Jób 35

1 Ještě mluvil Elihu, a řekl:

Og Elihu svarede fremdeles og sagde:

2 Domníváš-liž se, že jsi to s soudem řekl: Spravedlnost má převyšuje Boží?

Holder du dette for Ret — du sagde jo: Jeg er retfærdigere end Gud —

3 Nebo jsi řekl: Co mi prospěje, jaký užitek budu míti, bych i nehřešil?

at du siger: Hvad gavner det dig? hvad Gavn har jeg deraf, fremfor om jeg syndede?

4 Já odpovím tobě místně, i tovaryšům tvým s tebou.

Jeg vil give Svar til dig og til dine Venner med dig:

5 Pohleď na nebe a viz, anobrž spatř oblaky, vyšší, než-lis ty.

Sku Himmelen og se og betragt Skyerne; de ere højt over dig.

6 Jestliže bys hřešil, co svedeš proti němu? A byť se i rozmnožily nešlechetnosti tvé, co mu uškodíš?

Dersom du har syndet, hvad kan du gøre imod ham? og ere dine Overtrædelser mange, hvad kan du volde ham?

7 Budeš-li spravedlivý, čeho mu udělíš? Aneb co z ruky tvé vezme?

Dersom du er retfærdig, hvad kan du give ham? eller hvad skal han modtage af din Haand?

8 Každémuť člověku bezbožnost jeho uškodí, a synu člověka spravedlnost jeho prospěje.

Et Menneske, som du er, vedkommer din Ugudelighed, og et Menneskes Barn din Retfærdighed.

9 Z množství nátisk trpících, kteréž k tomu přivodí, aby úpěli a křičeli pro ukrutnost povýšených,

Over de mangfoldige Undertrykkelser raaber man, skriger om Hjælp imod de mægtiges Arm.

10 Žádný neříká: Kde jest Bůh stvořitel můj? Ješto on dává zpěv i v noci.

Men ingen siger: Hvor er Gud, som skabte mig, han, som giver Lovsange om Natten;

11 On vyučuje nás nad hovada zemská, a nad ptactvo nebeské moudřejší nás činí.

som belærer os fremfor Dyrene paa Jorden og gør os visere end Fuglene under Himmelen?

12 Tehdáž volají-li pro pýchu zlých, nebývají vyslyšáni.

Der raabe de, men han svarer ikke, for de ondes Hovmods Skyld.

13 A jistě žeť ošemetnosti nevyslýchá Bůh silný, a Všemohoucí nepatří na ni.

Kun Forfængelighed hører Gud ikke, og den Almægtige agter ikke derpaa.

14 Mnohem méně, jestliže díš: Nepatříš na to. Sám s sebou vejdi v soud před ním, a doufej v něho.

Ogsaa naar du siger, du skuer ham ikke, saa er Dommen alt for hans Ansigt, derfor vent paa ham!

15 Ale nyní poněvadž nic není těch věcí, navštívil jej hněv jeho; nebo nechce znáti hojnosti této veliké.

Men nu, fordi hans Vrede ikke hjemsøger, og han ikke agter stort paa Overmodet:

16 A protož marně Job otvírá ústa svá, hloupě rozmnožuje řeči své.

Saa oplader Job sin Mund med Forfængelighed, han gør Ordene mangfoldige uden Forstand.