Jób 28
1 Máť zajisté stříbro prameny své, a zlato místo k přehánění.
The siluer surely hath his veyne, and ye gold his place, where they take it.
2 Železo z země vzato bývá, a kámen rozpuštěný dává měď.
Yron is taken out of the dust, and brasse is molten out of the stone.
3 Cíl ukládá temnostem, a všelikou dokonalost člověk vystihá, kámen mrákoty a stínu smrti.
God putteth an end to darkenesse, and he tryeth the perfection of all things: he setteth a bond of darkenesse, and of the shadowe of death.
4 Protrhuje se řeka na obyvatele, tak že ji nemůže žádný přebřesti, a svozována bývá uměním smrtelného člověka, i odchází.
The flood breaketh out against the inhabitant, and the waters forgotten of the foote, being higher then man, are gone away.
5 Z země vychází chléb, ačkoli pod ní jest něco rozdílného, podobného k ohni.
Out of the same earth commeth bread, and vnder it, as it were fire is turned vp.
6 V některé zemi jest kamení zafirové a prach zlatý,
The stones thereof are a place of saphirs, and the dust of it is golde.
7 K čemuž stezky nezná žádný pták, aniž ji spatřilo oko luňáka,
There is a path which no foule hath knowen, neyther hath the kites eye seene it.
8 Kteréž nešlapala mladá zvěř, aniž šel po ní lev.
The lyons whelpes haue not walked it, nor the lyon passed thereby.
9 K škřemeni vztahuje ruku svou, a z kořene převrací hory.
He putteth his hand vpon the rockes, and ouerthroweth the mountaines by the rootes.
10 Z skálí vyvodí potůčky, a všecko, což jest drahého, spatřuje oko jeho.
He breaketh riuers in the rockes, and his eye seeth euery precious thing.
11 Vylévati se řekám zbraňuje, a tak cožkoli skrytého jest, na světlo vynáší.
He bindeth the floods, that they doe not ouerflowe, and the thing that is hid, bringeth he to light.
12 Ale moudrost kde nalezena bývá? A kde jest místo rozumnosti?
But where is wisdome found? and where is the place of vnderstanding?
13 Neví smrtelný člověk ceny její, aniž bývá nalezena v zemi živých.
Man knoweth not the price thereof: for it is not found in the land of the liuing.
14 Propast praví: Není ve mně, moře také dí: Není u mne.
The depth sayth, It is not in mee: the sea also sayth, It is not with me.
15 Nedává se zlata čistého za ni, aniž odváženo bývá stříbro za směnu její.
Golde shall not be giuen for it, neyther shall siluer be weighed for the price thereof.
16 Nemůže býti ceněna za zlato z Ofir, ani za onychin drahý a zafir.
It shall not be valued with the wedge of golde of Ophir, nor with the precious onix, nor the saphir.
17 Nevrovná se jí zlato ani drahý kámen, aniž směněna býti může za nádobu z ryzího zlata.
The golde nor the chrystall shall be equall vnto it, nor the exchange shalbe for plate of fine golde.
18 Korálů pak a perel se nepřipomíná; nebo nabytí moudrosti dražší jest nad klénoty.
No mention shall be made of coral, nor of the gabish: for wisedome is more precious then pearles.
19 Není jí rovný v ceně smaragd z Mouřenínské země, aniž za čisté zlato může ceněna býti.
The Topaz of Ethiopia shall not be equall vnto it, neither shall it be valued with the wedge of pure gold.
20 Odkudž tedy moudrost přichází? A kde jest místo rozumnosti?
Whence then commeth wisedome? and where is the place of vnderstanding,
21 Poněvadž skryta jest před očima všelikého živého, i před nebeským ptactvem ukryta jest.
Seeing it is hid from the eyes of all the liuing, and is hid from the foules of the heauen?
22 Zahynutí i smrt praví: Ušima svýma slyšely jsme pověst o ní.
Destruction and death say, We haue heard the fame thereof with our eares.
23 Sám Bůh rozumí cestě její, a on ví místo její.
But God vnderstandeth the way thereof, and he knoweth the place thereof.
24 Nebo on končiny země spatřuje, a všecko, což jest pod nebem, vidí,
For he beholdeth the endes of the world, and seeth all that is vnder heauen,
25 Tak že větru váhu dává, a vody v míru odvažuje.
To make the weight of the windes, and to weigh the waters by measure.
26 On též vyměřuje dešti právo, i cestu blýskání hromů.
When he made a decree for the rayne, and a way for the lightening of the thunders,
27 Hned tehdáž viděl ji, a rozhlásil ji, připravil ji, a vystihl ji.
Then did he see it, and counted it: he prepared it and also considered it.
28 Èlověku pak řekl: Aj, bázeň Páně jest moudrost, a odstoupiti od zlého rozumnost.
And vnto man he said, Behold, the feare of the Lord is wisedome, and to depart from euil is vnderstanding.
