< Jób 20 >
1 Odpovídaje pak Zofar Naamatský, řekl:
Çophar de Naama prit la parole et dit:
2 Z příčiny té myšlení má k odpovídání tobě nutí mne, a to abych rychle učinil,
Eh bien! Mes réflexions m’incitent à répliquer et aussi les impressions que je ressens.
3 Že kárání k zahanbení svému slyším, pročež duch můj osvícený nutí mne, aťbych odpovídal.
Quand j’entends des reproches qui sont un affront pour moi, ma raison me dicte une réponse.
4 Zdaž nevíš o tom, že od věků, a jakž postavil Bůh člověka na zemi,
Connais-tu ce fait qui a existé de tout temps, depuis que l’homme est placé sur la terre:
5 Plésání bezbožných krátké jest, a veselí pokrytce jen na chvílku?
que le triomphe des méchants est éphémère et que la joie du pervers ne dure qu’un instant?
6 Byť pak vstoupila až k nebi pýcha jeho, a hlava jeho oblaku by se dotkla,
Dût sa stature monter jusqu’au ciel et sa tête atteindre les nuages,
7 Však jako lejno jeho na věky zahyne. Ti, kteříž jej vídali, řeknou: Kam se poděl?
aussi sûrement que ses excréments, il périra sans retour: ceux qui le voyaient diront: "Où est-il?"
8 Jako sen pomine, aniž ho naleznou; nebo uteče jako vidění noční.
Comme un songe, il s’envole, et l’on perd ses traces; il s’évanouit comme une vision nocturne.
9 Oko, kteréž ho vídalo, již ho nikdy neuzří, aniž více patřiti bude na něj místo jeho.
L’Œil qui l’a contemplé ne le découvre plus; sa demeure n’a plus de regard pour lui.
10 Synové jeho budou přízně u nuzných hledati, a ruce jeho musejí zase vraceti loupež svou.
Ses fils devront solliciter la pitié des pauvres, et ses propres mains restituer la fortune acquise.
11 Kosti jeho naplněny jsou hříchy mladosti jeho, a s ním v prachu lehnou.
Ses membres, tout pleins encore de vigueur juvénile, se verront couchés dans la poussière.
12 A ačkoli zlost sladne v ústech jeho, a chová ji pod jazykem svým;
S’Il arrive que la perversité soit douce à sa bouche, qu’il la fasse glisser sous sa langue;
13 Kochá se v ní, a nepouští jí, ale zdržuje ji u prostřed dásní svých:
qu’il la ménage longtemps, ne cessant de la savourer, et la retienne encore au fond de son palais,
14 Však pokrm ten ve střevách jeho promění se; bude jako žluč hadů nejlítějších u vnitřnostech jeho.
alors son aliment se transforme dans ses entrailles et devient dans son sein l’amer venin de l’aspic.
15 Zboží nahltané vyvrátí, z břicha jeho Bůh silný je vyžene.
Il a dévoré une fortune et il faut qu’il la rejette: Dieu l’expulsera de ses intestins.
16 Jed hadů lítých ssáti bude, zabije ho jazyk ještěrčí.
C’Est du poison d’aspic qu’il suçait: il périra par la langue de la vipère.
17 Neuzří pramenů potoků a řek medu a másla.
Qu’il n’espère point se délecter aux flots des ruisseaux de miel, des torrents de lait!
18 Navrátí úsilé cizí, a nezažive ho, vedlé nátisku svého rozličného; nebude na ně vesel.
Il faut qu’il rende le fruit de son labeur, avant de le consommer; il en sera de même des biens qu’il s’est acquis par ses échanges: il n’en tirera aucun plaisir.
19 Nebo utiskal a opouštěl nuzné, dům zloupil a nestavěl ho.
C’Est qu’il a écrasé les faibles et les a abandonnés à eux-mêmes; il a ruiné des maisons par la rapine et ne les a point rebâties.
20 Pročež nesezná nic pokojného v životě svém, aniž které nejrozkošnější své věci bude moci zachovati.
C’Est qu’il n’a pas connu la paix intérieure: il ne sauvera rien de ses plus chers trésors.
21 Nic mu nepozůstane z pokrmu jeho, tak že nebude míti, čím by se troštoval.
Rien n’échappait à ses appétits; aussi son bien-être n’aura-t-il aucune durée.
22 Byť pak i dovršena byla hojnost jeho, ssoužení míti bude; každá ruka trapiče oboří se na něj.
Alors qu’il regorge de biens, il est dans la gêne; la main de tout misérable s’abattra sur lui.
23 By měl čím naplniti břicho své, dopustí na něj Bůh prchlivost hněvu svého, kterouž na něj dštíti bude i na pokrm jeho.
Dieu se dispose à lui bourrer le ventre en lâchant contre lui son ardente colère, en la faisant pleuvoir sur lui en guise de nourriture.
24 Když utíkati bude před zbrojí železnou, prostřelí ho lučiště ocelivé.
II voudra fuir les armes de fer: il sera transpercé par un arc d’airain.
25 Střela vyňata bude z toulu a vystřelena, nadto meč pronikne žluč jeho; a když odcházeti bude, přikvačí jej hrůzy.
La flèche qui l’atteint, il la retire de son corps; elle sort étincelante du foie qu’elle a percé; l’épouvante le saisit.
26 Všeliká neštěstí jsou polečena v skrýších jeho, zžíře jej oheň nerozdmýchaný, zle se povede i pozůstalému v stanu jeho.
Tous les noirs désastres menacent les trésors qu’il a amassés; un feu que personne n’a attisé le consume et dévore tout ce qui est resté dans sa demeure.
27 Odkryjí nebesa nepravost jeho, a země povstane proti němu.
Les cieux dénoncent son crime et la terre se soulève contre lui.
28 Rozptýlena bude úroda domu jeho, rozplyne se v den hněvu jeho.
Les biens de sa maison s’en vont; tout s’écroule au jour de la colère divine.
29 Tenť jest podíl člověka bezbožného od Boha, to, pravím, dědictví vyrčené jemu od Boha silného.
Telle est la part que Dieu réserve à l’homme pervers; tel est l’héritage qui lui est destiné par la parole du Tout-Puissant.