Jan 12
1 Tedy Ježíš šestý den před velikonocí přišel do Betany, kdežto byl Lazar, ten kterýž byl umřel, jehož vzkřísil z mrtvých.
Six days before the Passover, Jesus came to Bethany, where Lazarus was, who had died and whom Jesus had raised from the dead.
2 I připravili jemu tu večeři, a Marta posluhovala, Lazar pak byl jeden z stolících s nimi.
They prepared a supper for Jesus there. Martha was serving, and Lazarus was one of the people reclining at the table with him.
3 Maria pak vzavši libru masti drahé z nardu výborného, pomazala noh Ježíšových, a vytřela vlasy svými nohy jeho. I naplněn jest dům vůní té masti.
Then Mary took a pound of expensive ointment made of pure nard, anointed Jesus' feet, and wiped his feet with her hair. The house was filled with the fragrance of the ointment.
4 Tedy řekl jeden z učedlníků jeho, Jidáš, syn Šimona Iškariotského, kterýž jej měl zraditi:
Then one of his disciples, Judas Iscariot, Simon's son, who was about to betray him, said,
5 Proč tato mast není prodána za tři sta peněz, a není dáno chudým?
“Why was this ointment not sold for three hundred denarii and the money given to the poor?”
6 To pak řekl, ne že by měl péči o chudé, ale že zloděj byl, a měšec měl, a to, což do něho kladeno bylo, nosil.
(He said this not because he cared about the poor, but because he was a thief; he was the keeper of the moneybag and would pilfer what was put into it.)
7 Tedy řekl Ježíš: Nech jí, ke dni pohřebu mého zachovala to.
So Jesus said, “Leave her alone; she has kept this ointment for the day of my burial.
8 Chudé zajisté vždycky máte s sebou, ale mne ne vždycky míti budete.
For you always have the poor with you, but you will not always have me.”
9 Zvěděl pak zástup veliký z Židů o něm, že by tu byl. I přišli tam, ne pro Ježíše toliko, ale také, aby Lazara viděli, kteréhož byl vzkřísil z mrtvých.
Meanwhile a large crowd of the Jews found out that Jesus was there, so they came not only because of Jesus but also to see Lazarus, whom he had raised from the dead.
10 Radili se pak přední kněží, aby i Lazara zamordovali.
So the chief priests plotted to kill Lazarus also,
11 Nebo mnozí z Židů odcházeli pro něho, a uvěřili v Ježíše.
because on account of him many of the Jews were going over to Jesus and believing in him.
12 Potom nazejtří mnohý zástup, kterýž byl přišel k svátku velikonočnímu, když uslyšeli, že Ježíš jde do Jeruzaléma,
On the next day, when a large crowd that had come to the feast heard that Jesus was coming to Jerusalem,
13 Nabrali ratolestí palmových, a vyšli proti němu, a volali: Spas nás! Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně, Král Izraelský.
they took palm branches and went out to meet him. They were crying out, “Hosanna! Blessed is he who comes in the name of the Lord, the King of Israel!”
14 I dostav Ježíš oslátka, vsedl na ně, jakož psáno jest:
Finding a young donkey, Jesus sat on it, just as it is written,
15 Neboj se, dcero Sionská, aj, Král tvůj béře se, na oslátku sedě.
“Do not be afraid, daughter of Zion. Behold, yoʋr king is coming, sitting on a donkey's colt.”
16 Tomu pak nesrozuměli učedlníci jeho zprvu, ale když oslaven byl Ježíš, tedy se rozpomenuli, že jest to psáno bylo o něm a že jemu to učinili.
(His disciples did not understand these things at first, but when Jesus was glorified, they remembered that these things were written about him, and that these things had been done to him.)
17 Vydával pak o něm svědectví zástup, kterýž byl s ním, že Lazara povolal z hrobu a vzkřísil jej z mrtvých.
Now the crowd that had been with him when he called Lazarus out of the tomb and raised him from the dead was testifying about it.
18 Protož i v cestu vyšel jemu zástup, když slyšeli, že by ten div učinil.
That is why a crowd went out to meet him, because they heard he had done this sign.
19 Tedy farizeové pravili mezi sebou: Vidíte, že nic neprospíváte? Aj, všecken svět postoupil po něm.
So the Pharisees said to one another, “You see that you are achieving nothing. Behold, the world has gone after him.”
20 Byli pak někteří Řekové z těch, kteříž přicházívali, aby se modlili v svátek.
Now there were some Greeks among those who went up to worship at the feast.
21 Ti také přistoupili k Filipovi, kterýž byl od Betsaidy Galilejské, a prosili ho, řkouce: Pane, chtěli bychom Ježíše viděti.
They came to Philip, who was from Bethsaida of Galilee, and requested of him, “Sir, we would like to see Jesus.”
22 Přišel Filip a pověděl Ondřejovi, Ondřej pak a Filip pověděli Ježíšovi.
Philip went and told Andrew, and in turn Andrew and Philip told Jesus.
23 A Ježíš odpověděl jim, řka: Přišlať jest hodina, aby oslaven byl Syn člověka.
Jesus replied to them, “The hour has come for the Son of Man to be glorified.
24 Amen, amen pravím vám: Zrno pšeničné padna v zemi, neumře-li, onoť samo zůstane, a pakliť umře, mnohý užitek přinese.
Truly, truly, I say to you, unless a grain of wheat falls to the ground and dies, it remains alone; but if it dies, it bears much fruit.
