Jób 38

1 Tedy odpověděl Hospodin Jobovi z vichru, a řekl:

A LAILA olelo mai o Iehova ia Ioba mailoko mai o ka puahiohio, i mai la,

2 Kdož jest to, jenž zatemňuje radu řečmi neumělými?

Owai keia e hoopouli ana i ka oleloao, Ma na huaolelo me ka ike ole?

3 Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi.

E kakoo ano i kou puhaka me he kanaka la; No ka mea, e ninau aku au ia oe, a e hoike mai oe ia'u.

4 Kdes byl, když jsem zakládal zemi? Pověz, jestliže máš rozum.

Mahea oe i ko'u hookumu ana i ka honua? E hai mai, ina ua ike oe i ka naauao.

5 Kdo rozměřil ji, víš-li? Aneb kdo vztáhl pravidlo na ni?

Na wai la i kau kona mau ana? ua ike ka oe! A owai hoi i kau aku i ke kaula-ana maluna ona?

6 Na čem podstavkové její upevněni jsou? Aneb kdo založil úhelný kámen její,

Maluna o ke aha i hoonohoia'i kona mau kumu? Na wai la i hoonoho kona pohaku kihi;

7 Když prozpěvovaly spolu hvězdy jitřní, a plésali všickni synové Boží?

I ka wa i mele pu ai na hoku ao, I hooho olioli ae hoi na keiki a pau a ke Akua?

8 Aneb kdo zavřel jako dveřmi moře, když vyšlo z života, a zjevilo se?

Nawai i hoopuni i ke kai me na pani? I kona huaiia mai la e like me ka puka ana ae mailoko mai o ka opu;

9 Když jsem mu položil oblak za oděv, a mrákotu místo plének jeho,

I kuu kau ana i ke ao i kapa nona; A i ka pouli aaki i wahi nona;

10 Když jsem jemu uložil úsudek svůj, přistaviv závory a dvéře,

A ua hoopuni aku au nona i kuu mau palena, A ua hoonoho aku i na kaola a me na pani,

11 I řekl jsem: Až potud vycházeti budeš, a dále nic, tu, pravím, skládati budeš dutí vlnobití svého.

A ua i aku, Maanei oe e hele mai ai, aole aku; Maanei hoi e hoopaleia kou mau nalu kiekie.

12 Zdaž jsi kdy za dnů svých rozkázal jitru? Ukázal-lis záři jitřní místo její,

I kou mau la, ua kauoha anei oe i ke kakahiaka, Ua hoike aku oe i ka wanaao i kona wahi;

13 Aby uchvacovala kraje země, a bezbožní aby z ní vymítáni byli?

I lalau aku ai ia i na welau o ka honua, I hookukeia'i ka poe hewa mai ona aku?

14 Tak aby proměnu přijímala jako vosk pečetní, oni pak aby nedlouho stáli jako roucho,

Hoololi ia ia iho e like me ka wepa no ka hoailona; A ku ae ia mau mea iluna e like me ka lole aahu maikai.

15 A aby bezbožným zbraňováno bylo světla jejich, a rámě vyvýšené zlámáno bylo?

A ua hooleia ko lakou malamalama mai ka poe hewa aku, A o ka lima o ka mea ikaika ua haki.

16 Přišel-lis až k hlubinám mořským? A u vnitřnosti propasti chodil-lis?

Ua komo anei oe i na kumu o ke kai? A ua hele ae i ka imi ana i ka hohonu?

17 Jsou-li tobě zjeveny brány smrti? A brány stínu smrti viděl-lis?

Ua weheia anei ia oe na puka o ka make? A ua ike anei oe i na puka o ka malu make?

18 Shlédl-lis širokosti země? Oznam, jestliže ji znáš všecku.

Ua hoomaopopo anei oe i ka palahalaha o ka honua? E hai mai, ina ua ike oe ia mea a pau.

19 Která jest cesta k obydlí světla, a které místo temností,

Mahea ke ala kahi e noho ai ka malamalama? A o ka pouli mahea kona wahi?

20 Že bys je pojal v meze jeho, poněvadž bys srozumíval stezkám domu jeho?

I kaikai aku oe ia ia ma kona palena, A i ike aku oe i na ala o kona hale.

21 Věděl-lis tehdáž, že jsi měl se naroditi, a počet dnů tvých jak veliký býti má?

Ua ike anei oe ia, no ka mea, ua hanau oe ia manawa? A no ka mea, ua nui loa kou mau la?

