Jan 8
1 Ježíš pak odšel na horu Olivetskou.
ac Jesus el som nu Fineol Olive.
2 Potom na úsvitě zase přišel do chrámu, a všecken lid sšel se k němu. A on posadiv se, učil je.
Toang na in lotu tok ah el folokla nu ke Tempul. Mwet nukewa fahsreni raunella, ac el muta nu ten ac mutawauk in lotelos.
3 I přivedli k němu zákoníci a farizeové ženu v cizoložstvu popadenou; a postavivše ji v prostředku,
Mwet luti Ma Sap ac mwet Pharisee use mutan se su sruoh mweyen el orek kosro, ac elos sap elan tu ye mutun mwet nukewa.
4 Řekli jemu: Mistře, tato žena jest postižena při skutku, když cizoložila.
Ac elos fahk nu sin Jesus, “Mwet luti, mutan se inge sruoh ke el orek kosro.
5 A v Zákoně Mojžíš přikázal nám takové kamenovati. Ty pak co pravíš?
In Ma Sap lasr uh Moses el sapkin mu kain in mutan se inge enenu in tatngal nu ke misa. A kom, mea kom ac fahk kac?”
6 A to řekli, pokoušejíce ho, aby jej mohli obžalovati. Ježíš pak skloniv se dolů, prstem psal na zemi.
Elos fahk ma inge in srikal Jesus, tuh elos in ku in tukakunulak ke kas lal. A el suwoli ac simis infohk uh ke kufinpaol.
7 A když se nepřestávali otazovati jeho, zdvihl se a řekl jim: Kdo jest z vás bez hříchu, nejprv hoď na ni kamenem.
Ac ke elos sikalani na in kusen siyuk nu sel, el keyak ac fahk nu selos, “Mwet se su soenna oru ma koluk inmasrlowos, elan tanglal meet.”
8 A opět schýliv se, psal na zemi.
Na el sifilpa suwoli ac simis infohk uh.
9 A oni uslyševše to a v svědomích svých obviněni jsouce, jeden po druhém odcházeli, počavše od starších až do posledních. I zůstal tu Ježíš sám, a žena uprostřed stojeci.
Ke elos lohng kas lal inge, elos nukewa fahsrelik kais sie, mutawauk ke mwet ma matu selos. Jesus mukena lula yurin mutan sac, su srakna tu insac.
10 A pozdvih se Ježíš a žádného neviděv, než ženu, řekl jí: Ženo, kde jsou ti, kteříž na tebe žalovali? Žádný-li tě neodsoudil?
El keyak ac fahk nu sel, “Pia mwet ah? Wangin mwet lula in nununkekom?”
11 Kterážto řekla: Žádný, Pane. I řekl jí Ježíš: Aniž já tebe odsuzuji. Jdiž a nehřeš více.
Mutan sac topuk, “Leum, wanginna.” Na Jesus el fahk, “Kwal, nga ac tia pac nununkekom. Kom ku in som, tusruktu nimet sifilpa oru ma koluk.”]
12 Tedy Ježíš opět jim mluvil, řka: Já jsem Světlo světa. Kdož mne následuje, nebudeť choditi v temnostech, ale budeť míti Světlo života.
Jesus el sifilpa kaskas nu sin mwet Pharisee ac fahk, “Nga kalem lun faclu. Kutena mwet su fahsr tukuk fah oasr kalem lun moul yorol, ac el fah tiana fahsr in lohsr.”
13 I řekli jemu farizeové: Ty sám o sobě svědectví vydáváš, svědectví tvé není pravé.
Mwet Pharisee elos fahk nu sel, “Inge kom orek loh keim sifacna. Ma kom fahk an tia akpwayei kutena ma.”
14 Odpověděl Ježíš a řekl jim: Ačkoli já svědectví vydávám sám o sobě, však pravé jest svědectví mé; nebo vím, odkud jsem přišel a kam jdu. Ale vy nevíte, odkud jsem přišel, anebo kam jdu.
Jesus el topuk ac fahk, “Nga finne orek loh keik sifacna, ma nga fahk uh pwaye, mweyen nga etu acn nga tuku we me, ac acn nga ac som nu we. Kowos tia etu acn nga tuku we me ku acn nga ac som nu we.
15 Vy podle těla soudíte, já nesoudím žádného.
Kowos orek nununku fal nu ke nunak lun mwet. Nga tia nununku kutena mwet.
