Jób 23
1 Tedy odpověděl Job a řekl:
Job vastasi ja sanoi:
2 Což vždy předce naříkání mé za zpouru jmíno bude, ješto bída má těžší jest nežli lkání mé?
"Tänäänkin on valitukseni niskoittelua! Minun käteni on raskas huokaukseni tähden.
3 Ó bych věděl, kde ho najíti, šel bych až k trůnu jeho.
Oi, jospa tietäisin, kuinka löytää hänet, jospa pääsisin hänen asunnolleen!
4 Pořádně bych před ním vedl při, a ústa svá naplnil bych důvody.
Minä esittäisin hänelle riita-asian ja täyttäisin suuni todisteilla.
5 Zvěděl bych, jakými slovy by mně odpověděl, a porozuměl bych, co by mi řekl.
Tahtoisinpa tietää, mitä hän minulle vastaisi, ja kuulla, mitä hän minulle sanoisi.
6 Zdaliž by podlé veliké síly své rozepři vedl se mnou? Nikoli, nýbrž on sám dal by mi sílu.
Riitelisikö hän kanssani suurella voimallansa? Ei, hän vain tarkkaisi minua.
7 Tuť by upřímý hádati se mohl s ním, a byl bych osvobozen všelijak od soudce svého.
Silloin käräjöisi hänen kanssaan rehellinen mies, ja minä pelastuisin tuomaristani ainiaaksi.
8 Ale aj, půjdu-li upřímo dále, tam ho není; pakli nazpět, nepostihnu ho.
Katso, minä menen itään, mutta ei ole hän siellä; menen länteen, enkä häntä huomaa;
9 By i čím zaměstknán byl na levo, předce ho nespatřím; zastře-li se na pravo, ovšem ho neuzřím.
jos hän pohjoisessa toimii, en häntä erota, jos hän kääntyy etelään, en häntä näe.
10 Nebo on zná cestu, kteráž jest při mně; bude-li mne zkušovati, jako zlato se ukáži.
Sillä hän tietää, kussa minä kuljen. Jos hän tutkisi minut, kullan kaltaisena minä selviäisin.
11 Šlepějí zajisté jeho přídržela se noha má, cesty jeho šetřil jsem, abych se s ní neuchyloval.
Hänen askeleissaan on minun jalkani pysynyt, hänen tietänsä olen noudattanut siltä poikkeamatta.
12 Aniž od přikázaní rtů jeho uchýlil jsem se, nýbrž ustaviv se na tom, schované jsem měl řeči úst jeho.
Hänen huultensa käskystä en ole luopunut, hänen suunsa sanat minä olen kätkenyt tarkemmin kuin omat päätökseni.
13 On pak jestliže při čem stojí, kdo jej odvrátí? Ano duše jeho čehož jen žádá, toho hned dovodí.
Mutta hän pysyy samana, kuka voi häntä estää? Mitä hän tahtoo, sen hän tekee.
14 A vykoná uložení své o mně; nebo takových příkladů mnoho jest při něm.
Niin, hän antaa täydellisesti minulle määrätyn osan, ja sellaista on hänellä vielä tallella paljon.
15 Pročež před tváří jeho děsím se; když to rozvažuji, lekám se ho.
Sentähden valtaa minut kauhu hänen kasvojensa edessä; kun sitä ajattelen, peljästyn häntä.
16 Bůh zajisté zemdlil srdce mé, a Všemohoucí předěsil mne,
Jumala on lannistanut minun rohkeuteni, Kaikkivaltias on minut kauhistuttanut.
17 Tak že sotva jsem nezahynul v těch temnostech; nebo před tváří mou nezakryl mrákoty.
Sillä en menehdy pimeän tähden, en oman itseni tähden, jonka pimeys peittää."
