Jób 28
1 Máť zajisté stříbro prameny své, a zlato místo k přehánění.
— «Shübhisizki, kümüsh tépilidighan kanlar bar, Altunning tawlinidighan öz orni bardur;
2 Železo z země vzato bývá, a kámen rozpuštěný dává měď.
Tömür bolsa yer astidin qéziwélinidu, Mis bolsa tashtin éritilip élinidu.
3 Cíl ukládá temnostem, a všelikou dokonalost člověk vystihá, kámen mrákoty a stínu smrti.
Insanlar [yer astidiki] qarangghuluqqa chek qoyidu; U yer qerigiche charlap yürüp, Qarangghuluqqa tewe, ölümning sayiside turghan tashlarni izdeydu.
4 Protrhuje se řeka na obyvatele, tak že ji nemůže žádný přebřesti, a svozována bývá uměním smrtelného člověka, i odchází.
U yer yüzidikilerdin yiraq jayda tik bolghan quduqni kolaydu; Mana shundaq adem ayagh basmaydighan, untulghan yerlerde ular arghamchini tutup boshluqta pulanglap yüridu, Kishilerdin yiraqta ésilip turidu.
5 Z země vychází chléb, ačkoli pod ní jest něco rozdílného, podobného k ohni.
Ashliq chiqidighan yer, Tekti kolan’ghanda bolsayalqundek körünidu;
6 V některé zemi jest kamení zafirové a prach zlatý,
Yerdiki tashlar arisidin kök yaqutlar chiqidu, Uningda altun rudisimu bardur.
7 K čemuž stezky nezná žádný pták, aniž ji spatřilo oko luňáka,
U yolni héchqandaq alghur qush bilmeydu, Hetta sarning közimu uninggha yetmigen.
8 Kteréž nešlapala mladá zvěř, aniž šel po ní lev.
Hakawur yirtquchlarmu u yerni héch dessep baqmighan, Esheddiy shirmu u jaydin héchqachan ötüp baqmighan.
9 K škřemeni vztahuje ruku svou, a z kořene převrací hory.
Insan balisi qolini chaqmaq téshining üstige tegküzidu, U taghlarni yiltizidin qomuriwétidu.
10 Z skálí vyvodí potůčky, a všecko, což jest drahého, spatřuje oko jeho.
Tashlar arisidin u qanallarni chapidu; Shundaq qilip uning közi herxil qimmetlik nersilerni köridu;
11 Vylévati se řekám zbraňuje, a tak cožkoli skrytého jest, na světlo vynáší.
Yer astidiki éqinlarni téship ketmisun dep ularni tosuwalidu; Yoshurun nersilerni u ashkarilaydu.
12 Ale moudrost kde nalezena bývá? A kde jest místo rozumnosti?
Biraq danaliq nedin tépilar? Yorutulushning makani nedidu?
13 Neví smrtelný člověk ceny její, aniž bývá nalezena v zemi živých.
Insan baliliri uning qimmetliklikini héch bilmes, U tiriklerning zéminidin tépilmas.
14 Propast praví: Není ve mně, moře také dí: Není u mne.
[Yer] tégi: «Mende emes» deydu, Déngiz bolsa: «Men bilenmu bille emestur» deydu.
15 Nedává se zlata čistého za ni, aniž odváženo bývá stříbro za směnu její.
Danaliqni sap altun bilen sétiwalghili bolmaydu, Kümüshnimu uning bilen bir tarazida tartqili bolmas.
16 Nemůže býti ceněna za zlato z Ofir, ani za onychin drahý a zafir.
Hetta Ofirda chiqidighan altun, aq héqiq yaki kök yaqut bilenmu bir tarazida tartqili bolmaydu.
17 Nevrovná se jí zlato ani drahý kámen, aniž směněna býti může za nádobu z ryzího zlata.
Altun we xrustalnimu uning bilen sélishturghili bolmaydu, Ésil altun qacha-quchilar uning bilen héch almashturulmas.
18 Korálů pak a perel se nepřipomíná; nebo nabytí moudrosti dražší jest nad klénoty.
U ünche-marjan, xrustalni ademning ésidin chiqiridu; Danaliqni élish qizil yaqutlarni élishtin ewzeldur.
19 Není jí rovný v ceně smaragd z Mouřenínské země, aniž za čisté zlato může ceněna býti.
Éfiopiyediki sériq yaqut uninggha yetmes, Sériq altunmu uning bilen beslishelmeydu.
20 Odkudž tedy moudrost přichází? A kde jest místo rozumnosti?
Undaqta, danaliq nedin tépilidu? Yorutulushning makani nedidu?
21 Poněvadž skryta jest před očima všelikého živého, i před nebeským ptactvem ukryta jest.
Chünki u barliq hayat igilirining közidin yoshurulghan, Asmandiki uchar-qanatlardinmu yoshurun turidu.
22 Zahynutí i smrt praví: Ušima svýma slyšely jsme pověst o ní.
Halaket we ölüm peqetla: «Uning shöhritidin xewer alduq» deydu.
23 Sám Bůh rozumí cestě její, a on ví místo její.
Uning mangghan yolini chüshinidighan, Turidighan yérini bilidighan peqetla bir Xudadur.
24 Nebo on končiny země spatřuje, a všecko, což jest pod nebem, vidí,
Chünki Uning közi yerning qerigiche yétidu, U asmanning astidiki barliq nersilerni köridu.
25 Tak že větru váhu dává, a vody v míru odvažuje.
U shamallarning küchini tarazigha salghanda, [Dunyaning] sulirini ölchigende,
26 On též vyměřuje dešti právo, i cestu blýskání hromů.
Yamghurlargha qanuniyet chüshürginide, Güldürmamining chaqmiqigha yolini békitkinide,
27 Hned tehdáž viděl ji, a rozhlásil ji, připravil ji, a vystihl ji.
U chaghda U danaliqqa qarap uni bayan qilghan; Uni nemune qilip belgiligen; Shundaq, U uning bash-ayighigha qarap chiqip,
28 Èlověku pak řekl: Aj, bázeň Páně jest moudrost, a odstoupiti od zlého rozumnost.
Insan’gha: «Mana, Rebdin qorqush danaliqtur; Yamanliqtin yiraqlishish yorutulushtur» — dégen».