16 A bychť pak i soudil já, soud můj jestiť pravý; nebo nejsem sám, ale jsem já a ten, kterýž mne poslal, Otec.
Tusruktu nga fin oru, nununku luk ac suwosna, mweyen tia nga mukena kac, a Papa su supweyume el wiyu.
17 A v Zákoně vašem psáno jest: Že dvou člověků svědectví pravé jest.
Simla in Ma Sap lowos mu ke mwet loh luo nunak sefanna, ma eltal fahk uh pwaye.
18 Jáť svědectví vydávám sám o sobě, a svědectví vydává o mně ten, kterýž mne poslal, Otec.
Nga orek loh keik sifacna, ac Papa su supweyume El oayapa orek loh keik.”
19 Tedy řekli jemu: Kdež jest ten tvůj Otec? Odpověděl Ježíš: Aniž mne znáte, ani Otce mého. Kdybyste mne znali, i Otce mého znali byste.
Elos siyuk sel, “Pia papa tomom an?” Jesus el topuk, “Kowos tia eteyu, ac kowos tia pac etu Papa tumuk. Kowos funu eteyu kowos lukun etu pac Papa tumuk.”
20 Tato slova mluvil Ježíš u pokladnice, uče v chrámě, a žádný ho nejal, nebo ještě byla nepřišla hodina jeho.
Jesus el fahk ma inge ke el luti in Tempul, apkuran nu ke infukil se ma box in mwe sang uh oan we. A wangin mwet sruokilya, mweyen pacl lal soenna tuku.
21 I řekl jim opět Ježíš: Já jdu, a hledati budete mne, a v hříchu vašem zemřete. Kam já jdu, vy nemůžete přijíti.
Jesus el sifilpa fahk nu selos, “Nga fah som liki kowos, ac kowos fah sukyu, tusruktu kowos ac misa in ma koluk lowos. Kowos koflana som nu yen nga ac som nu we.”
22 I pravili Židé: Zdali se sám zabije, že praví: Kam já jdu, vy nemůžete přijíti?
Ke ma inge mwet fulat lun mwet Jew elos fahk, “El fahk mu kut tia ku in som nu yen el ac som nu we. Ya kalmac pa el ac sifacna unilya?”
23 I řekl jim: Vy z důlu jste, já s hůry jsem. Vy jste z tohoto světa, já nejsem z světa tohoto.
Jesus el topuk, “Kowos ma ten me, a nga tuku lucng me. Kowos ma lun faclu, a nga tia ma lun faclu.
24 Protož jsem řekl vám: Že zemřete v hříších svých. Nebo jestliže nebudete věřiti, že já jsem, zemřete v hříších vašich.
Pa sis nga fahkot mu kowos ac misa in ma koluk lowos. Kowos fin tia lulalfongi lah ‘Nga Nuna Nga Ah Na,’ kowos ac misa in ma koluk lowos.”
25 I řekli jemu: Kdo jsi ty? I řekl jim Ježíš: To, což hned s počátku pravím vám.
Elos siyuk sel, “Su kom an?” Jesus el topuk, “Nuna mwet se na nga tuh fahk nu suwos ke mutawauk ah.
26 Mnohoť mám o vás mluviti a souditi, ale ten, kterýž mne poslal, pravdomluvný jest, a já, což jsem slyšel od něho, to mluvím na světě.
Yohk ma nga enenu in fahk nu suwos; yohk ma fal nga in nununkekowos kac. Tusruktu El su supweyume El pwayena, ac nga fahkak nu sin faclu ma na nga lohng sel mukena.”
27 A oni neporozuměli, že by o Bohu Otci pravil jim.
Elos tiana kalem kac lah Jesus el kaskas nu selos ke Papa.
28 Protož řekl jim Ježíš: Když povýšíte Syna člověka, tehdy poznáte, že já jsem. A sám od sebe nic nečiním, ale jakž mne naučil Otec můj, takť mluvím.
Ouinge el fahk nu selos, “Ke kowos ac srupusrak Wen nutin Mwet, kowos ac fah etu lah ‘Nga Nuna Nga Ah Na,’ ac kowos fah etu lah wangin ma nga oru ke ku luk sifacna, a nga fahk na ma Papa El fahk nu sik in fahk.
29 A ten, kterýž mne poslal, se mnouť jest, a neopustil mne samého Otec; nebo což jest jemu libého, to já činím vždycky.
Ac El su supweyume El wiyu. El tiana filiyuwi nga in mukena, mweyen pacl nukewa nga oru ma El insewowo kac.”