22 Přišel-lis až ku pokladům sněhu? A poklady krupobití viděl-lis,

Ua komo anei oe i na hale ahu o ka hau? A ua ike anei oe i ke ahu ana o ka huahekili,

23 Kteréž chovám k času ssoužení, ke dni bitvy a boje?

Ka mea a'u i malama'i no ka manawa popilikia, No ka la hoouka a me ke kaua?

24 Kterými se cestami rozděluje světlo, kteréž rozhání východní vítr po zemi?

Ma ke ala hea i mahele ai ka malamalama? A i huai mai ka makani hikina maluna o ka honua?

25 Kdo rozdělil povodní tok, a cestu blýskání hromovému,

Owai la i mahele i ka auwai no ka huai ana o ka wai, A i ke ala no ka uwila o ka hekili;

26 Tak aby pršel déšť i na tu zemi, kdež není lidí, na poušť, kdež není člověka,

E hooua mai maluna o ka aina kanaka ole; Ma ka waonahele kahi kanaka ole;

27 Aby zapájel místa planá a pustá, a k zrůstu přivodil trávu mladistvou?

E hoopiha i kahi neoneo, a me kahi nahele hooneoneo ia, E hooulu mai i ka mauu e puka mai ana?

28 Má-liž déšť otce? A kdo plodí krůpěje rosy?

He makuakane anei ko ka ua? Owai hoi i hoohanau i na kulu hau?

29 Z čího života vychází mráz? A jíní nebeské kdo plodí?

Noloko mai o ka opu owai i puka mai ai ka waipaa? A o ka haupaa o ka lani, nawai i hoohanau?

30 Až i vody jako v kámen se proměňují, a svrchek propasti zamrzá.

Ua hunaia na wai me he mea la malalo o ka pohaku, A o ka ili o ka hohonu ua hoopaaia.

31 Zdali zavázati můžeš rozkoše Kuřátek, aneb stahování Orionovo rozvázati?

E hiki anei ia oe ke hoopaa i na mea paa o na Huhui, A e kala ae paha i na mea paa o Oriona?

32 Můžeš-li vyvoditi hvězdy polední v čas jistý, aneb Arktura s syny jeho povedeš-li?

E hiki anei ia oe ke hoopuka mai i Masarota i kona manawa? A e alakai paha i ka Bea nui me kana mau keiki?

33 Znáš-li řád nebes? Můžeš-li spravovati panování jejich na zemi?

Ua ike anei oe i na kanawai o ka lani? E hiki anei ia oe ke hoopaa i kona alii ana maluna o ka honua?

34 Můžeš-li pozdvihnouti k oblaku hlasu svého, aby hojnost vod přikryla tebe?

E hiki anei ia oe ke hookiekie i kou leo iluna i ke ao, I uhi mai ai na wai nui ia oe?

35 Ty-liž vypustíš blýskání, aby vycházela? Zdaliž řeknou tobě: Aj teď jsme?

E hiki anei ia oe ke hoouna aku i na uwila, a hele aku lakou, A e olelo mai lakou, Eia makou?

36 Kdo složil u vnitřnostech lidských moudrost? Aneb kdo dal rozumu stižitelnost?

Owai la ka i hoo i ke akamai i ko loko, Owai hoi i haawi i ka naauao no ka naau?

37 Kdo vypravovati bude o nebesích moudře? A láhvice nebeské kdo nastrojuje,

Owai la ka mea hiki ke helu i na ao ma kona akamai? A o na hue o ka lani, owai ka mea i ninini?

38 Aby svlažená země zase stuhnouti mohla, a hrudy se v hromadě držely?

I ka wa i lilo ai ka lepo i mea paa, A pipili na papaa lepo?

39 Honíš-liž ty lvu loupež? A hltavost lvíčat naplňuješ-liž,

E hoohalua anei oe i ka mea ai na ka liona? A hoomaona i ka pololi ana o na liona opio,

40 Když se stulují v peleších svých, ustavičně z skrýší čihajíce?

I ka wa i moemoe ai lakou iloko o ko lakou mau lua, A noho lakou ma kahi huna, no ka hoohalua ana?

41 Kdo připravuje krkavci pokrm jeho, když mladí jeho k Bohu silnému volají, a toulají se sem i tam pro nedostatek pokrmu?

Owai la ka i hoomakaukau na ke koraka i kana ai, I ka wa i uwe ai kana mau keiki i ke Akua, A ua auwana no ka nele i ka ai?