Jób 15
1 Tedy odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
テマン人エリパズ答へて曰く
2 Zdali moudrý vynášeti má umění povětrné, aneb naplňovati východním větrem břicho své,
智者あに虚しき知識をもて答へんや豈東風をその腹に充さんや
3 Hádaje se slovy neprospěšnými, aneb řečmi neužitečnými?
あに裨なき談益なき詞をもて辨論はんや
4 Anobrž vyprazdňuješ i bázeň Boží, a modliteb k Bohu činiti se zbraňuješ.
まことに汝は神を畏るる事を棄て その前に祷ることを止む
5 Osvědčujíť zajisté nepravost tvou ústa tvá, ač jsi koli sobě zvolil jazyk chytrých.
なんぢの罪なんぢの口を敎ふ 汝はみづから擇びて狡猾人の舌を用ふ
6 Potupují tě ústa tvá, a ne já, a rtové tvoji svědčí proti tobě.
なんぢの口みづから汝の罪を定む 我には非ず汝の唇なんぢの惡きを證す
7 Zdaliž ty nejprv z lidí zplozen jsi, aneb prvé než pahrbkové sformován?
汝あに最初に世に生れたる人ならんや 山よりも前に出來しならんや
8 Zdaliž jsi tajemství Boží slyšel, že u sebe zavíráš moudrost?
神の御謀議を聞しならんや 智慧を獨にて藏めをらんや
9 Co víš, čehož bychom nevěděli? Èemu rozumíš, aby toho při nás nebylo?
なんぢが知る所は我らも知ざらんや 汝が曉るところは我らの心にも在ざらんや
10 I šedivýť i stařec mezi námi jest, ano i starší věkem než otec tvůj.
我らの中には白髮の人および老たる人ありて汝の父よりも年高し
11 Zdali malá jsou tobě potěšování Boha silného, čili něco je zastěňuje tobě?
神の慰藉および夫の柔かき言詞を汝小しとするや
12 Tak-liž tě jalo srdce tvé, a tak-liž blíkají oči tvé,
なんぢ何ぞかく心狂ふや 何ぞかく目をしばたたくや
13 Že smíš odpovídati Bohu silnému tak pyšně, a vypouštěti z úst svých ty řeči?
なんぢ是のごとく神に對ひて氣をいらだて 斯る言詞をなんぢの口よりいだすは如何ぞや
14 Nebo což jest člověk, aby se mohl očistiti, aneb spravedliv býti narozený z ženy?
人は如何なる者ぞ 如何してか潔からん 婦の產し者は如何なる者ぞ 如何してか義からん
15 An při svatých jeho není dokonalosti, a nebesa nejsou čistá před očima jeho,
それ神はその聖者にすら信を置たまはず 諸の天もその目の前には潔からざるなり
16 Nadto ohavný a neužitečný člověk, kterýž pije nepravost jako vodu.
况んや罪を取ること水を飮がごとくする憎むべき穢れたる人をや
17 Já oznámím tobě, poslyš mne; to zajisté, což jsem viděl, vypravovati budu,
我なんぢに語る所あらん 聽よ 我見たる所を述ん
18 Což moudří vynesli a nezatajili, slýchavše od předků svých.
是すなはち智者等が父祖より受て隱すところ無く傳へ來し者なり
19 Jimž samým dána byla země, aniž přejíti mohl cizí prostředkem jejich.
彼らに而已この地は授けられて外國人は彼等の中に往來せしこと無りき
20 Po všecky své dny bezbožný sám se bolestí trápí, po všecka, pravím léta, skrytá před ukrutníkem.
惡き人はその生る日の間つねに悶へ苦しむ 強暴人の年は數へて定めおかる
21 Zvuk strachu jest v uších jeho, že i v čas pokoje zhoubce připadne na něj.
その耳には常に懼怖しき音きこえ平安の時にも滅ぼす者これに臨む
22 Nevěří, by se měl navrátiti z temností, ustavičně očekávaje na sebe meče.
彼は幽暗を出得るとは信ぜず 目ざされて劒に付さる
23 Bývá i tulákem, chleba hledaje, kde by byl, cítě, že pro něj nastrojen jest den temností.
彼食物は何處にありやと言つつ尋ねありき 黑暗日の備へられて己の側にあるを知る
24 Děsí jej nátisk a ssoužení, kteréž se silí proti němu, jako král s vojskem sšikovaným.
患難と苦痛とはかれを懼れしめ 戰鬪の準備をなせる王のごとくして彼に打勝ん
25 Nebo vztáhl proti Bohu silnému ruku svou, a proti Všemohoucímu postavil se.
彼は手を伸て神に敵し 傲りて全能者に悖り
26 Útok učinil na něj, na šíji jeho s množstvím zdvižených štítů svých.
頸を強くし 厚き楯の面を向て之に馳かかり
27 Nebo přiodíl tvář svou tukem svým, tak že se mu nadělalo faldů na slabinách.
面に肉を滿せ 腰に脂を凝し
28 A bydlil v městech zkažených, a v domích, v nichž žádný nebydlil, kteráž v hromady rumu obrácena byla.
荒されたる邑々に住居を設けて人の住べからざる家 石堆となるべき所に居る
29 Avšak nezbohatneť, aniž stane moc jeho, aniž se rozšíří na zemi dokonalost takových.
是故に彼は富ず その貨物は永く保たず その所有物は地に蔓延ず
30 Nevyjde z temností, mladistvou ratolest jeho usuší plamen, a tak zahyne od ducha úst svých.
また自己は黑暗を出づるに至らず 火燄その枝葉を枯さん 而してその身は神の口の氣吹によりて亡ゆかん
31 Ale nevěří, že v marnosti jest ten, jenž bloudí, a že marnost bude směna jeho.
彼は虚妄を恃みて自ら欺くべからず 其報は虚妄なるべければなり
32 Před časem svým vyťat bude, a ratolest jeho nebude se zelenati.
彼の日の來らざる先に其事成べし 彼の枝は緑ならじ
33 Zmaří, jako vinný kmen nezralý hrozen svůj, a svrže květ svůj jako oliva.
彼は葡萄の樹のその熟せざる果を振落すがごとく 橄欖の樹のその花を落すがごとくなるべし
34 Nebo shromáždění pokrytce spustne, a oheň spálí stany oslepených dary.
邪曲なる者の宗族は零落れ 賄賂の家は火に焚ん
35 Kteřížto když počali ssužování, a porodili nepravost, hned břicho jejich strojí jinou lest.
彼等は惡念を孕み 虚妄を生み その胎にて詭計を調ふ
