Jób 27
1 Potom dále Job vedl řeč svou a řekl:
Job reprit son discours et dit:
2 Živť jest Bůh silný, kterýž zavrhl při mou, a Všemohoucí, kterýž hořkostí naplnil duši mou,
Par le Dieu vivant qui me refuse justice, par le Tout-Puissant qui remplit mon âme d'amertume:
3 Že nikoli, dokudž duše má ve mně bude a duch Boží v chřípích mých,
aussi longtemps que j'aurai la respiration, que le souffle de Dieu sera dans mes narines,
4 Nebudou mluviti rtové moji nepravosti, a jazyk můj vynášeti lsti.
mes lèvres ne prononceront rien d'inique, ma langue ne proférera pas le mensonge.
5 Odstup ode mne, abych vás za spravedlivé vysvědčil; dokudž dýchati budu, neodložím upřímosti své od sebe.
Loin de moi la pensée de vous donner raison! Jusqu'à ce que j'expire, je défendrai mon innocence.
6 Spravedlnosti své držím se, aniž se jí pustím; nezahanbíť mne srdce mé nikdy.
J'ai entrepris ma justification, je ne l'abandonnerai pas; mon cœur ne condamne aucun de mes jours.
7 Bude jako bezbožník nepřítel můj, a povstávající proti mně jako nešlechetník.
Que mon ennemi soit traité comme le méchant! Que mon adversaire ait le sort de l'impie!
8 Nebo jaká jest naděje pokrytce, by pak lakoměl, když Bůh vytrhne duši jeho?
Quel sera l'espoir de l'impie quand Dieu le retranchera, quand il retirera son âme?
9 Zdaliž volání jeho vyslyší Bůh silný, když na něj přijde ssoužení?
Est-ce que Dieu écoutera ses cris, au jour où l'angoisse viendra sur lui?
10 Zdaliž v Všemohoucím kochati se bude? Bude-liž vzývati Boha každého času?
Trouve-t-il ses délices dans le Tout-Puissant? Adresse-t-il en tout temps ses prières à Dieu?
11 Ale já učím vás, v kázni Boha silného jsa, a jak se mám k Všemohoucímu, netajím.
Je vous enseignerai la conduite de Dieu, et je ne vous cacherai pas les desseins du Tout-Puissant.
12 Aj, vy všickni to vidíte, pročež vždy tedy takovou marnost vynášíte?
Voici que vous-mêmes, vous avez tous vu; pourquoi donc discourez-vous en vain?
13 Ten má podíl člověk bezbožný u Boha silného, a to dědictví ukrutníci od Všemohoucího přijímají:
Voici la part que Dieu réserve au méchant, l'héritage que les violents reçoivent du Tout-Puissant.
14 Rozmnoží-li se synové jeho, rozmnoží se pod meč, a rodina jeho nenasytí se chlebem.
S'il a des fils en grand nombre, c'est pour le glaive; ses rejetons ne seront pas rassasiés de pain.
15 Pozůstalí po něm v smrti pohřbeni budou, a vdovy jeho nebudou ho plakati.
Ses survivants seront ensevelis dans la mort, leurs veuves ne les pleureront pas.
16 Nashromáždí-li jako prachu stříbra, a jako bláta najedná-li šatů:
S'il amasse l'argent comme la poussière, s'il entasse les vêtements comme la boue,
17 Co najedná, to spravedlivý obleče, a stříbro nevinný rozdělí.
c'est lui qui entasse, mais c'est le juste qui les porte, c'est le juste qui hérite de ton argent.
18 Vystaví-li jako Arktura dům svůj, bude však jako bouda, kterouž udělal strážný.
Sa maison est comme celle que bâtit la teigne, comme la hutte que se construit le gardien des vignes.
19 Bohatý když umře, nebude pochován; pohledí někdo, anť ho není.
Le riche se couche, c'est pour la dernière fois; il ouvre les yeux, il n'est plus.
20 Postihnou jej hrůzy jako vody, v noci kradmo zachvátí ho vicher.
Les terreurs fondent sur lui comme des eaux, un tourbillon l'enlève au milieu de la nuit.
21 Pochytí jej východní vítr, a odejde, nebo vichřicí uchvátí jej z místa jeho.
Le vent d'orient l'emporte, et il disparaît; il l'arrache violemment de sa demeure.
22 Takové věci na něj dopustí Bůh bez lítosti, ačkoli před rukou jeho prudce utíkati bude.
Dieu lance sur lui ses traits sans pitié, il fuit éperdu loin de sa main;
23 Tleskne nad ním každý rukama svýma, a ckáti bude z místa svého.
on bat des mains à son sujet, de sa demeure on siffle sur lui.
