Jan 10
1 Amen, amen pravím vám: Kdož nevchází dveřmi do ovčince ovcí, ale vchází jinudy, ten zloděj jest a lotr.
Yesu akavajovela, “Chakaka nikuvajovela, mundu yoyoha yula mweangayingila muchivaya cha mambelele kwa kupitila pamlyangu uvaha nambu iholota na kuyingila kwa pandu pangi, mwenuyo ndi muhiji na mnyagaji.
2 Ale kdož vchází dveřmi, pastýř jest ovcí.
Nambu mundu yula mweiyingila kupitila mlyangu, mwenuyo ndi mdimaji wa mambelele.
3 Tomuť vrátný otvírá, a ovce hlas jeho slyší, a on svých vlastních ovec ze jména povolává, a vyvodí je.
Mlonda wa mlyangu wa chivaya akumdindulila mlyangu mdimaji. Na mambelele giyuwana lwami lwa mdimaji, namwene akugakemela kwa mahina gavi kila limonga na kugawusa kuvala.
4 A jakž ovce své vlastní ven vypustí, před nimi jde, a ovce jdou za ním; nebo znají hlas jeho.
Akamala kugawusa kuvala, mwene akugalongolela kulongolo, na mambelele gakumlanda, ndava gakulumanya lwami lwaki.
5 Ale cizího nikoli následovati nebudou, ale utekou od něho; nebo neznají hlasů cizích.
Nambu gakumlanda lepi myehe, ndi gakumtila ndava nakulumanya lwami lwaki.”
6 To přísloví pověděl jim Ježíš, ale oni nevěděli, co by to bylo, což jim mluvil.
Yesu avajovili kwa luhumu ulu, nambu vene vamanyili lepi cheaganili kuvajovela.
7 Tedy opět řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že já jsem dveře ovcí.
Hinu Yesu akajova kavili, chakaka nikuvajovela nene ndi mlyangu wa chivaya cha mambelele.
8 Všickni, kolikož jich koli přede mnou přišlo, zloději jsou a lotři, ale neslyšely jich ovce.
Voha vevanilongolili nene, ndi vahiji na vanyagaji, na mambelele nakuvayuwanila.
9 Já jsem dveře. Skrze mne všel-li by kdo, spasen bude, a vejde i vyjde, a pastvu nalezne.
Nene ndi mlyangu. Mweiyingila munjila yangu yati isanguliwa, yati iyingila na kuhuma na kupewa chakulya.
10 Zloděj nepřichází, jediné aby kradl a mordoval a hubil; já jsem přišel, aby život měly, a hojně aby měly.
Mhiji ibwela muni ayivayi, na kukoma na kuhalabisa. Nene nibwelili muni mupatayi wumi wa chakaka weumemili.
11 Já jsem ten pastýř dobrý. Dobrý pastýř duši svou pokládá za ovce.
Nene ndi mdimaji mbwina. Mdimaji mbwina ajitendekili hati kufwa ndava ya mambelele gaki.
12 Ale nájemník a ten, kterýž není pastýř, jehož nejsou ovce vlastní, vida vlka, an jde, i opouští ovce i utíká, a vlk lapá a rozhání ovce.
Mhenga lihengu wa luhuna mdimaji lepi, mambelele gaki lepi. Peiwona libwa la kudahi libwela. Ileka mambelele na kutila, kangi libwa la kudahi likamula na kugapechengana.
13 Nájemník pak utíká; nebo nájemník jest, a nemá péče o ovce.
Mundu mwenuyo itila na iyangalila lepi mambelele, ndava mwene ndi mundu wa luhuna ndu.
14 Já jsem ten dobrý pastýř, a známť ovce své, a znajíť mne mé.
Nene ndi mdimaji mbwina nigamanyili mambelele gangu, na mambelele gegavi gangu ganimanyili.
15 Jakož mne zná Otec, tak i já znám Otce, a duši svou pokládám za ovce.
Ngati Dadi cheanimanyili nene, na nene chenimmanyili Dadi. Niwusa wumi wangu hati kufwa ndava ya mambelele.
16 A mámť i jiné ovce, kteréž nejsou z tohoto ovčince. I tyť musím přivésti, a hlas můj slyšeti budou. A budeť jeden ovčinec a jeden pastýř.
Kangi nivii na mambelele gangi ga chivaya ichi lepi. Yikunigana mewa kugaleta, na gene yati giyuwana lwami lwangu, yati kwivya na msambi umonga na mdimaji mmonga.
17 Protož mne Otec miluje, že já pokládám duši svou, abych ji zase vzal.
“Dadi akunigana ndava nikuuwusa wumi wangu muni niupokelayi kavili.
18 Nižádnýť jí nebéře ode mne, ale já pokládám ji sám od sebe. Mám moc položiti ji, a mám moc zase vzíti ji. To přikázání vzal jsem od Otce svého.
Kawaka mundu mweakuninyaga wumi wangu, nambu nikuuwusa kwa kugana kwangu namwene. Nivii na uhotola wa kuuwusa wumi wangu na mewa nivii na uhotola wa kuutola kavili. Chenichi ndi Dadi cheanilagizi kukita.”
19 Tedy stala se opět různice mezi Židy pro ty řeči.
Ndava ya malovi genago ukahumila mpechenganu kavili pagati ya Vayawudi.
