Jób 17

1 Dýchání mé ruší se, dnové moji hynou, hrobu blízký jsem.

Fa demoke ty troko, le modo o androkoo; vaho veka’e amako ty kibory.

2 Jistě posměvači jsou u mne, a pro jejich mne kormoucení nepřichází ani sen na oči mé.

Toe amako atoa o mañinje ahikoo; naho harefe’ o masokoo ty fanigiha’ iareo?

3 Postav mi, prosím, rukojmě za sebe; kdo jest ten, nechť mi na to ruky podá.

Toloro antoke henaneo, Ihe ro tsoake, ia ka ty hifampipao-pitàñe amako?

4 Nebo srdce jejich přikryl jsi, aby nerozuměli, a protož jich nepovýšíš.

Fa nakite’o ty tro’ iareo tsy hahilala, aa le tsy honjone’o.

5 Kdož pochlebuje bližním, oči synů jeho zhynou.

Ie mifosa rañetse hahazoa’e raha, le hilesa ka o mason’ ana’eo.

6 Jistě vystavil mne za přísloví lidem, a za divadlo všechněm,

Fe nanoa’e mpitolom-bola’ ondaty; firorà’ o lahilahio ty tareheko.

7 Tak že pro žalost pošly oči mé, a oudové moji všickni stínu jsou podobni.

Nampaieñe ty fioremeñako o masokoo, hoe talinjo avao o fangefangekoo.

8 Užasnouť se nad tím upřímí, a však nevinný proti pokrytci vždy se zsilovati bude.

Ilatsa’ ondaty vantañeo, hitrobo-vatañe ty vaño hatreatre’e ty tsy aman-kake.

9 Přídržeti se bude, pravím, spravedlivý cesty své, a ten, jenž jest čistých rukou, posilní se více.

Mitan-ty lala’e ty marentane, naho mihaozatse vaho mihafatratse ty malio fitàñe.

10 Tolikéž i vy všickni obraťte se, a poďte, prosím; neboť nenacházím mezi vámi moudrého.

Aa inahareo iaby, mibaliha mb’etoa indraike, f’ie tsy hahatrea ondaty mahilala ama’ areo.

11 Dnové moji pomíjejí, myšlení má mizejí, přemyšlování, pravím, srdce mého.

Fa modo o androkoo, nipeñapeñake o safirikoo; naho o fisalalan-trokoo!

12 Noc mi obracejí v den, a světla denního ukracují pro přítomnost temností.

Afote’ iereo ho andro ty haleñe [ami’ty hoe]: Mitotoke añatrefa’ i ieñey ty hazavàñe,

13 Abych pak čeho i očekával, hrob bude dům můj, ve tmě usteli ložce své. (Sheol h7585)

Ie andiñisako ho akibako ty tsikeokeoke, naho añ’ieñe ao ty andafihako i tihikoy, (Sheol h7585)

14 Jámu nazovu otcem svým, matkou pak a sestrou svou červy.

Aa naho tokaveko i koboñey, [ty hoe: ] Raeko irehe, naho i oletsey: Ihe ty Reneko naho rahavaveko;

15 Kdež jest tedy očekávání mé? A kdo to, čím bych se troštoval, spatří?

Aia arè o fitamakoo? I fisalalàkoy, ia ty mahaisak’ aze?

16 Do skrýší hrobu sstoupí, poněvadž jest všechněm v prachu země odpočívati. (Sheol h7585)

Hilenteke mb’an-tsikeokeoke ao hao re? hitrao-pitofàñe an-debok’ ao hao zahay. (Sheol h7585)