Jan 13
1 Před svátkem pak velikonočním, věda Ježíš, že přišla hodina jeho, aby šel z tohoto světa k Otci, milovav své, kteříž byli na světě, až do konce je miloval.
Now before the feast of the passover, Jesus, knowing that his hour had come that he should depart out of this world to the Father, having loved his own who were in the world, loved them unto the end.
2 A když večeřeli, (a ďábel již byl vnukl v srdce Jidáše Šimona Iškariotského, aby jej zradil, )
And supper being served, —the Devil having already put it into the heart of Judas Iscariot, the son of Simon, to betray him, —
3 Věda Ježíš, že jemu Otec všecko v ruce dal a že od Boha vyšel a k Bohu jde,
he, knowing that the Father had given all things into his hands, and that he came forth from God, and was going to God,
4 Vstal od večeře, a složil roucho své, a vzav rouchu, přepásal se.
riseth from the supper, and layeth aside his garments, and took a towel, and girded himself.
5 Potom nalil vody do medenice, i počal umývati nohy učedlníků a vytírati rouchou, kterouž byl přepásán.
Then he poureth water into the basin, and began to wash the disciples' feet, and to wipe them with the towel wherewith he was girded.
6 Tedy přišel k Šimonovi Petrovi. A on řekl jemu: Pane, ty mi chceš nohy mýti?
So he cometh to Simon Peter; who saith to him, Lord, dost thou wash my feet?
7 Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Co já činím, ty nevíš nyní, ale potom zvíš.
Jesus answered and said to him, What I do thou knowest not now, but thou wilt know hereafter.
8 Dí jemu Petr: Nebudeš ty mýti noh mých na věky. Odpověděl jemu Ježíš: Neumyji-liť tebe, nebudeš míti dílu se mnou. (aiōn g165)
Peter saith to him, Thou shalt never wash my feet. Jesus answered him, If I wash thee not, thou hast no part with me. (aiōn g165)
9 Dí jemu Šimon Petr: Pane, netoliko nohy mé, ale i ruce i hlavu.
Simon Peter saith to him, Lord, not my feet only, but also my hands and my head.
10 Řekl jemu Ježíš: Kdož jest umyt, nepotřebuje, než aby nohy umyl; nebo čist jest všecken. I vy čistí jste, ale ne všickni.
Jesus saith to him, He that hath bathed needeth not to wash himself, but is wholly clean; and ye are clean, but not all.
11 Nebo věděl o zrádci svém; protož řekl: Ne všickni čistí jste.
For he knew who was about to betray him; for this reason he said, Ye are not all clean.
12 Když pak umyl nohy jejich a vzal na sebe roucho své, posadiv se za stůl zase, řekl jim: Víte-liž, co jsem učinil vám?
So after he had washed their feet, and had taken his garments, and placed himself again at the table, he said to them, Know ye what I have done to you?
13 Vy nazýváte mne Mistrem a Pánem, a dobře pravíte, jsemť zajisté.
Ye call me the Teacher, and the Lord; and ye say well; for so I am.
14 Poněvadž tedy já umyl jsem nohy vaše, Pán a Mistr, i vy máte jeden druhému nohy umývati.
If I then, the Lord and the Teacher, have washed your feet, ye also ought to wash one another's feet.
15 Příklad zajisté dal jsem vám, abyste, jakož jsem já učinil vám, i vy též činili.
For I have given you an example, that ye also should do as I have done to you.
16 Amen, amen pravím vám: Není služebník větší pána svého, ani posel větší nežli ten, kdož jej poslal.
Truly, truly do I say to you, A servant is not greater than his lord, nor one who is sent greater than he that sent him.
17 Znáte-li tyto věci, blahoslavení jste, budete-li je činiti.
If ye know these things, happy are ye if ye do them.
18 Ne o všechť vás pravím. Já vím, které jsem vyvolil, ale musí to býti, aby se naplnilo písmo: Ten, jenž jí chléb se mnou, pozdvihl proti mně paty své.
I speak not of you all; I know whom I chose; but that the Scripture may be fulfilled, “He that eateth bread with me, hath lifted up his heel against me.”
19 Nyní pravím vám, prve než by se to stalo, abyste, když se stane, uvěřili, že já jsem.
I tell you now before it hath come to pass, that when it hath come to pass ye may believe that I am He.
20 Amen, amen pravím vám: Kdo přijímá toho, kohož bych já poslal, mneť přijímá; a kdož mne přijímá, přijímá toho, kterýž mne poslal.
