Jan 2
1 Třetího dne stala se svadba v Káni Galilejské, a byla matka Ježíšova tam.
anantaraM trutIyadivase gAlIl pradeshiye kAnnAnAmni nagare vivAha AsIt tatra cha yIshormAtA tiShThat|
2 A pozván jest také Ježíš i učedlníci jeho na svadbu.
tasmai vivAhAya yIshustasya shiShyAshcha nimantritA Asan|
3 Když se pak nedostalo vína, řekla matka Ježíšova k němu: Vína nemají.
tadanantaraM drAkShArasasya nyUnatvAd yIshormAtA tamavadat eteShAM drAkShAraso nAsti|
4 Dí jí Ježíš: Co mně a tobě ženo? Ještě nepřišla hodina má.
tadA sa tAmavochat he nAri mayA saha tava kiM kAryyaM? mama samaya idAnIM nopatiShThati|
5 Dí matka jeho k služebníkům: Což by koli vám řekl, učiňte.
tatastasya mAtA dAsAnavochad ayaM yad vadati tadeva kuruta|
6 I bylo tu kamenných stoudví šest postaveno, podle obyčeje očišťování Židovského, beroucí v sebe jedna každá dvě nebo tři míry.
tasmin sthAne yihUdIyAnAM shuchitvakaraNavyavahArAnusAreNADhakaikajaladharANi pAShANamayAni ShaDvR^ihatpAtrANiAsan|
7 Řekl jim Ježíš: Naplňte ty stoudve vodou. I naplnili je až do vrchu.
tadA yIshustAn sarvvakalashAn jalaiH pUrayituM tAnAj nApayat, tataste sarvvAn kumbhAnAkarNaM jalaiH paryyapUrayan|
8 I dí jim: Nalévejtež již, a neste vrchnímu správci svadby. I nesli.
atha tebhyaH ki nchiduttAryya bhojyAdhipAteHsamIpaM netuM sa tAnAdishat, te tadanayan|
9 A jakž okusil vrchní správce svadby vody vínem učiněné, (nevěděl pak, odkud by bylo, ale služebníci věděli, kteříž vážili vodu, ) povolal ženicha ten vrchní správce,
apara ncha tajjalaM kathaM drAkShAraso. abhavat tajjalavAhakAdAsA j nAtuM shaktAH kintu tadbhojyAdhipo j nAtuM nAshaknot tadavalihya varaM saMmbodyAvadata,
10 A řekl mu: Každý člověk nejprve dobré víno dává, a když by se hojně napili, tehdy to, kteréž horší jest. Ale ty zachoval jsi víno dobré až dosavad.
lokAH prathamaM uttamadrAkShArasaM dadati taShu yatheShTaM pitavatsu tasmA ki nchidanuttama ncha dadati kintu tvamidAnIM yAvat uttamadrAkShArasaM sthApayasi|
11 To učinil Ježíš počátek divů v Káni Galilejské, a zjevil slávu svou. I uvěřili v něho učedlníci jeho.
itthaM yIshurgAlIlapradeshe AshcharyyakArmma prArambha nijamahimAnaM prAkAshayat tataH shiShyAstasmin vyashvasan|
12 Potom sstoupil do Kafarnaum, on i matka jeho, i bratří jeho, i učedlníci jeho, a pobyli tam nemnoho dní;
tataH param sa nijamAtrubhrAtrusshiShyaiH sArddhM kapharnAhUmam Agamat kintu tatra bahUdinAni AtiShThat|
13 Nebo blízko byla velikanoc Židovská. I vstoupil Ježíš do Jeruzaléma.
tadanantaraM yihUdiyAnAM nistArotsave nikaTamAgate yIshu ryirUshAlam nagaram AgachChat|
14 A nalezl v chrámě, ano prodávají voly a ovce i holubice, a penězoměnce sedící.
tato mandirasya madhye gomeShapArAvatavikrayiNo vANijakShchopaviShTAn vilokya
15 A udělav bič z provázků, všecky vyhnal z chrámu, i ovce i voly, a penězoměncům rozsypal peníze, a stoly zpřevracel.
rajjubhiH kashAM nirmmAya sarvvagomeShAdibhiH sArddhaM tAn mandirAd dUrIkR^itavAn|
16 A těm, kteříž holuby prodávali, řekl: Odnestež tyto věci odsud, a nečiňte domu Otce mého domem kupeckým.
vaNijAM mudrAdi vikIryya AsanAni nyUbjIkR^itya pArAvatavikrayibhyo. akathayad asmAt sthAnAt sarvANyetAni nayata, mama pitugR^ihaM vANijyagR^ihaM mA kArShTa|
17 I rozpomenuli se učedlníci jeho, že psáno jest: Horlivost domu tvého snědla mne.
tasmAt tanmandirArtha udyogo yastu sa grasatIva mAm| imAM shAstrIyalipiM shiShyAHsamasmaran|
18 Tedy odpověděli Židé a řekli jemu: Jaké znamení toho nám ukážeš, že tyto věci činíš?
tataH param yihUdIyalokA yIShimavadan tavamidR^ishakarmmakaraNAt kiM chihnamasmAn darshayasi?
19 Odpověděl Ježíš a řekl jim: Zrušte chrám tento, a ve třech dnech zase vzdělám jej.
tato yIshustAnavochad yuShmAbhire tasmin mandire nAshite dinatrayamadhye. ahaM tad utthApayiShyAmi|
20 I řekli Židé: Ètyřidceti a šest let dělán jest chrám tento, a ty ve třech dnech vzděláš jej?
tadA yihUdiyA vyAhArShuH, etasya mandirasa nirmmANena ShaTchatvAriMshad vatsarA gatAH, tvaM kiM dinatrayamadhye tad utthApayiShyasi?
21 Ale on pravil o chrámu těla svého.
kintu sa nijadeharUpamandire kathAmimAM kathitavAn|
22 A protož když z mrtvých vstal, rozpomenuli se učedlníci jeho, že jim to byl pověděl. I uvěřili Písmu a slovu, kteréž pověděl Ježíš.
sa yadetAdR^ishaM gaditavAn tachChiShyAH shmashAnAt tadIyotthAne sati smR^itvA dharmmagranthe yIshunoktakathAyAM cha vyashvasiShuH|
23 A když byl v Jeruzalémě na velikunoc v den sváteční, mnozí uvěřili ve jméno jeho, vidouce divy jeho, kteréž činil.
anantaraM nistArotsavasya bhojyasamaye yirUshAlam nagare tatkrutAshcharyyakarmmANi vilokya bahubhistasya nAmani vishvasitaM|
24 Ale Ježíš nesvěřil sebe samého jim, protože on znal všecky.
kintu sa teShAM kareShu svaM na samarpayat, yataH sa sarvvAnavait|
25 Aniž potřeboval, aby jemu kdo svědectví vydával o člověku; neb on věděl, co by bylo v člověku.
sa mAnaveShu kasyachit pramANaM nApekShata yato manujAnAM madhye yadyadasti tattat sojAnAt|
