< Jób 17 >

1 Dýchání mé ruší se, dnové moji hynou, hrobu blízký jsem.
Hagi hanavenimo'a evuramigeno, knani'amo'a eme upa nehigeno, vahe'ma asente matimo'a navega anteno me'ne.
2 Jistě posměvači jsou u mne, a pro jejich mne kormoucení nepřichází ani sen na oči mé.
Hagi nagri'ma huhaviza hunenantaza vahe'mo'za nazeri kagi'za mani'ne'za, hunte'za ki'za zokago kea hunenantazage'na mani'ne'na nezmagoe.
3 Postav mi, prosím, rukojmě za sebe; kdo jest ten, nechť mi na to ruky podá.
Hagi nagrira hazenkeni'a omneneanki, Anumzamoka naza huo. Na'ankure mago vahe'mo'a otino naza hugara osu'ne.
4 Nebo srdce jejich přikryl jsi, aby nerozuměli, a protož jich nepovýšíš.
Kagra antahintahizmia eriginke'za ama ana zana antahi amara nosaze. E'ina hu'negu zamatrege'za kefintira nazeri havizana hu'za nagateoreho.
5 Kdož pochlebuje bližním, oči synů jeho zhynou.
Zamagra'a knare zanku nentahi'za, aronezmia zamazeri haviza nehaze. E'ina hu'negu mofavrezimia zamatrege'za, zamagaku nehu'za friho.
6 Jistě vystavil mne za přísloví lidem, a za divadlo všechněm,
Hagi vahe amu'nompina Anumzamo'a nagrira nazeri kizazokago zankna higeno, vahe'mo'za navugosafina zamavetura ahenante'za vano nehaze.
7 Tak že pro žalost pošly oči mé, a oudové moji všickni stínu jsou podobni.
Hanki zavi'ma atoa zamo higeno navumo'a zorege'na, nagra oza'oza hu'na vahe amema'agna nehue.
8 Užasnouť se nad tím upřímí, a však nevinný proti pokrytci vždy se zsilovati bude.
Hagi fatgo zamavu'zmava'ma nehaza vahe'mo'za ama anazama nege'za, antri hu'za zamagogogu nehazage'za, hazenke'zmima omne vahe'mo'za Anumzamofoma amage'ma nontaza vahera ha' renezmantaze.
9 Přídržeti se bude, pravím, spravedlivý cesty své, a ten, jenž jest čistých rukou, posilní se více.
Ana nehu'za fatgo zamavu'zma'ma nehaza vahe'mo'za rukrahera osu, fatgo zamavu'zmavama nehaza vahe'mo'za zamavu'zmavara hu'za nevazageno, zamazampima pehena okamare maka zupa fatgo avu'ava'ma hu'zampina hage'za mareneri'za ome hankaveti'za nevaze.
10 Tolikéž i vy všickni obraťte se, a poďte, prosím; neboť nenacházím mezi vámi moudrého.
Hianagi mika'mota atreta rukrahe huta eho, tamagri amu'nompina knare antahi'zane vahera hakre'na eri forera osu'noe.
11 Dnové moji pomíjejí, myšlení má mizejí, přemyšlování, pravím, srdce mého.
Nagrira knani'a vagaregeno amuha zani'a omane. Ana higeno nagesama antahi'na hugahuema hu'na retroma hu'noa zamo'a amare eme vagare.
12 Noc mi obracejí v den, a světla denního ukracují pro přítomnost temností.
Hagi ama vahe'mo'za ferukura eri rukrahe hu'za kenagere nehu'za, kenagekura ferure hu'za nehu'za, hanintirima hiazankura masa hu'ne hu'za nehaze.
13 Abych pak čeho i očekával, hrob bude dům můj, ve tmě usteli ložce své. (Sheol h7585)
Nagra fri vahe kumapima tafe'ma hu'na hanintirima hu'nefima masoresina knare hisine. Hanki hanimpima tafeni'ama rutare'na masina masogeno'a, knare hisine. (Sheol h7585)
14 Jámu nazovu otcem svým, matkou pak a sestrou svou červy.
Hagi fri vahe matiku'ma hu'na kagra nenfage nehu'na, hagirafagu'ma hu'na, kagra nenrerage hu'na huge, nensarogema huasina knare hisine.
15 Kdež jest tedy očekávání mé? A kdo to, čím bych se troštoval, spatří?
Hagi amuha zani'a iga me'ne? Iza amuha zani'a hakeno eri fore hugahie.
16 Do skrýší hrobu sstoupí, poněvadž jest všechněm v prachu země odpočívati. (Sheol h7585)
Hagi amuha zanimo'a fri vahe kuma kafante uramigahifi? Tagranena kugusopafi uramigahuno? (Sheol h7585)

< Jób 17 >