30 Ty věci když mluvil, mnozí uvěřili v něho.
Mwet puspis su lohng ma Jesus el fahk inge elos lulafongel.
31 Tedy řekl Ježíš těm Židům, kteříž uvěřili jemu: Jestliže vy zůstanete v řeči mé, právě učedlníci moji budete.
Ke ma inge Jesus el fahk nu sin mwet Jew su lulalfongel, “Kowos fin akos na luti luk, kowos mwet tumuk lutlut na pwaye.
32 A poznáte pravdu, a pravda vás vysvobodí.
Kowos fah etu ma pwaye, ac ma pwaye fah aksukosokye kowos.”
33 I odpověděli jemu: Símě Abrahamovo jsme, a žádnému jsme nesloužili nikdy. I kterakž ty díš: Že svobodní budete?
Elos topuk, “Kut mwet ke filin tulik natul Abraham, ac soenna oasr pacl kut mwet kohs lun kutena mwet. Efu kom ku fahk mu, ‘Kowos ac fahaksukosokyeyuk?’”
34 Odpověděl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že každý, kdož činí hřích, služebník jest hřícha.
Jesus el fahk nu selos, “Nga fahk na pwaye nu suwos: mwet nukewa su orekma koluk, elos mwet kohs nu ke ma koluk.
Sie mwet kohs el ac tia ma lun sou se nwe tok, a sie wen el ma na nutin sou sacn nwe tok. (aiōn g165)
36 Protož jestližeť vás vysvobodí Syn, právě svobodní budete.
Ac Wen el fin aksukoskyekowosla, na kowos ac fah sukosokla na pwaye.
37 Vím, že jste símě Abrahamovo, ale hledáte mne zabíti; nebo řeč má nemá místa u vás.
Nga etu lah kowos filin tulik natul Abraham. Ne ouinge, a kowos srike in uniyuwi, mweyen kowos tia lungse eis mwe luti luk uh.
38 Já, což jsem viděl u Otce svého, to mluvím; a i vy, co jste viděli u otce vašeho, to činíte.
Nga kaskas ke ma Papa tumuk El akkalemye nu sik, a kowos oru ma papa tomowos fahk nu suwos.”
39 Odpověděli a řekli jemu: Otec náš jest Abraham. Dí jim Ježíš: Kdybyste synové Abrahamovi byli, činili byste skutky Abrahamovy.
Elos topkol ac fahk, “Papa tumasr pa Abraham.” Jesus el topkolos ac fahk, “Kowos fin tulik natul Abraham na pwaye, kowos ac oru oana ma el tuh oru ah.
40 Ale nyní hledáte mne zabíti, člověka toho, kterýž jsem pravdu mluvil vám, kterouž jsem slyšel od Boha. Tohoť jest Abraham nečinil.
Ma nga oru uh pa in fahk nu suwos ma pwaye su nga lohng sin God. Ne ouinge a kowos suk in uniyuwi. Abraham el tiana oru kain ingan!
41 Vy činíte skutky otce svého. I řekli jemu: Myť z smilstva nejsme zplozeni, jednohoť Otce máme, totiž Boha.
Ma na papa tomowos el tuh oru pa kowos oru.” Elos topuk, “Kut tia temti. Papa sefanna tumasr, pa God.”
42 Tedy řekl jim Ježíš: Byť Bůh Otec váš byl, milovali byste mne. Nebo já jsem z Boha pošel, a přišel jsem; aniž jsem sám od sebe přišel, ale on mne poslal.
Jesus el fahk nu selos, “Fin pwaye lah God El Papa tomowos, kowos lukun lungse nga, mweyen nga tuku yurin God me, ac inge nga oasr yuruwos. Nga tia tuku ke ku luk sifacna, a El supweyume.
43 Proč mluvení mého nechápáte? Protože hned slyšeti nemůžete řeči mé.
Efu ku kowos tia kalem ke ma nga fahk uh? Mweyen na kowos tia lungse lohng fahkak luk.
44 Vy z otce ďábla jste, a žádosti otce vašeho chcete činiti. On byl vražedník od počátku, a v pravdě nestál; nebo pravdy v něm není. Když mluví lež, z svého vlastního mluví; nebo lhář jest a otec lži.