25 Kdož miluje duši svou, ztratíť ji; a kdož nenávidí duše své na tomto světě, k životu věčnému ostříhá jí. (aiōnios g166)
Whoever loves his life will lose it, but whoever hates his life in this world will keep it for eternal life. (aiōnios g166)
26 Slouží-li mi kdo, následujž mne; a kdež jsem já, tuť i můj služebník bude. A bude-li mi kdo sloužiti, poctíť ho Otec můj.
If anyone wants to serve me, he must follow me; and where I am, there will my servant be also. If anyone serves me, the Father will honor him.”
27 Nyní duše má zkormoucena jest, a což dím? Otče, vysvoboď mne z této hodiny. Ale proto jsem přišel k hodině této.
“My soul is now troubled. And what shall I say? ‘Father, save me from this hour’? No, it is for this reason that I have come to this hour.
28 Otče, oslaviž jméno své. Tedy přišel hlas s nebe řkoucí: I oslavil jsem, i ještě oslavím.
Father, glorify yoʋr name.” Then a voice came from heaven: “I have glorified it, and will glorify it again.”
29 Ten pak zástup, kterýž tu stál a to slyšel, pravil: Zahřmělo. Jiní pravili: Anděl k němu mluvil.
When the crowd standing there heard the voice, they said it was thunder. Others said, “An angel has spoken to him.”
30 Odpověděl Ježíš a řekl: Ne pro mneť hlas tento se stal, ale pro vás.
Jesus responded, “This voice has come not for my sake, but for your sake.
31 Nyníť jest soud světa tohoto, nyní kníže světa tohoto vyvrženo bude ven.
Now is the judgment of this world. Now the ruler of this world will be cast out.
32 A já budu-liť povýšen od země, všecky potáhnu k sobě.
And when I am lifted up from the earth, I will draw all people to myself.”
33 (To pak pověděl, znamenaje, kterou by smrtí měl umříti.)
(He said this to indicate the kind of death he was going to die.)
34 Odpověděl jemu zástup: My jsme slyšeli z Zákona, že Kristus zůstává na věky, a kterakž ty pravíš, že musí býti povýšen Syn člověka? Kdo jest to Syn člověka? (aiōn g165)
The crowd responded to him, “We have heard from the law that the Christ remains forever, so how can yoʋ say, ‘The Son of Man must be lifted up’? Who is this ‘Son of Man’?” (aiōn g165)
35 Tedy řekl jim Ježíš: Ještě na malý čas Světlo s vámi jest. Choďte, dokud Světlo máte, ať vás tma nezachvátí; nebo kdo chodí ve tmách, neví, kam jde.
Jesus said to them, “The light is with you for a little while longer. Walk while you have the light, so that the darkness may not overtake you. He who walks in the darkness does not know where he is going.
36 Dokud Světlo máte, věřte v Světlo, abyste synové Světla byli. Toto pověděl Ježíš, a odšed, skryl se před nimi.
While you have the light, believe in the light, so that you may become sons of light.” After saying these things, Jesus went away and was hidden from them.
37 A ačkoli tak mnohá znamení činil před nimi, však jsou neuvěřili v něho,
Although he had done so many signs in their presence, they did not believe in him.
38 Aby se naplnila řeč Izaiáše proroka, kterouž pověděl: Pane, kdo uvěřil kázaní našemu a rámě Páně komu jest zjeveno?
This was to fulfill what had been spoken by the prophet Isaiah: “Lord, who has believed our report? And to whom has the arm of the Lord been revealed?”
39 Ale protoť jsou nemohli věřiti, neb opět Izaiáš řekl:
For this reason they could not believe, for again Isaiah said,
40 Oslepil oči jejich a zatvrdil srdce jejich, aby očima neviděli a srdcem nerozuměli a neobrátili se, abych jich neuzdravil.
“He has blinded their eyes and hardened their hearts, lest they should see with their eyes and understand with their hearts and turn back, and I would heal them.”
41 To pověděl Izaiáš, když viděl slávu jeho a mluvil o něm.
Isaiah said these things when he saw the Lord's glory and spoke about him.
42 A ačkoli mnozí z knížat uvěřili v něho, však pro farizee nevyznávali ho, aby ze školy nebyli vyobcováni.
Nevertheless, many even among the rulers believed in him, but because of the Pharisees they would not confess it, so that they would not be put out of the synagogue.
43 Nebo milovali slávu lidskou více než slávu Boží.
For they loved the glory that comes from men more than the glory that comes from God.
44 Ježíš pak zvolal a řekl: Kdo věří ve mne, ne ve mneť věří, ale v toho, jenž mne poslal.
Then Jesus cried out and said, “Whoever believes in me, believes not in me but in him who sent me.
45 A kdož vidí mne, vidí toho, kterýž mne poslal.
And whoever sees me sees him who sent me.
46 Já Světlo na svět jsem přišel, aby žádný, kdož věří ve mne, ve tmě nezůstal.
I have come into the world as light, so that no one who believes in me will remain in darkness.
47 A slyšel-liť by kdo slova má, a nevěřil by, jáť ho nesoudím; nebo nepřišel jsem, abych soudil svět, ale abych spasen učinil svět.
If anyone hears my words and does not believe, I do not judge him; for I did not come to judge the world, but to save the world.
48 Kdož mnou pohrdá a nepřijímá slov mých, máť, kdo by jej soudil. Slova, kteráž jsem mluvil, tať jej souditi budou v nejposlednější den.
He who rejects me and does not receive my words has a judge; the word I have spoken will judge him on the last day.
49 Nebo já sám od sebe jsem nemluvil, ale ten, jenž mne poslal, Otec, on mi přikázaní dal, co bych měl praviti a mluviti.
For I have not spoken on my own authority, but the Father who sent me gave me a commandment as to what I should say and what I should speak.
