Jób 16
1 A odpovídaje Job, řekl:
约伯回答说：
2 Slyšel jsem již podobných věcí mnoho; všickni vy nepříjemní jste těšitelé.
这样的话我听了许多； 你们安慰人，反叫人愁烦。
3 Bude-liž kdy konec slovům povětrným? Aneb co tě popouzí, že tak mluvíš?
虚空的言语有穷尽吗？ 有什么话惹动你回答呢？
4 Zdaliž bych já tak mluviti mohl, jako vy, kdybyste byli na místě mém? Shromažďoval-li bych proti vám slova, aneb potřásal na vás hlavou svou?
我也能说你们那样的话； 你们若处在我的境遇， 我也会联络言语攻击你们， 又能向你们摇头。
5 Nýbrž posiloval bych vás ústy svými, a otvírání rtů mých krotilo by bolest.
但我必用口坚固你们， 用嘴消解你们的忧愁。
6 Buď že mluvím, neumenšuje se bolesti mé, buď že tak nechám, neodchází ode mne.
我虽说话，忧愁仍不得消解； 我虽停住不说，忧愁就离开我吗？
7 Ale ustavičně zemdlívá mne; nebo jsi mne, ó Bože, zbavil všeho shromáždění mého.
但现在 神使我困倦， 使亲友远离我，
8 A vrásky jsi mi zdělal; což mám za svědka, ano patrná na mně hubenost má na tváři mé to osvědčuje.
又抓住我，作见证攻击我； 我身体的枯瘦也当面见证我的不是。
9 Prchlivost jeho zachvátila mne, a vzal mne v nenávist, škřipě na mne zuby svými; jako nepřítel můj zaostřil oči své na mne.
主发怒撕裂我，逼迫我， 向我切齿； 我的敌人怒目看我。
10 Rozedřeli na mne ústa svá, potupně mne poličkujíce, proti mně se shromáždivše.
他们向我开口， 打我的脸羞辱我， 聚会攻击我。
11 Vydal mne Bůh silný nešlechetníku, a v ruce bezbožných uvedl mne.
神把我交给不敬虔的人， 把我扔到恶人的手中。
12 Pokoje jsem užíval, však potřel mne, a uchopiv mne za šíji mou, roztříštil mne, a vystavil mne sobě za cíl.
我素来安逸，他折断我， 掐住我的颈项，把我摔碎， 又立我为他的箭靶子。
13 Obklíčili mne střelci jeho, rozťal ledví má beze vší lítosti, a vylil na zem žluč mou.
他的弓箭手四面围绕我； 他破裂我的肺腑，并不留情， 把我的胆倾倒在地上，
14 Ranil mne ranou na ránu, outok učinil na mne jako silný.
将我破裂又破裂， 如同勇士向我直闯。
15 Žíni jsem ušil na zjízvenou kůži svou, a zohavil jsem v prachu sílu svou.
我缝麻布在我皮肤上， 把我的角放在尘土中。
16 Tvář má oduřavěla od pláče, a na víčkách mých stín smrti jest.
我的脸因哭泣发紫， 在我的眼皮上有死荫。
17 Ne pro nějaké bezpraví v rukou mých; nebo i modlitba má čistá jest.
我的手中却无强暴； 我的祈祷也是清洁。
18 Ó země, nepřikrývej krve mé, a nechť nemá místa volání mé.
地啊，不要遮盖我的血！ 不要阻挡我的哀求！
19 Aj, nyní jestiť i v nebesích svědek můj, svědek můj, pravím, jest na výsostech.
现今，在天有我的见证， 在上有我的中保。
20 Ó mudráci moji, přátelé moji, k Bohuť slzí oko mé.
我的朋友讥诮我， 我却向 神眼泪汪汪。
21 Ó by lze bylo muži v hádku s ním se vydati, jako synu člověka s přítelem svým.
愿人得与 神辩白， 如同人与朋友辩白一样；
22 Nebo léta mně odečtená přicházejí, a cestou, kterouž se zase nenavrátím, již se beru.
因为再过几年， 我必走那往而不返之路。
