceu que, quando os dias estavam próximos que ele deveria ser levado para cima, ele intentou ir a Jerusalém
52 Že poslal posly před sebou. A oni jdouce, vešli do městečka Samaritánského, aby jemu zjednali hospodu.
e enviou mensageiros antes de seu rosto. Eles foram e entraram numa aldeia dos samaritanos, a fim de se prepararem para ele.
53 I nepřijali ho, protože obličej jeho byl obrácen k jití do Jeruzaléma.
Eles não o receberam, porque ele estava viajando com seu rosto voltado para Jerusalém.
54 A viděvše to učedlníci jeho, Jakub a Jan, řekli: Pane, chceš-li, ať díme, aby oheň sstoupil s nebe a spálil je, jako i Eliáš učinil?
Quando seus discípulos, Tiago e João, viram isto, disseram: “Senhor, queres que mandemos fogo para descer do céu e destruí-los, assim como Elias fez”?
55 A obrátiv se Ježíš, potrestal jich, řka: Nevíte, čího jste vy duchu.
Mas ele se voltou e os repreendeu: “Você não sabe que tipo de espírito você é”.
56 Syn zajisté člověka nepřišel zatracovati duší lidských, ale aby je spasil. I odešli do jiného městečka.
Pois o Filho do Homem não veio para destruir a vida dos homens, mas para salvá-los”. Eles foram para outra aldeia.
57 Stalo se pak, když šli cestou, řekl jemu jeden: Pane, půjdu za tebou, kam se koli obrátíš.
Enquanto iam a caminho, um certo homem lhe disse: “Quero seguir-te para onde quer que vás, Senhor”.
58 I řekl jemu Ježíš: Lišky doupata mají a ptáci nebeští hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu sklonil.
Jesus disse a ele: “As raposas têm buracos e as aves do céu têm ninhos, mas o Filho do Homem não tem onde colocar sua cabeça”.
59 I řekl k jinému: Pojď za mnou. A on řekl: Pane, dopusť mi prve jíti a pochovati otce mého.
Ele disse a outro: “Sigam-me!” Mas ele disse: “Senhor, permita-me primeiro ir enterrar meu pai”.
60 I dí jemu Ježíš: Nech, ať mrtví pochovávají mrtvé své, ale ty jda, zvěstuj království Boží.
Mas Jesus disse-lhe: “Deixa os mortos enterrar seus próprios mortos, mas vai e anuncia o Reino de Deus”.
61 I řekl opět jiný: Půjdu za tebou, Pane, ale prve dopusť mi, ať se rozžehnám s těmi, kteříž jsou v domu mém.
Outro também disse: “Quero seguir-te, Senhor, mas primeiro permita-me dizer adeus aos que estão em minha casa”.
62 Řekl jemu Ježíš: Žádný, kdož vztáhna ruku svou k pluhu, ohlídal by se nazpět, není způsobný k království Božímu.
Mas Jesus lhe disse: “Ninguém, tendo posto a mão no arado e olhando para trás, está apto para o Reino de Deus”.
