Jób 32
1 A když přestali ti tři muži odpovídati Jobovi, proto že se spravedlivý sobě zdál,
Ces trois hommes cessèrent de répliquer à Job, parce qu’il se considérait comme juste.
2 Tedy rozpáliv se hněvem Elihu, syn Barachele Buzitského z rodu Syrského, na Joba, rozhněval se, proto že spravedlivější pravil býti duši svou nad Boha.
Alors Elihou, fils de Barakhel, le Bouzite, de la famille de Râm, entra en colère. Il en voulait à Job d’affirmer son innocence devant Dieu.
3 Ano i na ty tři z přátel jeho roznítil se hněv jeho, proto že nenalézajíce odpovědi, však potupovali Joba.
Et il en voulait aussi à ses trois amis de n’avoir plus trouvé de quoi répliquer, après avoir condamné Job.
4 Nebo Elihu očekával na Joba a na ně s řečí, proto že starší byli věkem než on.
Or, Elihou avait attendu d’adresser la parole à Job, parce que les autres étaient plus âgés que lui.
5 Ale vida Elihu, že nebylo žádné odpovědi v ústech těch tří mužů, zažhl se v hněvě svém.
Mais, quand Elihou vit que ces trois hommes n’avaient plus de réponse à la bouche, sas colère s’enflamma.
6 I mluvil Elihu syn Barachele Buzitského, řka: Já jsem nejmladší, vy pak jste starci, pročež ostýchaje se, nesměl jsem vám oznámiti zdání svého.
Et Elihou, fils de Barakhel, le Bouzite, prit la parole et dit: je suis jeune d’années et vous êtes vieux; c’est pourquoi j’étais intimidé, et je craignais de vous faire connaître mon avis.
7 Myslil jsem: Staří mluviti budou, a mnoho let mající v známost uvedou moudrost.
Je me disais: "C’Est à la vieillesse de parler, au grand âge d’enseigner la sagesse."
8 Ale vidím, že Duch Boží v člověku a nadšení Všemohoucího činí lidi rozumné.
Mais celle-ci est chez les hommes une inspiration divine; le souffle du Tout Puissant les rend intelligents.
9 Slavní ne vždycky jsou moudří, aniž starci vždycky rozumějí soudu.
Ce ne sont pas les plus âgés qui sont le plus sages, ni les vieillards qui comprennent ce qui est juste.
10 A protož pravím: Poslouchejte mne, oznámím i já také zdání své.
Voilà pourquoi je dis: "Ecoute-moi donc, je veux exposer, moi aussi, mon opinion."
11 Aj, očekával jsem na slova vaše, poslouchal jsem důvodů vašich dotud, dokudž jste vyhledávali řeči,
Voyez, j’étais dans l’attente de vos paroles, je dressais l’oreille à vos raisonnements, espérant que vous iriez au fond des choses.
12 A bedlivě vás soudě, spatřil jsem, že žádného není, kdo by Joba přemohl, není z vás žádného, ješto by odpovídal řečem jeho.
J’Étais suspendu à vos lèvres, et voilà que personne de vous n’a réfuté Job, personne n’a répondu à ses paroles.
13 Ale díte snad: Nalezli jsme moudrost, Bůh silný stihá jej, ne člověk.
Gardez-vous de dire: "Nous nous sommes trouvés en face de la sagesse: Dieu peut triompher de lui, non un homme!"
14 Odpovím: Ač Job neobracel proti mně řeči, a však slovy vašimi nebudu jemu odpovídati.
Ce n’est pas contre moi qu’il a dirigé ses discours, et je ne le combattrai pas avec vos paroles.
15 Bojí se, neodpovídají více, zavrhli od sebe slova.
Les voilà éperdus! Ils ne répondent plus; on leur a enlevé le don de la parole!
16 Èekal jsem zajisté, však poněvadž nemluví, ale mlčí, a neodpovídají více,
J’Attendrais vainement, car ils ne parlent plus, ils se tiennent cois, ils n’ont plus rien à répliquer.
17 Odpovím i já také za sebe, oznámím zdání své i já.
Je veux donc, moi aussi, répondre pour ma part, exposer mon opinion, moi aussi.
18 Nebo pln jsem řečí, těsno ve mně duchu života mého.
Car je suis plein de discours: l’esprit qui anime mon sein m’oppresse.
19 Aj, břicho mé jest jako mest nemající průduchu, jako sudové noví rozpuklo by se.
Oui, mon sein est comme un vin non débouché, il éclate comme des outres neuves.
20 Mluviti budu, a vydchnu sobě, otevru rty své, a odpovídati budu.
Laissez-moi donc parler, et ce sera un soulagement pour moi: je vais ouvrir mes lèvres et répliquer.
21 Nebuduť pak šetřiti osoby žádného, a k člověku bez proměňování jména mluviti budu.
Loin de moi de faire acception de personnes et de flatter qui que ce soit!
22 Nebo neumím jmen proměňovati, nebo tudíž by mne zachvátil stvořitel můj.
Car j’ignore l’art de la flatterie: sans cela mon Créateur aurait vite fait de me supprimer.
