Jób 27
1 Potom dále Job vedl řeč svou a řekl:
addidit quoque Iob adsumens parabolam suam et dixit
2 Živť jest Bůh silný, kterýž zavrhl při mou, a Všemohoucí, kterýž hořkostí naplnil duši mou,
vivit Deus qui abstulit iudicium meum et Omnipotens qui ad amaritudinem adduxit animam meam
3 Že nikoli, dokudž duše má ve mně bude a duch Boží v chřípích mých,
quia donec superest halitus in me et spiritus Dei in naribus meis
4 Nebudou mluviti rtové moji nepravosti, a jazyk můj vynášeti lsti.
non loquentur labia mea iniquitatem nec lingua mea meditabitur mendacium
5 Odstup ode mne, abych vás za spravedlivé vysvědčil; dokudž dýchati budu, neodložím upřímosti své od sebe.
absit a me ut iustos vos esse iudicem donec deficiam non recedam ab innocentia mea
6 Spravedlnosti své držím se, aniž se jí pustím; nezahanbíť mne srdce mé nikdy.
iustificationem meam quam coepi tenere non deseram nec enim reprehendit me cor meum in omni vita mea
7 Bude jako bezbožník nepřítel můj, a povstávající proti mně jako nešlechetník.
sit ut impius inimicus meus et adversarius meus quasi iniquus
8 Nebo jaká jest naděje pokrytce, by pak lakoměl, když Bůh vytrhne duši jeho?
quae enim spes est hypocritae si avare rapiat et non liberet Deus animam eius
9 Zdaliž volání jeho vyslyší Bůh silný, když na něj přijde ssoužení?
numquid clamorem eius Deus audiet cum venerit super illum angustia
10 Zdaliž v Všemohoucím kochati se bude? Bude-liž vzývati Boha každého času?
aut poterit in Omnipotente delectari et invocare Deum in omni tempore
11 Ale já učím vás, v kázni Boha silného jsa, a jak se mám k Všemohoucímu, netajím.
docebo vos per manum Dei quae Omnipotens habeat nec abscondam
12 Aj, vy všickni to vidíte, pročež vždy tedy takovou marnost vynášíte?
ecce vos omnes nostis et quid sine causa vana loquimini
13 Ten má podíl člověk bezbožný u Boha silného, a to dědictví ukrutníci od Všemohoucího přijímají:
haec est pars hominis impii apud Deum et hereditas violentorum quam ab Omnipotente suscipient
14 Rozmnoží-li se synové jeho, rozmnoží se pod meč, a rodina jeho nenasytí se chlebem.
si multiplicati fuerint filii eius in gladio erunt et nepotes eius non saturabuntur pane
15 Pozůstalí po něm v smrti pohřbeni budou, a vdovy jeho nebudou ho plakati.
qui reliqui fuerint ex eo sepelientur in interitu et viduae illius non plorabunt
16 Nashromáždí-li jako prachu stříbra, a jako bláta najedná-li šatů:
si conportaverit quasi terram argentum et sicut lutum praeparaverit vestimenta
17 Co najedná, to spravedlivý obleče, a stříbro nevinný rozdělí.
praeparabit quidem sed iustus vestietur illis et argentum innocens dividet
18 Vystaví-li jako Arktura dům svůj, bude však jako bouda, kterouž udělal strážný.
aedificavit sicut tinea domum suam et sicut custos fecit umbraculum
19 Bohatý když umře, nebude pochován; pohledí někdo, anť ho není.
dives cum dormierit nihil secum auferet aperit oculos suos et nihil inveniet
20 Postihnou jej hrůzy jako vody, v noci kradmo zachvátí ho vicher.
adprehendit eum quasi aqua inopia nocte opprimet eum tempestas
21 Pochytí jej východní vítr, a odejde, nebo vichřicí uchvátí jej z místa jeho.
tollet eum ventus urens et auferet et velut turbo rapiet eum de loco suo
22 Takové věci na něj dopustí Bůh bez lítosti, ačkoli před rukou jeho prudce utíkati bude.
et mittet super eum et non parcet de manu eius fugiens fugiet
23 Tleskne nad ním každý rukama svýma, a ckáti bude z místa svého.
stringet super eum manus suas et sibilabit super illum intuens locum eius
