< Jób 4 >

1 Jemuž odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
ויען אליפז התימני ויאמר׃
2 Počneme-li mluviti s tebou, neponeseš-liž toho těžce? Ale kdož by se zdržeti mohl, aby neměl mluviti?
הנסה דבר אליך תלאה ועצר במלין מי יוכל׃
3 Aj, učívals mnohé, a rukou opuštěných jsi posiloval.
הנה יסרת רבים וידים רפות תחזק׃
4 Padajícího pozdvihovals řečmi svými, a kolena zemdlená jsi zmocňoval.
כושל יקימון מליך וברכים כרעות תאמץ׃
5 Nyní pak, jakž toto přišlo na tebe, těžce to neseš, a jakž tě dotklo, předěšen jsi.
כי עתה תבוא אליך ותלא תגע עדיך ותבהל׃
6 Nebylo-liž náboženství tvé nadějí tvou, a upřímost cest tvých očekáváním tvým?
הלא יראתך כסלתך תקותך ותם דרכיך׃
7 Rozpomeň se, prosím, kdo jest kdy nevinný zahynul? Aneb kde upřímí vyhlazeni jsou?
זכר נא מי הוא נקי אבד ואיפה ישרים נכחדו׃
8 Jakož jsem já vídal ty, kteříž orali nepravost, a rozsívali převrácenost, že ji i žali.
כאשר ראיתי חרשי און וזרעי עמל יקצרהו׃
9 Od dchnutí Božího hynou, a duchem prchlivosti jeho v nic obracíni bývají.
מנשמת אלוה יאבדו ומרוח אפו יכלו׃
10 Řvání lva a hlas lvice a zubové mladých lvíčat setříni bývají.
שאגת אריה וקול שחל ושני כפירים נתעו׃
11 Hyne lev, že nemá loupeže, a lvíčata mladá rozptýlena bývají.
ליש אבד מבלי טרף ובני לביא יתפרדו׃
12 Nebo i tajně doneslo se mne slovo, a pochopilo ucho mé něco maličko toho.
ואלי דבר יגנב ותקח אזני שמץ מנהו׃
13 V přemyšlováních z vidění nočních, když připadá tvrdý sen na lidi,
בשעפים מחזינות לילה בנפל תרדמה על אנשים׃
14 Strach připadl na mne a lekání, kteréž předěsilo všecky kosti mé.
פחד קראני ורעדה ורב עצמותי הפחיד׃
15 Duch zajisté před tváří mou šel, tak že vlasové vstávali na těle mém.
ורוח על פני יחלף תסמר שערת בשרי׃
16 Zastavil se, ale neznal jsem tváři jeho; tvárnost jen byla před očima mýma. Mezi tím mlče, slyšel jsem hlas:
יעמד ולא אכיר מראהו תמונה לנגד עיני דממה וקול אשמע׃
17 Zdaliž může člověk spravedlivějším býti než Bůh, aneb muž čistším nad toho, kterýž ho učinil?
האנוש מאלוה יצדק אם מעשהו יטהר גבר׃
18 Ano mezi služebníky jeho není dokonalosti, a při andělích svých zanechal nedostatku.
הן בעבדיו לא יאמין ובמלאכיו ישים תהלה׃
19 Èím více při těch, kteříž bydlejí v domích hliněných, jejichž základ jest na prachu, a setříni bývají snáze než mol.
אף שכני בתי חמר אשר בעפר יסודם ידכאום לפני עש׃
20 Od jitra až do večera stíráni bývají, a kdož toho nerozvažují, na věky zahynou.
מבקר לערב יכתו מבלי משים לנצח יאבדו׃
21 Zdaliž nepomíjí sláva jejich s nimi? Umírají, ale ne v moudrosti.
הלא נסע יתרם בם ימותו ולא בחכמה׃

< Jób 4 >