Kowos tulik nutin papa tomowos, Devil, ac kowos kena ukwe ma lungse lun papa tomowos an. Oe ke mutawauk ah me, el nuna mwet akmas se ac tia wi layen ma suwohs uh, mweyen wangin ma pwaye in el. Pacl el kikiap uh el oru na fal nu ke elah lal, mweyen el mwet kikiap se, ac el papa tumun kikiap nukewa.
45 Já pak že pravdu pravím, nevěříte mi.
A ma nga fahk uh ma pwaye, pa pwanang kowos tia lulalfongiyu.
46 Kdo z vás bude mne obviňovati z hříchu? A poněvadž pravdu pravím, proč vy mi nevěříte?
Su suwos ku in akpwayei lah oasr mwetik ke ma koluk? Nga fin fahkak ma pwaye uh, efu kowos ku tia lulalfongiyu?
47 Kdo z Boha jest, slova Boží slyší; protož vy neslyšíte, že z Boha nejste.
El su tuku sin God me el porongo kas lun God. A kowos tia ma sin God me, pa pwanang kowos ac tia porongo uh.”
48 Tedy odpověděli Židé a řekli jemu: Zdaliž my dobře nepravíme, že jsi ty Samaritán, a ďábelství máš?
Elos siyuk sin Jesus, “Ya tia pwaye ke kut fahk mu kom mwet Samaria se, ac oasr demon in kom?”
49 Odpověděl Ježíš: Jáť ďábelství nemám, ale ctím Otce svého; než vy jste mne neuctili.
Jesus el topuk, “Wangin demon yuruk. Nga akfulatye Papa tumuk, a kowos akpusiselyeyu.
50 Jáť pak nehledám chvály své; jestiť, kdo hledá a soudí.
Nga tia suk mwet uh in akfulatyeyu. Tusruktu oasr sie su suk in akfulatyeyuk nga, ac nununku lal suwohs ac insese nu sik.
Nga fahk na pwaye nu suwos: kutena mwet su akos luti luk fah tiana misa.” (aiōn g165)
52 Tedy řekli mu Židé: Nyní jsme poznali, že ďábelství máš. Abraham umřel i proroci, a ty pravíš: Bude-li kdo zachovávati řeč mou, smrti neokusí na věky. (aiōn g165)
Elos fahk nu sel, “Inge kut etu suwohs lah oasr demon se yurum! Abraham el misa, ac mwet palu elos misa, a kom fahk mu kutena mwet su akos luti lom fah tiana misa. (aiōn g165)
53 Zdali jsi ty větší otce našeho Abrahama, kterýž umřel? I proroci zemřeli jsou. Kým ty se činíš?
Abraham, papa tumasr, el misa. Ya kom fahk mu kom fulat lukel Abraham? Ac mwet palu elos misa pac. Ku kom nunku mu su kom an?”
54 Odpověděl Ježíš: Chválím-liť já se sám, chvála má nic není. Jestiť kterýž mne chválí, Otec můj, o němž vy pravíte, že Bůh váš jest.
Jesus el topuk, “Nga fin sifacna akfulatyeyu, na akfulat sacn ac wanginna sripa. Papa tumuk pa akfulatyeyu — El na su kowos fahk mu El God lowos.
55 A nepoznali jste ho, ale já jej znám. A kdybych řekl, že ho neznám, byl bych podobný vám, lhář. Ale známť jej, a řeč jeho zachovávám.
Kowos tiana etal, tusruktu nga etal. Nga fin fahk mu nga tia etal, nga ac mwet kikiap se oana kowos. A nga etal, ac nga akos kas lal.
56 Abraham, otec váš, veselil se, aby viděl den můj, i viděl, a radoval se.
Abraham, papa tomowos, el tuh insewowo lah el ac ku in liye pacl in tuku luk. El tuh liye ac el enganak kac.”
57 Tedy řekli jemu Židé: Padesáti let ještě nemáš, a Abrahama jsi viděl?
Elos fahk nu sel, “Kom soenna sun yac lumngaul — ac fuka tuh kom liyal Abraham?”
58 Řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Prve nežli Abraham byl, já jsem.
Jesus el topkolos, “Nga fahk na pwaye nu suwos: meet liki Abraham el tuh isusla ah, ‘Nga Nuna Nga Ah Na.’”
59 I zchápali Židé kamení, aby házeli na něj. Ježíš pak skryl se, a prošed skrze ně, vyšel z chrámu, a tak jich znikl.
Na elos tou eot in tanglal, tusruku Jesus el imla ac som liki Tempul.
