Jan 12
1 Tedy Ježíš šestý den před velikonocí přišel do Betany, kdežto byl Lazar, ten kterýž byl umřel, jehož vzkřísil z mrtvých.
Jesus therefore, six days before the passover, came to Bethany, where was the dead [man] Lazarus, whom Jesus raised from among [the] dead.
2 I připravili jemu tu večeři, a Marta posluhovala, Lazar pak byl jeden z stolících s nimi.
There therefore they made him a supper, and Martha served, but Lazarus was one of those at table with him.
3 Maria pak vzavši libru masti drahé z nardu výborného, pomazala noh Ježíšových, a vytřela vlasy svými nohy jeho. I naplněn jest dům vůní té masti.
Mary therefore, having taken a pound of ointment of pure nard of great price, anointed the feet of Jesus, and wiped his feet with her hair, and the house was filled with the odour of the ointment.
4 Tedy řekl jeden z učedlníků jeho, Jidáš, syn Šimona Iškariotského, kterýž jej měl zraditi:
One of his disciples therefore, Judas [son] of Simon, Iscariote, who was about to deliver him up, says,
5 Proč tato mast není prodána za tři sta peněz, a není dáno chudým?
Why was this ointment not sold for three hundred denarii and given to the poor?
6 To pak řekl, ne že by měl péči o chudé, ale že zloděj byl, a měšec měl, a to, což do něho kladeno bylo, nosil.
But he said this, not that he cared for the poor, but because he was a thief and had the bag, and carried what was put into [it].
7 Tedy řekl Ježíš: Nech jí, ke dni pohřebu mého zachovala to.
Jesus therefore said, Suffer her to have kept this for the day of my preparation for burial;
8 Chudé zajisté vždycky máte s sebou, ale mne ne vždycky míti budete.
for ye have the poor always with you, but me ye have not always.
9 Zvěděl pak zástup veliký z Židů o něm, že by tu byl. I přišli tam, ne pro Ježíše toliko, ale také, aby Lazara viděli, kteréhož byl vzkřísil z mrtvých.
A great crowd therefore of the Jews knew that he was there; and they came, not because of Jesus only, but also that they might see Lazarus whom he raised from among [the] dead.
10 Radili se pak přední kněží, aby i Lazara zamordovali.
But the chief priests took counsel that they might kill Lazarus also,
11 Nebo mnozí z Židů odcházeli pro něho, a uvěřili v Ježíše.
because many of the Jews went away on his account and believed on Jesus.
12 Potom nazejtří mnohý zástup, kterýž byl přišel k svátku velikonočnímu, když uslyšeli, že Ježíš jde do Jeruzaléma,
On the morrow a great crowd who came to the feast, having heard that Jesus is coming into Jerusalem,
13 Nabrali ratolestí palmových, a vyšli proti němu, a volali: Spas nás! Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně, Král Izraelský.
took branches of palms and went out to meet him, and cried, Hosanna, blessed [is] he that comes in the name of [the] Lord, the King of Israel.
14 I dostav Ježíš oslátka, vsedl na ně, jakož psáno jest:
And Jesus, having found a young ass, sat upon it; as it is written,
15 Neboj se, dcero Sionská, aj, Král tvůj béře se, na oslátku sedě.
Fear not, daughter of Zion: behold, thy King cometh, sitting on an ass's colt.
16 Tomu pak nesrozuměli učedlníci jeho zprvu, ale když oslaven byl Ježíš, tedy se rozpomenuli, že jest to psáno bylo o něm a že jemu to učinili.
[Now] his disciples knew not these things at the first; but when Jesus was glorified, then they remembered that these things were written of him, and that they had done these things to him.
17 Vydával pak o něm svědectví zástup, kterýž byl s ním, že Lazara povolal z hrobu a vzkřísil jej z mrtvých.
The crowd therefore that was with him bore witness because he had called Lazarus out of the tomb, and raised him from among [the] dead.
18 Protož i v cestu vyšel jemu zástup, když slyšeli, že by ten div učinil.
Therefore also the crowd met him because they had heard that he had done this sign.
19 Tedy farizeové pravili mezi sebou: Vidíte, že nic neprospíváte? Aj, všecken svět postoupil po něm.
The Pharisees therefore said to one another, Ye see that ye profit nothing: behold, the world is gone after him.
20 Byli pak někteří Řekové z těch, kteříž přicházívali, aby se modlili v svátek.
And there were certain Greeks among those who came up that they might worship in the feast;
21 Ti také přistoupili k Filipovi, kterýž byl od Betsaidy Galilejské, a prosili ho, řkouce: Pane, chtěli bychom Ježíše viděti.
these therefore came to Philip, who was of Bethsaida of Galilee, and they asked him saying, Sir, we desire to see Jesus.
22 Přišel Filip a pověděl Ondřejovi, Ondřej pak a Filip pověděli Ježíšovi.
Philip comes and tells Andrew, [and again] Andrew comes and Philip, and they tell Jesus.
23 A Ježíš odpověděl jim, řka: Přišlať jest hodina, aby oslaven byl Syn člověka.
But Jesus answered them saying, The hour is come that the Son of man should be glorified.
24 Amen, amen pravím vám: Zrno pšeničné padna v zemi, neumře-li, onoť samo zůstane, a pakliť umře, mnohý užitek přinese.
Verily, verily, I say unto you, Except the grain of wheat falling into the ground die, it abides alone; but if it die, it bears much fruit.