Truly, truly do I say to you, He that receiveth whomever I send, receiveth me; and he that receiveth me, receiveth him who sent me.
21 A to pověděv Ježíš, zkormoutil se v duchu, a osvědčil, řka: Amen, amen pravím vám, že jeden z vás mne zradí.
Having said this, Jesus was troubled in spirit, and testified, and said, Truly, truly do I say to you, that one of you will betray me.
22 Tedy učedlníci vzhlédali na sebe vespolek, pochybujíce, o kom by to pravil.
The disciples therefore looked at one another, doubting of whom he spoke.
23 Byl pak jeden z učedlníků Ježíšových, kterýž zpolehl na klíně jeho, jehož miloval Ježíš.
There was reclining on Jesus' bosom one of his disciples, whom Jesus loved.
24 Protož tomu návěští dal Šimon Petr, aby se zeptal, kdo by to byl, o němž praví?
To him therefore Simon Peter maketh a sign, and saith to him, Tell who it is of whom he is speaking.
25 A on odpočívaje na prsech Ježíšových, řekl jemu: Pane, kdo jest?
He, therefore, leaning back on the breast of Jesus, saith to him, Lord, who is it?
26 Odpověděl Ježíš: Ten jest, komuž já omočené skyvy chleba podám. A omočiv skyvu chleba, podal Jidášovi, synu Šimona Iškariotského.
Jesus answereth, It is he for whom I shall dip the morsel and give it to him. Having therefore dipped the morsel, he taketh and giveth it to Judas, the son of Simon Iscariot.
27 A hned po vzetí toho chleba vstoupil do něho satan. I řekl jemu Ježíš: Co činíš, čiň spěšně.
And after the morsel, Satan entered into him. Jesus therefore saith to him, What thou doest, do quickly.
28 Tomu pak žádný z přísedících nerozuměl, k čemu by jemu to řekl.
Now no one at the table knew for what intent he said this to him.
29 Nebo někteří se domnívali, poněvadž Jidáš měšec měl, že by jemu řekl Ježíš: Nakup těch věcí, kterýchž jest nám potřebí k svátku, anebo aby něco chudým dal.
For some thought, because Judas kept the purse, that Jesus said to him, Buy what we need for the feast; or that he should give something to the poor.
30 A on vzav skyvu chleba, hned vyšel. A byla již noc.
He then, having received the morsel, went out immediately; and it was night.
31 Když pak on vyšel, dí Ježíš: Nyníť oslaven jest Syn člověka, a Bůh oslaven jest v něm.
When therefore he had gone out, Jesus saith, Now is the Son of man glorified, and God is glorified in him.
32 A poněvadž Bůh oslaven jest v něm, i Bůh oslaví jej sám v sobě, a to hned oslaví jej.
If God is glorified in him, God will also glorify him in himself, and will immediately glorify him.
33 Synáčkové, ještě maličko s vámi jsem. Hledati mne budete, a jakož jsem řekl Židům: Kam já jdu, vy nemůžete přijíti, tak i vám pravím nyní.
My children, yet a little while I am with you. Ye will seek me; and, as I said to the Jews, Whither I go, ye cannot come, so now I say to you.
34 Přikázání nové dávám vám, abyste se milovali vespolek; jakož já miloval jsem vás, tak abyste i vy milovali jeden druhého.
A new commandment I give you, that ye love one another; as I have loved you, that ye also love one another.
35 Po tomť poznají všickni, že jste moji učedlníci, budete-li míti lásku jedni k druhým.
By this will all men know that ye are my disciples, if ye have love one for another.
36 Dí jemu Šimon Petr: Pane, kam jdeš? Odpověděl mu Ježíš: Kam já jdu, nemůžeš ty nyní jíti za mnou, ale půjdeš potom.
Simon Peter saith to him, Lord, whither dost thou go? Jesus answered, Whither I go, thou canst not follow me now; but thou wilt follow me afterward.
37 Dí jemu Petr: Pane, proč bych nemohl nyní jíti za tebou? A já duši svou za tebe položím.
Peter saith to him, Lord, why cannot I follow thee now? I will lay down my life for thee.
38 Odpověděl jemu Ježíš: Duši svou za mne položíš? Amen pravím tobě: Nezazpíváť kohout, až mne třikrát zapříš.
Jesus answereth, Wilt thou lay down thy life for me? Truly, truly do I say to thee, A cock will not crow, till thou hast thrice denied me.