20 A pravili mnozí z nich: Ïábelství má a blázní. Co ho posloucháte?
Vangi vamahele vakajova, “Mwenuyu ana mzuka! Mewa ana lupengu Ndava kyani kumyuwanila?”
21 Jiní pravili: Tato slova nejsou ďábelství majícího. Zdaliž ďábelství může slepých oči otvírati?
Nambu vangi vakajova, “Malovi aga lepi ga mundu ana mzuka. Wu, mzuka uhotola kudindula mihu ga vangalola?”
22 I bylo posvícení v Jeruzalémě, a zima byla.
Ku Yelusalemu kwenuko kwavili na mselebuko wa kukumbuka kuyibagula Nyumba ndava ya Bambu. Lukumbi lwenulo lwavi lwa mbepu.
23 I procházel se Ježíš v chrámě po síňci Šalomounově.
Yesu mwene avi igenda Munyumba ya Chapanga mu libanji la Solomoni.
24 Tedy obstoupili jej Židé, a řekli jemu: Dokudž duši naši držíš? Jestliže jsi ty Kristus, pověz nám zjevně.
Vayawudi vamtindili, kumkota, “Ukutileka na maholo mbaka ndali? Ngati veve ndi Kilisitu Msangula, hinu utijovela hotohoto.”
25 Odpověděl jim Ježíš: Pověděl jsem vám, a nevěříte. Skutkové, kteréž já činím ve jménu Otce svého, tiť svědectví vydávají o mně.
Yesu akavayangula, “Nivajovili, nambu nyenye nakunisadika. Mahengu genihenga nene kwa liina la Dadi wangu gilangisa nene ndi yani.
26 Ale vy nevěříte, nebo nejste z ovcí mých, jakož jsem vám pověděl.
Nambu nyenye mwisadika lepi, ndava nyenye lepi mambelele gangu.
27 Nebo ovce mé hlas můj slyší, a já je znám, a následujíť mne.
Mambelele gangu giyuwana lwami lwangu. Nene nigamanyili na gene gakunilanda.
29 Otec můj, kterýž mi je dal, většíť jest nade všecky, a žádnýť jich nemůže vytrhnouti z ruky Otce mého.
Dadi wangu ndi mkulu kuliku vyoha, na kawaka mundu wa kuhotola kuvanyaga mu mawoko ga Dadi wangu.
30 Já a Otec jedno jsme.
Nene na Dadi, tavamonga.”
31 Tedy zchápali opět kamení Židé, aby jej kamenovali.
Hinu, Vayawudi vakanonga maganga muni vamkomayi Yesu.
32 Odpověděl jim Ježíš: Mnohé dobré skutky ukázal jsem vám od Otce svého. Pro který z těch skutků kamenujete mne?
Yesu akavajovela, “Nivalangisi mahengu gamahele kuhuma kwa Dadi. Wu, lihengu loki lelikuvakita nyenye munikoma kwa maganga?”
33 Odpověděli jemu Židé, řkouce: Pro dobrý skutek tebe nekamenujeme, ale pro rouhání, totiž že ty, člověk jsa, děláš se Bohem.
Vayawudi vakamyangula, “Tikukoma lepi kwa maganga ndava ya mahengu gabwina gehuhengili, nambu ndava ukumliga Chapanga, veve wa mundu ndu nambu ukujikita wa Chapanga.”
34 Odpověděl jim Ježíš: Však psáno jest v Zákoně vašem: Já jsem řekl: Bohové jste.
Yesu akavajovela, “Yiyandikwi mu malagizu ginu, ‘Nene nijovili, nyenye ndi vachapanga?’
35 Poněvadž ty nazval bohy, k nimžto řeč Boží stala se, a nemůžeť zrušeno býti Písmo,
Chapanga avakemili vandu vala vevapewili ujumbi waki ndi vachapanga, na tete timanyili kuvya Mayandiku Gamsopi gijova chakaka magono goha.
36 Kterakž tedy o mně, kteréhož posvětil Otec a poslal na svět, vy pravíte, že se rouhám, že jsem řekl: Syn Boží jsem?
Dadi anihagwili na kunituma pamulima. Ndava kyani nyenye mukunijovela, nikumliga Chapanga. Penijova nene Mwana wa Chapanga?
37 Nečiním-liť skutků Otce svého, nevěřte mi.
Ngati nikugahenga lepi mahengu ga Dadi wangu, mkoto kunisadika.
38 Pakliť činím, tedy byste pak mně nevěřili, aspoň skutkům věřte, abyste poznali a věřili, že Otec ve mně jest, a já v něm.
Ngati nikugahenga, hati ngati mukunisadika lepi, hinu mugasadika mahengu genago. Muhotola kumanya chakaka kuvya Dadi avi mugati yangu, na nene nivii mugati yaki.”
39 Tedy opět hledali ho jíti, ale on vyšel z rukou jejich.
Vakalinga kavili kumkamula Yesu nambu akavalema mu mawoko gavi.
40 I odšel opět za Jordán na to místo, kdež nejprv Jan křtil, a pozůstal tam.
Yesu akahamba kangi kumwambu ya mfuleni Yoludani, pandu peavi Yohani ibatiza, akatama kwenuko.
41 I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo.
Vandu vamahele vambwelili Yesu na kujova Yohani ahengili lepi gachinamtiti gogoha, “Nambu goha geajovili kumvala mundu uyu ndi chakaka neju.”
42 A mnozí tam uvěřili v něho.
Vandu vamahele pandu penapo vakamsadika Yesu.