25 Kdož miluje duši svou, ztratíť ji; a kdož nenávidí duše své na tomto světě, k životu věčnému ostříhá jí. (aiōnios g166)
He that loves his life shall lose it, and he that hates his life in this world shall keep it to life eternal. (aiōnios g166)
26 Slouží-li mi kdo, následujž mne; a kdež jsem já, tuť i můj služebník bude. A bude-li mi kdo sloužiti, poctíť ho Otec můj.
If any one serve me, let him follow me; and where I am, there also shall be my servant. [And] if any one serve me, him shall the Father honour.
27 Nyní duše má zkormoucena jest, a což dím? Otče, vysvoboď mne z této hodiny. Ale proto jsem přišel k hodině této.
Now is my soul troubled, and what shall I say? Father, save me from this hour. But on account of this have I come to this hour.
28 Otče, oslaviž jméno své. Tedy přišel hlas s nebe řkoucí: I oslavil jsem, i ještě oslavím.
Father, glorify thy name. There came therefore a voice out of heaven, I both have glorified and will glorify [it] again.
29 Ten pak zástup, kterýž tu stál a to slyšel, pravil: Zahřmělo. Jiní pravili: Anděl k němu mluvil.
The crowd therefore, which stood [there] and heard [it], said that it had thundered. Others said, An angel has spoken to him.
30 Odpověděl Ježíš a řekl: Ne pro mneť hlas tento se stal, ale pro vás.
Jesus answered and said, Not on my account has this voice come, but on yours.
31 Nyníť jest soud světa tohoto, nyní kníže světa tohoto vyvrženo bude ven.
Now is [the] judgment of this world; now shall the prince of this world be cast out:
32 A já budu-liť povýšen od země, všecky potáhnu k sobě.
and I, if I be lifted up out of the earth, will draw all to me.
33 (To pak pověděl, znamenaje, kterou by smrtí měl umříti.)
But this he said signifying by what death he was about to die.
34 Odpověděl jemu zástup: My jsme slyšeli z Zákona, že Kristus zůstává na věky, a kterakž ty pravíš, že musí býti povýšen Syn člověka? Kdo jest to Syn člověka? (aiōn g165)
The crowd answered him, We have heard out of the law that the Christ abides for ever; and how sayest thou that the Son of man must be lifted up? Who is this, the Son of man? (aiōn g165)
35 Tedy řekl jim Ježíš: Ještě na malý čas Světlo s vámi jest. Choďte, dokud Světlo máte, ať vás tma nezachvátí; nebo kdo chodí ve tmách, neví, kam jde.
Jesus therefore said to them, Yet a little while is the light amongst you. Walk while ye have the light, that darkness may not overtake you. And he who walks in the darkness does not know where he goes.
36 Dokud Světlo máte, věřte v Světlo, abyste synové Světla byli. Toto pověděl Ježíš, a odšed, skryl se před nimi.
While ye have the light, believe in the light, that ye may become sons of light. Jesus said these things, and going away hid himself from them.
37 A ačkoli tak mnohá znamení činil před nimi, však jsou neuvěřili v něho,
But though he had done so many signs before them, they believed not on him,
38 Aby se naplnila řeč Izaiáše proroka, kterouž pověděl: Pane, kdo uvěřil kázaní našemu a rámě Páně komu jest zjeveno?
that the word of the prophet Esaias which he said might be fulfilled, Lord, who has believed our report? and to whom has the arm of the Lord been revealed?
39 Ale protoť jsou nemohli věřiti, neb opět Izaiáš řekl:
On this account they could not believe, because Esaias said again,
40 Oslepil oči jejich a zatvrdil srdce jejich, aby očima neviděli a srdcem nerozuměli a neobrátili se, abych jich neuzdravil.
He has blinded their eyes and hardened their heart, that they may not see with their eyes, and understand with their heart and be converted, and I should heal them.
41 To pověděl Izaiáš, když viděl slávu jeho a mluvil o něm.
These things said Esaias because he saw his glory and spoke of him.
42 A ačkoli mnozí z knížat uvěřili v něho, však pro farizee nevyznávali ho, aby ze školy nebyli vyobcováni.
Although indeed from among the rulers also many believed on him, but on account of the Pharisees did not confess [him], that they might not be put out of the synagogue:
43 Nebo milovali slávu lidskou více než slávu Boží.
for they loved glory from men rather than glory from God.
44 Ježíš pak zvolal a řekl: Kdo věří ve mne, ne ve mneť věří, ale v toho, jenž mne poslal.
But Jesus cried and said, He that believes on me, believes not on me, but on him that sent me;
45 A kdož vidí mne, vidí toho, kterýž mne poslal.
and he that beholds me, beholds him that sent me.
46 Já Světlo na svět jsem přišel, aby žádný, kdož věří ve mne, ve tmě nezůstal.
I am come into the world [as] light, that every one that believes on me may not abide in darkness;
47 A slyšel-liť by kdo slova má, a nevěřil by, jáť ho nesoudím; nebo nepřišel jsem, abych soudil svět, ale abych spasen učinil svět.
and if any one hear my words and do not keep [them], I judge him not, for I am not come that I might judge the world, but that I might save the world.
48 Kdož mnou pohrdá a nepřijímá slov mých, máť, kdo by jej soudil. Slova, kteráž jsem mluvil, tať jej souditi budou v nejposlednější den.
He that rejects me and does not receive my words, has him who judges him: the word which I have spoken, that shall judge him in the last day.
49 Nebo já sám od sebe jsem nemluvil, ale ten, jenž mne poslal, Otec, on mi přikázaní dal, co bych měl praviti a mluviti.
For I have not spoken from myself, but the Father who sent me has himself given me commandment what I should say and what I should speak;
